K vytouženým pěti procentům se podle údajů společnosti FI blíží dokonce pět stran. Nejvíce by získali Zemanovci, a to 4,7 procenta. KDU-ČSL by nasbírala 4,2 procenta  hlasů a Strana zelených 3,9. K hranici zvolitelnosti do sněmovny by se blížila ještě Suverenita Jany Bobšíkové s 3,5 procenta a dokonce Strana svobodných občanů Petra Macha s 3,6 procenty. Politologové podrobili průzkum vlastní analýze a došli k překvapivým závěrům, jakož i k samotnému zpochybnění metodiky.

Za výsledkem hledejte metodu

Politolog z Ústecké univerzity Pavel Hynčica vidí v případě posledních průzkumů jako zásadní skutečnost především zvolenou metodiku. „Stále sílící aktivita menších a nových politických stran nutí agentury uvádět tyto strany explicitně v nabídce pro respondenty. Je evidentní, že tímto "zviditelněním" se preference těchto stran zvýší, než pokud by byly respondentům nabídnuty pouze parlamentní strany (plus KDU-ČSL a SZ) a další politické strany zařazeny do kategorie "Ostatní". I tak se mj. dá vysvětlit např. celkem slušný 4procentní zisk Suverenity v posledních volbách, přestože se jinak v průzkumech tato strana takřka nikdy neobjevovala,“ vysvětluje pro ParlamentníListy.cz Hynčica jev na příkladu bývalé europoslankyně. Z dalších faktorů je podle politologa evidentní, že nárůst SPOZ je způsoben zviditelňováním Miloše Zemana před prezidentskou volbou. „Tato skutečnost zároveň ubírá hlasy ČSSD,“ konstatuje. 

Cinknuté výsledky?

Překvapivě reagoval také Pavel Kopecký. „Za prvé si musíme uvědomit, že průzkumy veřejného mínění nutno brát s rezervou. Někdy i dost velkou. Opakovaně vznikla podezření hraničící s jistotou, že jsou některé výsledky "cinknuté". Na prvním místě se to přirozeně stává před volebním kláním. Pamatuji se, že když zemanovská sociální demokracie dotahovala ODS, najednou se objevila data, která byla natolik "tvrdá", že se od reálného výsledku lišila circa o 10 procent,“ vzpomíná. Na otázku proč posilují menší strany, klade Kopecký nepolitickou odpověď. „Je to kupříkladu proto, jelikož slušný (a jak doufám nezvratný) odliv preferencí zaznamenaly takzvaně středové Věci veřejné. "Strana přímé demokracie", deptaná teď procesem se svým superguruem.“ 

Podle Jiřího Koubka nemá smysl tolik se zabývat drobnými výkyvy v měsíčních volebních modelech. Podstatnější jsou spíš dlouhodobé trendy. "Pokud by se potvrdil propad více než 30 procent hlasů, znamenalo by to další fázi rozbití českého stranického systému, návrat do raných 90. let či posun na politickou periferii Evropy. Na vině může být i perspektiva přímé prezidentské volby, která se patrně stane závodem mnoha trpaslíků. Ti se teď snadno a zdarma zviditelňují," uvedl pro ParlamentníListy.cz  s dodatkem, že především není na místě činit předčasné závěry. "Vše ukážou teprve skutečné volby. Výzkumy se u nás staly modlou, preference zaklínadlem. Nestávejme se obětí této virtuální reality. Podstatné věci v politice se dějí jinde," uzavřel Koubek.