Popularita prezidenta republiky postupně opět vzrůstá. Přestože Miloš Zeman, jak sám říká, na průzkumy nehledí, hned několik výzkumných agentur vývoj důvěry občanů v úřad hlavy státu pravidelně monitoruje.

Podle posledního průzkumu z konce května, který provedla agentura CVVM prezidentu republiky důvěřuje přesně 50 procent obyvatel naší země. Nejnižší popularitu měl Miloš Zeman počátkem prosince 2013, podle CVVM mu věřilo jen 39 procent lidí. Přitom jen měsíc před tím to bylo rovných 60 procent (STEM), což bylo jen o něco méně než měsíc po nástupu do úřadu v dubnu 2013. Od nejnižší prosincové důvěry pak popularita hlavy státu plynule roste. Letos v březnu Zemanovi věřilo 45 % (STEM) a v dubnu podle CVVM 49 % občanů.

V souvislosti s výkonem prezidentského úřadu Miloše Zemana i jeho vnímáním ze strany českých občanů oslovily ParlamentníListy.cz nejen politiky, ale také politologa Jana Kubáčka. Podle něho se nepotvrdily některá alarmistická varování, že se z Česka stává téměř prezidentská diktatura a navíc se prý Pražský hrad a prezidentova činnost více otevírá směrem k lidem.

 V tom politolog Kubáček souhlasí s názorem, že Miloši Zemanovi prospěla personální změna na pozici tiskového mluvčího. Tento post od počátku loňského prosince zastává někdejší novinář Jiří Ovčáček, který například každých čtrnáct dní pořádá tiskové konference, kde veřejnost informuje jak o aktuálním programu hlavy státu, tak o postojích prezidenta Zemana ke zrovna veřejně probíraným tématům.

Pane Kubáčku, někteří komentátoři, kteří ještě před rokem psali o prezidentovi jako o diktátorovi, který si z Ústavy udělal toaletní papír, teď píší, že se Miloš Zeman chová klidněji, umírněněji… Má z toho mít prezident radost? Jak to vidíte vy?

Zůstanu u stejného názoru, který jsem měl před rokem, kdy mnozí říkali, že sem přichází nový prezidentský směr, že se měníme ne v poloprezidentskou, ale až v prezidentskou republiku. Někteří dokonce mluvili o autoritativních prvcích a já jsem tehdy vzpomínal, že Miloš Zeman s Ústavou pracuje opravdu na hranici možností a vykládá si ji velmi extenzivně. Ale stále se drží v principech ústavnosti a to se děje i dnes, protože role prezidenta se vždy ukazuje podle míry rozbouřenosti moře. Když je moře politické moci v republice neklidné, prezident je viditelnější, je více sledován a je silnější. Naopak když jsou vody stojaté a pozice vlády je stabilizovaná a byrokratická mašinerie pracuje, role prezidenta je spíše rolí stabilizátora a aktéra, který řeší pozice ústavních soudců, fungování některých úřadů a soustředí se spíše na inspekci státu, na jeho běžný chod a zahraniční politiku.

Výrazný zlom na politické scéně mohou přinést podzimní komunální a senátní volby. Může opět, třeba v případě teoretické vládní krize vlivem volebních výsledků, hrát prezident roli aktivního hráče při vědomí toho, že zde je i další silný hráč, Andrej Babiš?

Bezesporu se dá čekat, že Miloš Zeman nejdříve po vyhlášení výsledků voleb začne zjišťovat výsledky všech jednotlivě. Není to jen o propadu sociální demokracie, ale také o tom, jakému úspěchu se bude těšit Andrej Babiš. O prezidentu republiky uslyšíme v souvislosti s tím, že bude mluvit hodně o personalizaci politiky, o výrazných osobnostech a soustředí se na některá věcná témata a bude náročnější vůči vládě a premiérovi, ale nečekám, že by začal svírat v kleštích členy vládní koalice či opozice. Naopak pokud by došlo k výraznému propadu ČSSD a velmi výraznému výsledku Andreje Babiše, očekávám, že prezident republiky začne aktivně promlouvat do chodu vládní koalice, ale bude i určitým korektorem Andreje Babiše, protože pro Miloše Zeman je klíčové, aby všechny vládní a sněmovní síly vnitropolitické situace byly vyvážené, aby měl šanci odehrát i svůj part. V jeho zájmu není, aby některá z těch sil výrazně dominovala systému, protože by pak nebylo potřeba ani viditelného a aktivního prezidenta republiky.