Západní média jsou zaplavena informacemi o chemickém útoku, který se stal poblíž syrského Idlíbu. Vina je všeobecně připisována Asadovi. Jakou důležitou, třeba běžně nezmíněnou faktografii byste k věci ráda dodala? Jaké opoziční síly prostor vlastně ovládají? Zapadala by taková akce do kontextu rusko-syrských vojenských operací z poslední doby? Co říkáte na různými experty zpochybněnou teorii, se kterou přišlo Rusko – že byl zkrátka jen zasažen sklad chemických zbraní držený povstalci?

V první řadě je třeba si uvědomit, co je to vlastně ten Idlíb. Provincie na severu Sýrie, u tureckých hranic, přes které už roky proudí džihádisté sem a tam. Celou oblast, do níž syrský režim pravidelně vyváží „kapitulované“ džihádisty z celé země, dlouhodobě ovládá syrská frančíza Al-Káidy a s ní spolupracující organizace a skupiny. A právě ty mají i monopol na informace. Žádní nezávislí novináři v oblasti nejsou a ten poslední „nezávislý“ americký novinář, který po boku Al-Káidy působil až do osvobození východního Aleppa, vousatý divous Bilal Abdul Kareem, se nyní ocitl na americkém vládním „kill listu“, seznamu, na němž jsou islámští extremisté určení k fyzické likvidaci. Slavné píárové „záchranářské“ Bílé přilby sice za dokumentární film o sobě dostaly nedávno Oscara, ale ani jejich lídři nebyli do USA vpuštěni rovněž pro své vazby na teroristy. Jinými slovy, prakticky vše, co z Idlíbu vychází – informace, fotky nebo videa – do světa tak či onak vypouští Al-Káida. Nevím, jak vám, ale mně jako zdroj hodnověrných informací rozhodně nepřijde. 

A zatímco Organizace pro kontrolu chemických zbraní začala teprve shánět data a vzorky, Británie hned po prvních zprávách o údajném chemickém útoku rychle přišla s tím, že to „nese rukopis Asadova režimu“. Čili máme tu obehraný scénář, který už jsme během syrské války viděli mnohokrát, což platí i pro spěch – ta protiasadovská rezoluce musela být snad už předem připravená – s nímž Francie, Británie a USA vystartovaly do Rady bezpečnosti OSN, byť musely vědět, že narazí na veto Ruska a Číny. A když do toho najednou i Trump mění rétoriku a má za to, že po šesti letech války, kterou pomáhal rozpoutat jeho předchůdce, „má právo bránit syrský lid“, tak je člověku až nevolno. Takže další zabíjení v Sýrii. Nic nového pod sluncem.