V severní Sýrii byla sestřelena ruská stíhačka. Pilot, než aby se nechal zajmout opozičními rebely, se raději sám zabil. Je to hrdina? Vzbudil incident v Rusku podobné emoce jako tenkrát, když ruská letadla sestřelili Turci? Jaké síly vlastně v tomto koutě Sýrie bojují? A jak vnímáte zprávy, že v odvetě za incident začali Rusové hlava nehlava bombardovat civilisty a dětské nemocnice?

Všimla jsem si, kolik cirátů se v našich médiích nadělá, jen abychom nepřiznali, že onoho ruského pilota sestřelila Al-Káida, tedy v konkrétním případě jedna z teroristických skupin na ni napojených. To radši mluvíme o „ozbrojencích“, „útočnících“, „rebelech“ či „opozici“. Na jedné straně se tím zastírá skutečnost, že ruské letectvo bojuje proti teroristům, což se u nás jaksi odmítá, neboť proti teroristům bojujeme přece jen my, zatímco oni jen bombardují civilisty a boří „poslední nemocnice“. Na straně druhé se tím současně zastírá fakt, že žádná významná „rebelská opozice“ v Sýrii už nezbývá a 99 procent boje proti syrskému režimu a jeho spojencům vedou zbytky Daeše a právě koalice kolem Al-Káidy. A fandit Al-Káidě je přece jen trapnější než „rebelům“, „opozičníkům“ nebo „ozbrojencům“. A v neposlední řadě, koalice v čele s Al-Káidou je mezinárodní, takže ji ani nelze vydávat za „syrské rebely“.

Ale nešť. Sestřelený pilot se raději odpálil granátem, než aby se takovým „opozičníkům“ dostal do rukou. Podle mého to bylo především krutě racionální rozhodnutí, protože musel mnohem lépe než my tady odsud z Prahy vědět, proti komu že to bojuje a jaké hrůzy by ho v zajetí asi čekaly. Na svém FB jsem se, mimochodem, už zmiňovala o jednom damašském doktorovi. Když se zdálo, že Damašek někdy ke konci roku 2015 padne do rukou Daeše a dalších Západem „vypuštěných krakenů“, pořídil si granát „poslední záchrany“. Nosilo je neustále s sebou i pár jeho přátel a známých... Ti lidé odmítli emigrovat, protože Sýrie je jejich domov, a současně byli připraveni si vzít život, aby nemuseli trpět pod islámskou tmou, která by naplňovala západní koncept „demokratizace“ a „změny režimu“. Čili na podobně krutě racionální variantu byli připraveni i někteří obyčejní Syřané, civilisté. Mám vůči nim, vůči všem, kteří zůstali v Sýrii, obrovský respekt.