„Chtěl jsem si oddechnout od té filo-ukrajinské masáže veřejného mínění a trochu jsem se věnoval francouzským volbám. Ukázalo se, že je to ale jenom něco jako z bláta do louže,“ předesílá v dnešním Rozjezdu politolog Zdeněk Zbořil s tím, že Evropa je stejně nemocná ve svém těle a údech jako euroasijský Západ. „U nás doma, dokonce i v Praze, máme výhodu, že francouzskou  situaci v ČT komentují pan Jan Šmíd, ale i bývalí velvyslanci Petr Janyška a Petr Drulák, ale vlastně i pan redaktor Řezníček, kteří se od sebe liší různými názory a interpretacemi známých informací, které se asi nepodaří zakázat ani kvazi cenzorům z MV ČR. Zajímavé však je, že třeba Le Monde nebo Figaro zřejmě degradovali na úroveň dnes v Evropě, až na výjimky, běžnou. Snad proto mi ty zmíněné české komentáře připadají tak výjimečně kvalitní,“ dodal.

Zejména v posledních dnech zaujal doktora Zbořila skoro bouřlivý vývoj na Slovensku. „Ačkoliv mám k dispozici nevelký objem ověřitelných informací, zda se mi, že v příštích dnech a týdnech budeme mít o tamější překvapení postaráno,“ předpokládá.

V doméně Úřadu vlády ČR Braňme Ukrajinu, braňme Česko, se píše: „Rusko bezdůvodně a bez vyhlášení války napadlo Ukrajinu. Tuto agresi nesmíme tolerovat a pomáhat jí. Šířením dezinformací pomáháte agresorovi.“ V rámci toho jsou občané nabádáni, aby nahlašovali na dané sociální síti trestné činy ruské dezinformace Policii ČR. A jak hodnotí tuto aktivitu doktor Zbořil?

„Je jistě pozoruhodná, že kromě hodnoty apelativní, obsahuje tato výzva upozornění na nové, tentokrát vládní, pojetí spravedlnosti, které znamená, pokud se opravdu tak stane, že o ,trestných činech ruské desinformace' bude rozhodovat každý, kdo umí zmáčknout enter na svém PC. Doufám, že Policie ČR bude mít dostatečný aparát k evidování a analyzování těchto ,nahlášení' a dovolil bych si jí doporučit, aby tato nahlašování pečlivě archivovala. Jednou by se tím nějaký Ústav pro studium našeho současného režimu mohl zabývat jako předmětem svého vědeckého úkolu podrobněji,“ podotýká Zbořil. „Ale snad to také pomůže těm, na které se vláda obrací, pochopit, co to je pravda, co je lež a kdo si myslí, že pravdu má a kdo stále ještě pochybuje. Snad také někomu dojde, jaký je rozdíl mezi informací a komentářem nebo úvahou, a že používáním slova ,desinformace' všichni vstupujme na nejistou půdu nedorozumění, které může být fatální,“ dodává.