Zažíváme éru progresivního nástupu progresivismu. V politice, médiích a obecně na nejrůznějších vlivných místech ve společnosti se začínají prosazovat hnutí prosazující extra privilegia pro vybrané vyvolené.
K těmto aktivistům se připojují celé zástupy užitečných idiotů, kteří se vyžívají ve virtue signallingu. Surfují na módní vlně a veřejně manifestují své „ctnosti“. Takže napíšou srdceryvný příspěvek na sociální sítě na téma, jak je špatný Donald Trump, nebo se třeba vyfotí s tím, jak přispívají nějaké drobné na charitu.
Obzvláště bizarní jsou v tomto ohledu nejrůznější „celebrity“, které jsou schopné ze svých přepychových vil s energetickou spotřebou větší než vesnice v nějaké zemi třetího světa kázat nám všem ostatním, jak se máme v zájmu planety uskromnit. Nebo podobně letět private jetem na konferenci o ochraně životního prostředí, kde se má diskutovat mimo jiné i omezení letecké dopravy.
Podstatným rysem všech těchhle užitečných idiotů, ať už v podobě „celebrit“ nebo v podobě Pepy od vedle, co vám pokaždé, když ho v domě náhodou potkáte na chodbě, okamžitě začne vyprávět, že je vegetarián, jak je skvělé nejíst maso a jak byste to taky měli zkusit, je to, že zoufale hledají společenské uznání a bezmezně touží po tom, aby je někdo obdivoval.
Je to přesně ten typ lidí, kteří by v roce 1939 nadšeně zdravili okupanty zdviženou pravicí, po únoru 1948 vyvěšovali praporky Sovětského svazu, v 68. vítali „vstup bratrských armád“ a po sametové revoluci byli těmi nejzarputilejšími antikomunisty.
Tihle lidé ale nejsou ten skutečný problém. Tihle půjdou vždycky s tím, co bude zrovna módní. Sice si rádi hrají na trend settery, ale ve skutečnosti jsou akorát otroci trendů, kteří jdou jen dnes za tím, co si včera přečetli v novinách.
No a pak je tady ten zbytek. My všichni. Mlčící většina. Nic z toho, co tlačí aktivisté, nechceme, ale protože máme svoje vlastní starosti a protože na rozdíl od aktivistů nejsme přisátí na cecíky peněz ze státního rozpočtu, zmůžeme se jen na pasivní odpor.
Výsledkem je, že progresivní mašina se zarputilostí parního válce pozvolna, postupně a systematicky tlačí svoji agendu. Včera to byly homosňatky, zítra to budou adopce pro všechny a pozítří vám sociálka odebere dítě, protože jste nevyslyšeli jeho vnitřní hlas a nenechali svého chlapečka ve třech letech přeoperovat na holčičku.
A to se děje a začíná dít už dnes. Takže známe třeba nehezký případ z Texasu, kdy se při rozvodu přou rodiče o děti a vstupuje do toho, že matka chce umožnit tříletému synovi, aby se identifikoval jako dívka.
Nejsme tak svědky nahodilých a nesouvisejících událostí, ale trendu. Čelíme snaze o kulturní revoluci, která ma za cíl přeformátovat naši civilizaci, vyvrátit ji z kořenů a nastolit nový, lepší svět. A jak by takový nový lepší svět v očích aktivistů měl vypadat? Pojďme se podívat do Česka roku 2051.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Michal Bok