„Byl to první programový projev pana předsedy vlády na veřejnosti, a tak bychom mohli i jemu dopřát pověstných sto dnů hájení. I když někteří jeho kolegové tak v jiných případech nečinili,“ předesílá k proslovu premiéra Petra Fialy na Nový rok politolog Zdeněk Zbořil. „Spíš by se mohla stydět Česká televize za to podivné aranžmá scény, případně režie, která zřejmě poradila panu Fialovi dělat rozmáchlá gesta neodpovídající umírněné figuře premiéra. To, že se paralelně vysílal na ČT 2 slavný americký Podraz, neberme jen jako schválnost, ale spíše jen jako jedno z mnoha přehlédnutí, kterých v poslední době v podobných vysíláních, doufejme, že zbytečně, přibývá,“ dodává.

Ke svému proslovu se vrátil Fiala i v rozhovoru v neděli na Primě. „Na Primě to bylo naopak zbytečně agresivní, a přitom nešlo o nic jiného, než co už řekli prezident a předseda Senátu. Snad jenom ta výzva obou, pánů Vystrčila a Fialy, abychom se k sobě chovali slušně a ohleduplně, zněla až příliš pokrytecky po těch letech a zejména posledních měsících projevování nenávisti vůči nejvyššímu ústavnímu činiteli a hlavě státu,“ uvedl politolog. Podle Zbořila bylo na jedné straně příjemné poslouchat projev politika s humanitním vzděláním, na straně druhé bylo obtížné uvěřit, že od Nového roku jeho kolegové v okolí Prahy a zlobou se dusící veřejnosti známé neosobnosti budou přicházet s mírovou ratolestí. „A třeba s panem prezidentem budou ochotni bavit se jen o problémech státního rozpočtu, brždění tempa ekonomického vývoje a snížení objemu investic. Takže bych si dovolil citovat z cimrmanovského žargonu, že ani pan Fiala není v jádru zlý, ale když chce, uměl ukázat zuby,“ komentuje politolog.

Krysími stezkami do Bruselu?

„Ze Zeleného údělu prostě nejde vystoupit. Pokud se to nelíbilo panu prezidentovi, tak měl žádat předchozího premiéra, aby s tím nesouhlasil,“ připomněl také na Primě Fiala. „Této věty si všimlo hned několik prvních komentářů projevu pana premiéra a připomněly mu, že jeho strana, a vlastně celá ta nesourodá opozice, v posledních letech varovala před zadáváním úkolů předsedovi vlády z Hradu,“ uvedl politolog. „V jejich řadách byli i takoví, kteří chtěli hlavu státu od vlády izolovat, aby byl jenom úřadem na schvalování a razítkování jejích rozhodnutí a do Bruselu jezdil jen na předem dohodnuté šumění na summitech. Dokonce si dovoluji tvrdit, že kdyby prezident Zeman o něco podobného předsedu vlády Babiše požádal, jednalo by se v Poslanecké sněmovně a v Senátu několik dní o pověstném čl. 66 ústavy, o tom, jak prezidenta zbavit úřadu a kdyby to nevyšlo, alespoň se vypravit krysími stezkami do Bruselu a prosit, aby někdo pomohl,“ dodal.

Co přešel Vystrčil mlčením

1. ledna vystoupil i předseda Senátu Miloš Vystrčil. „Pro pana Vystrčila, který v těchto dnech už opatrně upozornil, že by také mohl kandidovat na prezidenta, a že by dokonce mohl být zvolen, zřejmě, věren dědictví Václava Havla, kterého ve svém projevu zmínil, není lehké  rozhodnout se mezi jeho Rozjímáním a Odcházením, to nebylo snadné. Připomněl, nám nevědoucím a informačně chudobným, jihomoravské tornádo, ‚tak nějak‘ se omluvil prezidentovi republiky, že jej chtěl nejen zbavit funkce a částečně za něho suplovat, ale také a snad, že se svými mocichtivými kolegy čekal na jeho poslední hodinku,“ komentuje Zbořil. „Ani slovem nezmínil svůj podíl na zahraniční politice České republiky, který definoval jako schopnost odolat ‚čínským grošíkům‘,“ dodal.

Zbořil si všímá i toho, že ve dnech debat o čínském stop stavu zahraniční výměny zboží s Litvou, která je z velké části obchodem mezi německými a čínskými firmami, které si do svých „svobodných“  tržních vztahů nenechají mluvit ani diletanty z Evropské unie, a celou tuto epizodu, u které ještě ani my neumíme odhadnout, kolik nás bude stát, přešel tajemným mlčením. „Snad nejsmutnější bylo, jak nás po několika letech výzev k nenávisti, prosil, abychom se milovali. Mohl dodat z odkazu Mistra Jana, že bychom mohli také každý každému pravdy přát, ale to by bylo, i pro budoucího kandidáta na funkci prezidenta ČR, až příliš intelektuálně náročné. Kdo u TV nevydržel a na chvilku vypnul zvuk, mohl si všimnout, že pan senátor je unavený a že je toho na něho v poslední době moc,“ dodává politolog.

Rychetského efekt a referendum o Babišovi

A novoroční vystoupení expremiéra Andreje Babiše? „Pan expremiér vlastně opakoval to, co v poslední dobře řekl už několikrát. Neobrací se tím ke svým příznivcům a obdivovatelům, ale jde mu o ten milion poztrácených hlasů v posledních volbách do PS PČR. Předpokládá, že v komunálních, regionálních a dokonce i ve volbách do Senátu půjde o hlasy těch, kteří jednak nevolili, jednak byli postaveni do autu tzv. Rychetského efektem, jak se o překvapivé změně volebního zákona několik měsíců před volbami mluví na sítích, v chýších i palácích,“ říká politolog. „Je si vědom, že ‚referendum o Babišovi‘ se na nižších úrovních může opakovat, a proto se bude snažit vysvětlit svým potenciálním voličům, jak něčemu podobnému zabránit. Dokonce předpokládám, že jeho volební štáb bude vysvětlovat i význam voleb do Senátu, které většina občanů ČR považuje za nadbytečné, nechodí k nim, a tím volí reprezentanty podivných pospolitostí, kterým stačí několik tisíc hlasů k tomu, aby ovládly ústavní instituci, která může umrtvit výkon funkce hlavy státu. Nevím, jak Andrej Babiš uvažuje o svém dalším působení v české politice, ale na mezinárodní úrovni se v poslední době pohyboval dost obratně, aby mohl uvažovat o své kariéře i na tomto poli,“ dodal.