Designovaný premiér Petr Fiala ve středu oznámil, že na prezidenta Miloše Zemana podá kompetenční žalobu, pokud nejmenuje celou vládu. Jak se později potvrdilo, problém má prezident především s navrhovaným ministrem zahraničí Janem Lipavským. „Pana předsedu ODS chápu. Dosud bylo programem části členů a příznivců jeho strany ‚sejmout Babiše a Zemana‘. Někteří z nich chtěli prezidenta dokonce ‚rozřezat, vykrvit a pohodit‘. Tak se nedivme, když už se s nimi ODS nerozešla, že musí jejich přání alespoň brát na vědomí. Ale neměl by žít v iluzi, že stát řídí několik právníků z Ústavního soudu, kteří suplují se svou typickou rychlostí a ochotou přání politických stran,“ komentuje dění politolog Zdeněk Zbořil.

Připomíná, že pohyb pana designovaného předsedy vlády na nejvyšší úrovni moci výkonné má svá omezení a obává se, že kompetenční žaloba může být past, ze které nebude východisko. „Možná v ODS přeslechli jednu důležitou větu ze Střešovické VÚN o ‚vyhraném času‘ a neuvědomili si, že čas může být časem vyhraným i prohraným. Kdybych byl podezíravý, mohl bych si myslet, že trik s kompetenční žalobou doporučil někdo, kdo chce zabránit jmenování předsedy vlády z řad volební koalice a snaží se teď vytvořit vládní koalici v jiné sestavě. Nemusí to být zrovna bez Pirátů, ale konečně, proč právě s nimi?“ pokládá otázku Zbořil.

„Jsou to pádné důvody pro pana prezidenta“

Prezidentův mluvčí v pátek informoval o tom, že prezident odmítá Lipavského jmenovat. Důvodem je „nízká kvalifikace“ nebo „distancovaný postoj k visegrádské spolupráci“ a vztahy s Izraelem. Prezidentovi vadí i „veřejný návrh Jana Lipavského, aby se příští Sudetoněmecké dny konaly na území České republiky.“

„Jsou to pádné důvody pro pana prezidenta, a to by mělo stačit. Není důležité, co za pádné důvody považuje ČT nebo Jiří Přibáň, ale to, zda všichni v této věci odpovědně angažovaní rozumí slovnímu spojení ‚jmenuje na návrh‘,“ upozorňuje Zbořil. Připomíná, že navrhuje, je něco jiného než „nařizuje“, a že v ústavě nejsou slova „musí jmenovat“. A protože prezident je podle Hlavy třetí Ústavy ČR součástí Moci výkonné na prvním místě, a dnes po úpravách způsobu volby prezidenta dává tato skutečnost větší legitimitu hlavě státu, než tomu bylo dříve, odpovídá prezident také vůli svých voličů, kterých bylo 2,85 mil. „O účasti Pirátů ve vládní  koalici, a tím také o možnosti jmenovat jednoho z nich ministrem zahraničních věcí, rozhodlo 92 % z asi 1200 členů této strany ve vnitrostranickém referendu, a tak je odpovědnost prezidenta, předsedy Pirátů a designovaného, nejmenovaného předsedy možné budoucí vlády pod větším otazníkem, než si někteří politici myslí,“ komentuje Zbořil.

Jmenováním vlády a jejích členů podle Zbořila bere prezident také díl své odpovědnosti za její úspěch a neúspěch. To druhé může nastat při zjištění nových skutečnosti. „Neříkejme kompromitujících materiálů, které nejen strany povolební koalice, ale dokonce i strany samotné budou objevovat, nebo jak je u nás zvykem nacházet, případně vyrábět,“ podotýká politolog. „Ne každý může být prezidentem republiky shledán vhodným. Bude nejen na jeho dohodě s budoucím premiérem, ale i na něm, rozhodnout se, zda jakýkoliv návrh ‚jmenovat‘ znamená také ‚hodnotit‘ nebo ‚orazítkovat‘. Navíc má prezident republiky možnost v případě ‚ohrožení státu‘ uvažovat i o jiném premiérovi, než je ten, na kterém se, možná dočasně, dohodly antibabišovské politické strany,“ dodává.

Smyšlené důvody? „Nevím, co je na tom smyšleného?“

Důvody jsou „naprosto smyšlené“, podle předsedy Pirátů Ivana Bartoše. Prohlásil to v Partii na Primě. Uvedené argumenty nejsou prý důvodem k tomu, aby prezident Lipavského nejmenoval.

„Nevím, co je na tom smyšleného? Posudek bc. práce pana Lipovského je veřejné známý a mezi 25 MZV od roku 1918 do současnosti budeme těžko hledat něco podobného. Argument, že pan kandidát nemá rád V4, při známé afilaci Pirátů k EU, EK a euru, sice není žádný zločin, ale neodpovídá zatím zveřejněným tezím možné Fialovy vlády,“ uvedl politolog s tím, že lze předpokládat, že může dojít k nejasnostem okolo chápání těchto případných problémů, a protože prezident republiky je „Hlava státu a zastupuje stát navenek“ není dobré, aby ministrem zahraničních věc byl někdo, kdo bude s hlavou státu v zásadním nedorozumění. „To je snad možné u ministra kultury nebo pro vědu a výzkum, ale pokud vím, tak při seznamování se prezidenta s navrženými kandidáty na něco podobného u těchto úřadů nedošlo. A to ani těch, kteří mají osadit nově vznikající ministerstva, což bude také příležitost zaměstnat na nich řadu věrných a nekompetentních, kterým se nepodařilo (ani díky kouzlům Ústavního soudu) proniknout do Poslanecké sněmovny PČR,“ dodal.

Bartoš také tvrdí, že si prezident promítá své personální vize do vlády. „Jen proto, že se mu třeba nelíbí názory konkrétního kandidáta vůči Číně a Rusku, což si myslím, že je ten důvod prezidenta Zemana,“ uvedl Bartoš.

„To je opravdu roztomilá pirátská věta, téměř na úrovni tvrzení, že nejvyšší horou v ČR je Smrk. Snad si pan předseda nemyslí, že i když je pan prezident hlavou státu, že bude promítat do sestavování ‚personální vize‘ pana Bartoše. Nebo někoho z Řeporyjí, kde nemají Rusko, a možná i Čínu, také moc rádi,“ říká politolog. „Možná by mohl počkat se svou kritikou ‚Číny a Ruska‘ na úrovni diplomatické. Mohlo by se mu stát, že tento úřad mu osud také přidělí, až bude muset spolurozhodovat, kdo a jak bude rukovat někam do vod Černého moře,“ dodává.

Po jednání prezidenta s kandidáty toho budoucí ministři „moc neřekli“. „Dodržovali stranickou a pre-koaliční disciplínu. Pana prezidenta, kterého chtěli ještě před několika týdny pohřbívat nebo alespoň přesunout do nějaké LDN, si považovali, a to dokonce proto, že se zdálo, že je s jejich CV a některými hříchy docela dobře seznámen,“ komentuje Zbořil. „Někteří dělali dojem, že by mohli být nemocní právě oni. Ale to ponechme na úvaze našich osvědčených investigavců, kteří v posledních dnech, kdy jim někdo sebral hračku ‚Antibabiš‘, přemýšlejí a hledají něco nového a zajímavého v kalných vodách své profese,“ dodal.

Šmardovi alespoň několik dní klidu

Novým předsedou ČSSD se stal starosta Nového Města na Moravě Michal Šmarda, který porazil končící ministryni práce a sociálních věcí Janu Maláčovou. Šmarda po svém vítězství avizoval, že by měli sociální demokraté oslovit šéfa odborů Josefa Středulu, aby kandidoval na prezidenta.

„Vzhledem ke stavu, v jakém se dnes ČSSD nachází, bychom mohli předpokládat, že se budou zabývat přípravou na příští komunální a regionální volby. Ale zřejmě se z ničeho nepoučili a začínají svou cestou za slávou opět shora. A hned pomýšlejí na funkci prezidenta,“ podotýká Zbořil. „Tak snad si nebudou myslet, že jsme nepřející, když jim připomeneme, že cesta ke slávě má také druhý možný konec. Jaroslav Vrchlický ho pojmenoval ‚nepaměti do propasti‘. A pokud jde o pana Šmardu, měli bychom mu dopřát alespoň několik dní klidu, aby měl šanci rozhodnout se, co dělat s bývalou slavnou politickou stranou v každodenním provozu,“ dodal.