V koaliční dohodě se chystají ČSSD, ANO a KDU-ČSL domluvit už jen na jednotlivostech, a tak se pozornost pomalu přesouvá k tomu, jaké bude rozložení jejich sil ve vládě. Budoucí premiér Bohuslav Sobotka předložil svým koaličním partnerům návrh na počty spravovaných ministerstev v poměru 8:7:2. S tím se ale KDU-ČSL nehodlá smířit a považuje své zastoupení v kabinetu za nedůstojné, protože takhle málo rezortů v minulosti žádné jiné vládní straně nepřipadlo.

„Z hlediska tradic se na to nemůžeme dívat, protože jsme tady neměli zatím takovou situaci, aby byly dvě víceméně vyrovnané strany a pak jedna sedmiprocentní. S tím se nedají srovnat ani Věci veřejné, protože ty měly při minulých volbách o čtyři procenta víc. Takže každá ta situace je skutečně unikátní, ale každopádně platí, že dvě ministerská křesla je v zásadě téměř totéž jako nula ministerských křesel,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Stanislav Balík, vedoucí Katedry politologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.

Ani se třemi křesly ve vládě není strana veřejností skoro vnímána

V tomto směru se prý nelze lidovcům divit i proto, že i tři ministerstva představují poměrně malé zastoupení strany ve vládě. „Když si vzpomeneme na Špidlovu, Grossovu a Paroubkovu vládu, kde měli lidovci a Unie svobody po třech křeslech, tak byli skutečně jako marginální partner veřejností téměř nevnímaný. Ale na druhou stranu se sedmi procenty zase nelze čekat pět ministerských křesel. Ale ta dvě jsou skutečně marginální zastoupení, to je, jako kdyby tam ani nebyli,“ myslí si Stanislav Balík.