„Takže je podle mne určitá pochybnost o tom, jestli dokážou volební preference zúročit, jestli ti, kteří jim vyjadřují podporu, budou opravdu ochotni přijít k volebním urnám, nebo zda se nenechají přetáhnout jinou stranou,“ upozornil ParlamentníListy.cz Jelínek, podle kterého se u Pirátů dá předpokládat nízká míra loajality. Piráty podporují často lidé, kteří jsou zklamáni jinými stranami, ne ti, kteří by nějak zapáleně hořeli pro jejich cíle a ideály.

Piráti tak mohou být podle odborníků po ODA, Unii svobody a TOP 09 další z politických stran, které v minulých letech volili městští liberální voliči. Politolog Jelínek si myslí, že z nabídky protestních stran jsou Piráti alternativou, která se drží klasického rámce politických stran, protože sami o sobě říkají, že jsou politickou stranou. „Nedeklarují se jen jako nějaké hnutí nebo ad hoc projekt, snaží se najít svůj program ve všech oblastech, i když není všude dostatečně dobře známý,“ vyzdvihl politolog. Právě v nedostatku kompetence ale spatřuje nejsilnější pochybnost. „Kdyby zasedli ve sněmovně nebo měli exekutivní ambice, je otázka, jestli dokážou být kompetentní v oblastech, jako jsou ekonomika, sociální politika nebo zahraniční politika,“ vyjádřil obavy, jestli nejsou schopni nabídnout jen jednorozměrné kandidáty, které považují za kompetentní.

Piráti se totiž od počátku zabývají hlavním tématem – internetovou svobodou. „Je to strana, která přišla s dobou modernizace, digitalizace, rozvoje sociálních sítí, kdy se snadněji dostáváme k duševnímu vlastnictví druhých. Ten jejich kontroverzní přístup k duševnímu vlastnictví, ke sdílení informací, uměleckých děl je podle mne poměrně silné téma, které je typické pro poslední desetiletí u nás, ve vyspělejších zemích dvacetiletí, takže jejich nástup zrovna v této době se dá pochopit, zvlášť když vezmeme do úvahy, že jsou podporováni zejména mladými voliči, kteří pracují s internetem, se sociálními sítěmi, sdílejícími platformami intenzivněji než třeba starší voliči, “ uvedl Jelínek. Z tohoto hlediska je tedy přirozené, že přišla politická strana, která nevyzývá jen svobodu v obecném rámci, jak jsme zvyklí od politických stran, ale svobodu, která se orientuje především na část, která souvisí s moderními technologiemi.

Ale podle politologa je to dvousečné, protože nevíme, jestli jsou Piráti kompetentní i v jiných oblastech. „Zadruhé – i samotné téma svobody na internetu má svůj rub i líc,“ dodává, „protože na jedné straně je celkem logické bojovat proti nejrůznějším omezením, regulacím a překážkám v elektronické komunikaci kladeným ze strany státu, na druhé straně je zpochybňování hodnoty duševního vlastnictví věc, která se dá vnímat jako určitý problém“. Lukáš Jelínek si nemyslí, že Piráti jsou stranou, která – když někoho osloví ve dvaceti letech, osloví ho i ve čtyřiceti, protože člověk se vyvíjí a získává na věci, které Piráti akcentují, jiný pohled a posouvá se i někam jinam. „I proto si myslím, že jejich elektorát nebude úplně stálý a pevný,“ dodal.

Městští liberální voliči volí Piráty jako menší zlo, takže nejsou stabilními příznivci

Pokud však volební preference v průzkumech ukazují, že se Piráti přehoupnou nad pět procent hlasů potřebných pro vstup do Poslanecké sněmovny, začnou jim pomáhat i starší liberálnější voliči, kteří chtějí mít někoho, komu dají hlas, ale nemohou se spolehnout na tradiční liberální pravici, je přesvědčen politolog. „Levice je moc nepřitahuje, jak se dnes sociální demokracie posouvá doleva a Zelení vypadají v horší kondici, než mají Piráti,“ říká Jelínek. Proto si dovede představit, že Piráti mohou být atraktivní i pro voliče, kteří je ještě před čtyřmi roky nevolili.

Ale současně upozorňuje, že to nebudou nějací stabilní voliči, na které by se mohli Piráti spolehnout i v budoucnu. „Jsou to voliči, kteří volí Piráty jako menší zlo, než by byli přesvědčeni o jejich výjimečnosti,“ soudí. Příště si tito voliči mohou najít zase jinou stranu, které hodí svůj hlas. I proto, že mohou být překvapeni, pokud se skutečně Piráti dostanou do parlamentu, nebo dokonce do vlády, protože jejich program není ve všech oblastech moc jasný. „Určitě mohou být překvapeni, protože přinejmenším zkušenost s Bursíkovými Zelenými, kteří nakonec výrazně pootočili kormidlo k Topolánkově vládě, může být určitým varováním,“ říká politolog.

Ale možná by se představitelé Pirátů chovali ve sněmovně jako v pražském zastupitelstvu, kde jsou vlivnou silou, ale stojí mimo koalici. „Myslím, že celkem správně,“ podotkl Jelínek. Ale připouští, že problém s nevyprofilovaností této strany je docela vážný. „Ale pořád říkám, že je lepší volit stranu, která je nevyprofilovaná, než stranu, která je z mého pohledu voliče vyprofilovaná špatně. Na druhou stranu bych doporučoval těm, kdo se chystají k volbám, aby se snažili volit někoho, kdo splňuje jejich předpoklady, než podle toho, že je to čistě menší zlo nebo protestní hlas,“ doporučuje voličům.

Z tohoto hlediska je pro něj jako pro člověka, který se politikou zabývá dlouhodobě a soustředěně, volba Pirátů lepší volbou než pravý nebo levý extrém politiky. „I když jsou pro mne pořád jakousi černou skříňkou, u které nevím, co z ní vypadne, pokud se dostanou do sněmovny,“ uznal politolog. Problém vidí v tom, že Piráti jako řada politických stran nemá jasný pohled na Evropskou unii a nejsou schopni vysvětlit, kam by se snažili posouvat Českou republiku v rámci evropské integrace.

Voliči dávají hlas značce Pirátů, ne osobnostem

Tajemstvím není zahalen jen program Pirátů, ale i osobnosti, které jej reprezentují. Viditelným představitelem této strany je především její předseda Ivan Bartoš, v Praze možná ještě pražský zastupitel a právník Jakub Michálek, který prosazuje zavedení kontroverzní tzv. karty soudce. Má sloužit k větší kontrole mužů a žen v justici, o případných postizích soudců by rozhodoval kárný senát složený převážně z nesoudců.

O ostatních kandidátech Pirátů toho voliči mnoho nevědí. A pokud se někdo další zviditelní, není to v příliš pozitivním světle. Lídr zlínských Pirátů Giuseppe Maiello vzbudil pozornost svou účastí na besedě „Kam kráčíš, armádo?“ pořádané spolkem Hej, občané, za nímž stojí protizápadní aktivista Žarko Raptor Jovanovič a které se účastnili také místopředseda KSČM Josef Skála nebo středočeský volební lídr zemanovské Strany práv občanů generál Hynek Blaško. Na kontroverzní akce chodil podle médií už dříve. Řečnil například vedle Tomia Okamury, Martina Konvičky či komunistů na proruské demonstraci v květnu 2015 v Praze, kde většina z aktérů vystupovala proti ukrajinské revoluci. V roce 2014 na jiné demonstraci Maiello zpochybňoval i důvěryhodnost České televize.

„Jedna věc je nevyprofilovanost strany nebo nejednoznačný vztah třeba k Evropě, to se týká celé řady i mnoha silnějších nebo mnohem etablovanějších stran. Ale nepřipadá mi korektní někoho odvařit tím, že mu dám nálepku Moskvy nebo Putina. I kdyby se Piráti rozhodli představovat provýchodní proud v české politice, je to legitimní přístup, pokud se k tomu budou stavět otevřeně a pokud budou schopni si to obhájit,“ míní Jelínek. Podle něj je ale zvláštní, že voliči podporují značku Pirátů, než by šli za zajímavými osobnostmi. Podle jeho názoru zajímavější osobnosti dokázali přitáhnout Zelení. „Ale kdyby chtěli Piráti po volbách zasáhnout do exekutivy, otevírá se jim prostor sáhnout do řad svých sympatizantů,“ míní Jelínek, že by dokázali případnému koaličnímu partnerovi nabídnout i kvalifikované odborníky z řad mimo stranu.

Díky své neurčitosti mají i jistý koaliční potenciál pro pravici i levici

Politolog je přesvědčen, že Piráti by mohli být přijatelní i pro koaliční spolupráci. „Jistý koaliční potenciál mají, to vyplývá právě z neurčitosti jejich programu, že by mohli být za jistých okolností partnery pro levici i pro pravici,“ prohlásil Jelínek. Proto si dokáže představit, že by se na ně obrátila kterákoli strana, která bude chtít po podzimních sněmovních volbách postavit vládu, protože očekává, že politická scéna bude dost nepřehledná a hlasy Pirátů se mohou hodit. „I když nevím, kolik by takových hlasů bylo, protože když se do sněmovny dostanou, a o tom nejsem sám úplně přesvědčený, jejich klub by asi nebyl moc silný,“ upřesnil. Navíc má pocit, že po zkušenostech někdejších Zelených by se Piráti bezhlavě nehnali do nějakého vládního souručenství, takže se dá spíš předpokládat, že by si budovali svoji pozici v opozičních lavicích a snažili se být nějakou alternativou, místo aby splynuli s establishmentem, což by jim na protestním tahu určitě hlasy ubralo.