Vláda uzavřela většinu obchodů, zakázala sdružování a volný pohyb. Nový soubor proticovidových opatření je označován jako „poloviční lockdown“. Je to moc nebo málo?
Diskuse o poloplné či poloprázdné sklenici je zbytečná. Politika je umění možného. Na nic víc si vláda prozatím netroufne. Nechce se jí do otevřeného tvrdého konfliktu s částí obyvatelstva. Stále přemýšlí v parametru znovuvolitelnosti, nikoliv v parametru nutnosti přežití.
Jak tato opatření vnímat a k čemu povedou?
Pokud budou i ta nejnovější opatření dodržována anebo nekompromisně vynucována, povedou dle předpokladu ke snížení reprodukčního čísla viru ze současné hodnoty 1,36 na méně než 1, optimálně 0,8. Jen tak se nestanou Vánoce 2020 svátkem mrtvých. Polovina listopadu je kritická doba pro zlom.
Oznámení daných opatření provázela pochmurná prezentace ministra Prymuly, který tvrdil, že bez tohoto kroku bude v půlce listopadu zahlcen český zdravotní systém. Jak v tuto chvíli nahlížet na kondici českých nemocnic a systému jako takového?
Máme stále ještě jeden z nejrobustnějších systémů zdravotní péče, i když se už třicet let neinvestuje do jeho rezerv. Neškolí se dobrovolné zdravotní sestry jako záloha pro případy civilní obrany. I když stále ještě existuje Červený kříž, už dávno není tím masovým hnutím, čím byl po vzniku masarykovské republiky, za války (myslím tím 2. světovou válku….) a po celou dobu socialismu. Po 20 let vykonávala funkci předsedkyně ČSČK Alice Masaryková. Z té doby existovaly zdravotní poradny ČSČK – 180 poraden plicních, podílejících se na eradikci tuberkulózy mezi dospělými i mládeží, 139 poraden kožních a pohlavních, dětské, provádějící preventivní péči zejména u sociálně znevýhodněných dětí a 76 dětských zubních poraden. Na Slovensku organizoval ČSČK 59 poraden pro matky s dětmi. ČSČK pořádal přednášky pro tři čtvrti milionu osob a organizoval pojízdná zdravotně výchovná kina. Zúčastnilo se jich na půl milionu osob. V té době existovala sanatoria a nemocnice, sanitní letadla i zdravotnický vlak. 23 tisíc samaritánů.
Československý červený kříž byl páteří i socialistického zdravotnictví. Organizoval plošné snímkování ze štítu – rentgenologické vyšetření celé populace proti TBC a plošné očkování populace proti tetanu. 35 tisíc zdravotníků a sester se zapojilo do očkování proti obrně, naočkovali 3,5 milionu dětí třemi dávkami vakcíny dvakrát po sobě. Díky nim bylo Československo první zemí na světě, která obrnu vymýtila. Jen za rok 1960 vyškolil ČSČK 26 tisíc zdravotních sester, součástí kurzu byly i praxe v nemocnicích. V roce 1961 měl ČSČK 10 tisíc lidových hygieniků, starajících se o tehdy problematické hygienické a životní podmínky řady lidí. Vlastnil dětské zotavovny, v mnoha obcích stanice první pomoci, sanitní auta v každé druhé vesnici. V roce 1965 měl ČSČK 1,5 milionu členů. Činnost byla rozsáhlá: výuka zdravotních sester, obyvatelstva, a to jak v poskytování první pomoci, tak v osvojování hygienických návyků a léčebně preventivní péči. V základech první pomoci vyškolil ČSČK jen v letech 1952–1956 1,2 milionu dospělých a 550 tisíc dětí. Později to bylo až 3 miliony osob ročně. Pořádal zotavovací pobyty pro děti ve svých zotavovnách, letní tábory a kurzy ve školách. Ještě koncem osmdesátých let ČSČK, kdy už plně fungovalo střední zdravotnické školství, školil přes 7 tisíc zdravotnických sester a 8,5 tisíce ošetřovatelů. Do každé ze spartakiád se zapojilo 20 tisíc, na Strahově pak 6 tisíc zdravotníků a sester.
I moje teta byla jako ředitelka jeslí vyškolenou sestrou. Veškerý personál musel mít školení.
Dnes je Červený kříž polozapomenutá, sebestředná a falešně zpychlá organizace. Stále je ve smyslu Ženevských úmluv pomocnou organizací vojenské zdravotní služby. Její postavení je určené kupodivu stále zákonem. Ale… Za rok ve zdravotnických znalostech vyškolila pouhých 7800 dětí. Celkem v základních znalostech první pomoci školila 46 tisíc dospělých. Český červený kříž má dnes činných pouhých 1979 zdravotníků. V kurzu Dobrovolná sestra ČČK vyškolila organizace za minulý rok 21 osob. Chápete tu tragédii?
Stejné je to s nemocnicemi. Máme vynikající přístrojové vybavení. Skoro všude je magnetická rezonance a další pokročilé zobrazovací a ozařovací metody, špičkové operační sály, robotická chirurgie, vynikající biochemické a hematologické laboratoře. Doktoři jsou specialisté na světové úrovni. Ale… Všechna ta technika se vzdálila lidem. Doktor „obvoďák“ se nevzdělává a nezvládá zátěž, která je na něj kladena. Je přetížený administrativou, není počítačově gramotný a nezvládá práci s e-recepty. Nezvládá už ani indikaci spektra preparátů, které jsou aktuálně na trhu. Personálu v nemocnicích je minimum a mnohdy ho tvoří z většiny Ukrajinky či Slovenky. Lékařů tam také není mnoho… Vše je podřízeno ekonomice, ne hledisku kvality zdravotní péče. A tak když přijde covid, vyčerpávají se zdroje, nejsou rezervy… Ani přístrojové, ani lidské. Jaké by to bylo, kdyby přišla válka? Chyběly by skalpely? Byly by obvazy?
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: Jaroslav Polanský