„Byl to první programový projev pana předsedy vlády na veřejnosti, a tak bychom mohli i jemu dopřát pověstných sto dnů hájení. I když někteří jeho kolegové tak v jiných případech nečinili,“ předesílá k proslovu premiéra Petra Fialy na Nový rok politolog Zdeněk Zbořil. „Spíš by se mohla stydět Česká televize za to podivné aranžmá scény, případně režie, která zřejmě poradila panu Fialovi dělat rozmáchlá gesta neodpovídající umírněné figuře premiéra. To, že se paralelně vysílal na ČT 2 slavný americký Podraz, neberme jen jako schválnost, ale spíše jen jako jedno z mnoha přehlédnutí, kterých v poslední době v podobných vysíláních, doufejme, že zbytečně, přibývá,“ dodává.

Ke svému proslovu se vrátil Fiala i v rozhovoru v neděli na Primě. „Na Primě to bylo naopak zbytečně agresivní, a přitom nešlo o nic jiného, než co už řekli prezident a předseda Senátu. Snad jenom ta výzva obou, pánů Vystrčila a Fialy, abychom se k sobě chovali slušně a ohleduplně, zněla až příliš pokrytecky po těch letech a zejména posledních měsících projevování nenávisti vůči nejvyššímu ústavnímu činiteli a hlavě státu,“ uvedl politolog. Podle Zbořila bylo na jedné straně příjemné poslouchat projev politika s humanitním vzděláním, na straně druhé bylo obtížné uvěřit, že od Nového roku jeho kolegové v okolí Prahy a zlobou se dusící veřejnosti známé neosobnosti budou přicházet s mírovou ratolestí. „A třeba s panem prezidentem budou ochotni bavit se jen o problémech státního rozpočtu, brždění tempa ekonomického vývoje a snížení objemu investic. Takže bych si dovolil citovat z cimrmanovského žargonu, že ani pan Fiala není v jádru zlý, ale když chce, uměl ukázat zuby,“ komentuje politolog.

Krysími stezkami do Bruselu?

„Ze Zeleného údělu prostě nejde vystoupit. Pokud se to nelíbilo panu prezidentovi, tak měl žádat předchozího premiéra, aby s tím nesouhlasil,“ připomněl také na Primě Fiala. „Této věty si všimlo hned několik prvních komentářů projevu pana premiéra a připomněly mu, že jeho strana, a vlastně celá ta nesourodá opozice, v posledních letech varovala před zadáváním úkolů předsedovi vlády z Hradu,“ uvedl politolog. „V jejich řadách byli i takoví, kteří chtěli hlavu státu od vlády izolovat, aby byl jenom úřadem na schvalování a razítkování jejích rozhodnutí a do Bruselu jezdil jen na předem dohodnuté šumění na summitech. Dokonce si dovoluji tvrdit, že kdyby prezident Zeman o něco podobného předsedu vlády Babiše požádal, jednalo by se v Poslanecké sněmovně a v Senátu několik dní o pověstném čl. 66 ústavy, o tom, jak prezidenta zbavit úřadu a kdyby to nevyšlo, alespoň se vypravit krysími stezkami do Bruselu a prosit, aby někdo pomohl,“ dodal.