Nesouhlasíte, pokud jde o Rusko a Ukrajinu? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory Karla Svobody, Marka Ženíška (z 26.1.) (+ ze 14.1.) , Josefa Mlejnka, Bohumila Doležala (z 25.1.) (+z 15.1.) + (z 27.8.) , Libora Dvořáka, Jiřího Grygara, Zdeňka Bárty, Romana Jocha (ze 14.1.) (+ 8.12. + 11. 9 +ze 7. 8.) Michaela Romancova (ze 7.1.) (+ z 20.8.),Tomáše Peszyńského, Miroslava Kalouska ( z 6.1.) (+ z 3. 12 + z 2.10.), Mariana Jurečky, Jana Šinágla, Jiřího Wolfa, Martina Balcara, Jiřího Peheho (z 26. 11.) + (z 11.9.) + (z 30.7.) , Jefima Fištejna, Jiřiny Šiklové (ze 14.12.) (+ 22.7.) , Grigorije Paska (+21. 10.) Michaela Kocába (z 3.12.) (+ z 8. 11.+ z 5. 7. a 15. 3.), Alexandra Vondry, Čestmíra Hofhanzla, Karla Schwarzenberga (z 3.10.) + (ze 14.8.) Petra Pitharta, Ivana Gabala, Bohdana Zilynského, Cyrila Svobody (+ z 22.8. + z 1.9.) Stanislava Chernilevského, Andreje Zubova, Václava Bartušky, Martina Bursíka (z 2.12.) (+ z 6.10. + z 6. 8. a z 23. 6.), , Karla Janečka, Pavla Žáčka (+ z 10. 9.), Jana Urbana, Daniely Kolářové, Petra Gazdíka, Alexandra Tomského (+ 2. část), Michala Kučery, Jiřího Peheho (z 11. 9.), Jiřího Pospíšila, Přemysla Sobotky, Johna Boka, Petra Fialy, Maji Lutaj, Pavla Šafra, Františka Janoucha, , Vladimíra Hanzela, českých umělců Zdeny Mašínové (z 21. 8.), Anatolije Lebeděva, Františka Laudáta, Jany Černochové (+ z 24. 10.) Alexandra Kručinina, Milana Hulíka, doc. Vladimíra Hučína, Jana Vidíma, Jaroslava Lobkowicze, Gabriely Peckové, Daniela Kroupy, Tomáše Zdechovského, Františka Bublana, Karla Hvížďaly, Marty Kubišové, Petry Procházkové, šéfky hnutí Femen, Zdeny Mašínové (z 21. 5.), Ondřeje Benešíka (+ z 23. 10.), či Džamily Stehlíkové (21.11.)
Jako již tradičně začněme stavem bojů na Donbasu... Separatisté výhrůžně stojí před Mariupolem a mezinárodní organizace, včetně OSN, je obviňují z bombardování obydlených oblastí. Lídr DLR Zacharčenko už otevřeně ,,kašle" na příměří a tvrdí, že chce odsunout frontu od Doněcka. Médii obchází zvěsti o rozšíření bojů k Dněpropetrovsku i Charkovu. V jaké situaci jsou separatisté, v jaké armáda? Na co mají jednotlivé strany sílu a na co ne? Jak se to může vyvíjet?
Asi už to nesleduji tak pečlivě, ale mám dojem, že OSN konstatovala, že se v Mariupoli „cíleně“ ostřelují obytné čtvrti, ale na viníka neukázala. Nevím, třeba se ale pletu stejně jako v tom, že separatisté „výhrůžně stojí“ před městem, zatímco jsem získala pocit, že Mariupol obcházejí a obkličují. Ale nešť, vývoj bojů na konkrétních několika kilometrech čtverečních beztak nenabízí žádný ucelený obrázek o situaci, natož o stavu ukrajinské krize. Totéž platí o spekulacích o tažení na Dněpropetrovsk nebo Charkov; vždyť třeba americký portál Daily Beast už uvažuje, jestli by rebelové vlastně nemohli vyrazit rovnou na Kyjev…
Bitva o Mariupol je možná pro média atraktivní z hlediska „akčnosti“, ale o řešení ukrajinské krize jako takové nenapovídá nic. Nicméně o stavu obou sil si leccos odvodit lze. Třeba z toho, že obě strany prozatím v krizi vždy volaly po „mírových jednáních“ výhradně v situacích, kdy zrovna prohrávaly, ale jakmile se jim dařilo, „Minsk“ šel okamžitě stranou. Z tohoto pohledu se zdá, že navrch mají rebelové, kteří už jakákoli jednání odmítají, a o míře jejich převahy napovídá to, že Porošenko požaduje „dodržování minských dohod“ snad třikrát denně… Velitel žoldnéřského Azovu a nově i poslanec Andrij Bilecký otevřeně říkají, že válka je prohraná, experti odhadují, že se mobilizaci, kterou už „lid“ překřtil na mohylizaci, vyhnulo přes milion mužů, a co je zvláštní, do armády nenastoupila ani polovina povolaných ze západní Ukrajiny, která byla považována za baštu Majdanu a protiruských nálad. Zkrátka zdá se, že rebelové mají více nejen sil, ale hlavně bojové morálky. Asi – na rozdíl od mobilizovaných ukrajinských vojáků – vědí, za co bojují.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Martin Huml