„Je to poslední sjezd před volbami, pokud chtějí sociální demokraté změnit strategii ke komunistům, budou to muset udělat nyní, protože bohumínské usnesení, které spolupráci zakazuje, může zrušit zase jen sjezd,“ vysvětlil politolog Petr Just.

Naopak politolog Rudolf Kučera je přesvědčen, že povolební spolupráce s komunisty nebo otázka bohumínského usnesení se vůbec nebude řešit. „To není na pořadu dne, předčasné volby nebudou, nemá smysl se dopředu pouštět do nějakých debat,“ řekl ParlamentnímListům.cz.

KSČM má v lidském rezervoáru humus

„S komunisty se nemá jednat, nemá cenu je zatahovat do nějakých strategických plánů,“ je přesvědčen politolog. Pokud získají ve volbách výraznější podporu, bude s nimi ČSSD však muset počítat. „Ale když budou mít jinou možnost vytvořit vládní koalici, tak to udělají bez komunistů. Protože je to strana, která má v lidském rezervoáru takový humus, stěží udržuje nějakou tvář s nejvyššími reprezentanty, ale co je dole, to je opravdu žumpa,“ prohlásil s odkazem na problematickou minulost komunistických radních v krajích, kde sociální demokraté přizvali k moci KSČM.

Možná někdo z delegátů navrhne revizi bohumínského usnesení

Politolog Jan Bureš upozornil, že zatím otázka spolupráce s komunisty není na programu sjezdu ČSSD. „To by musel nějaký delegát navrhnout revizi bohumínského usnesení, ale o tom, jakou politiku strana bude dělat do budoucna, i ve vztahu ke koaličním partnerům, rozhodne sjezd už tím, jaké zvolí vedení,“ podotkl. Když budou ve vedení strany převažovat lidé, kteří říkají, že KSČM je jedním z potencionálních partnerů, pak se může spolupráce v nějaké podobě uskutečnit.

I podpora menšinové vlády komunisty by byla porušením

Petr Just konstatuje, že otázka, jestli komunisty přizvat nebo nepřizvat ke spolupráci, stranu rozděluje. I když se v médiích objevila prohlášení od předsedy strany Bohuslava Sobotky i prvního místopředsedy Michala Haška, že si nedokáží představit přímou otevřenou spolupráci na vládní úrovni, politolog míní, že na sjezdu bude toto téma otevřeno právě s návrhem na zrušení bohumínského usnesení. „Bude to z hlediska budoucího vývoje strany jedno z nejzajímavějších témat, jestli ČSSD dá signál, zda si připouští možnou spolupráci s komunisty nebo ne,“ řekl ParlamentnímListům.cz. Ale současně poukázal na to, že bohumínské usnesení je formulováno jinak, než ho sociální demokraté veřejně interpretují. „Tvrdí, že bohumínské usnesení zakazuje jen vládní spolupráci, ale to vlastně není pravda. V textu se neříká nic o vládě ani koalici, doslova zakazuje jakoukoli politickou spolupráci, teoreticky zakazuje spolupráci i na nižších úrovních, třeba v krajích,“ poukázal Petr Just na skutečnost, že krajské organizace ČSSD, které jsou v koalici s KSČM, zřejmě porušují platné usnesení bohumínského sjezdu. „V době, kdy jej přijímali, se sociální demokraté potřebovali vymezit vůči komunistům, teď jim to problematizuje vztah ke KSČM. Je otázka, jestli menšinová vláda s podporou KSČM by také nebyla porušením politické spolupráce,“ zamýšlí se politolog. Současný předseda strany Bohuslav Sobotka tvrdí, že prioritou je uzavření koalice s lidovci a zelenými, kdyby se dostali do Sněmovny. Ale není jisté, pokud by opravdu uspěli, jestli by byli schopni vytvořit s ČSSD potřebnou sněmovní většinu. Proto se může stát dilema, zda podat ruku komunistům, velmi aktuální.

Žádné personální zemětřesení nebude

Politologové neočekávají na sjezdu největší levicové strany žádné personální zemětřesení. „Protikandidát Bohuslava Sobotky na předsedu vlastně není. Spíš půjde o funkci prvního místopředsedy, kterou bude obhajovat Michal Hašek. Názory na možnou vládu s podporou KSČM, s nimiž vystupuje veřejně, by některé jeho voliče na sjezdu mohly odradit, protože se zdá, že značné množství členů bere jako reálnou a přijatelnou možnost spolupráci s komunisty,“ soudí Bureš. Ostrá vyjádření Haška mohou cestu do druhé nejvyšší funkce zkomplikovat, zvlášť když na ni kandiduje i Lubomír Zaorálek, který podle Bureše patří už několik let mezi nejviditelnější politiky ČSSD, hlavně v Poslanecké sněmovně. „Jeho šance jsou relativně vysoké,“ dodal.

Zaorálek je v zahraniční politice nebezpečný fanatik

Také Petr Just potvrzuje, že podle jeho informací z kuloárů si mnozí členové sociální demokracie přejí, aby se prvním místopředsedou strany stal Zaorálek. „Má docela solidní pozici, ale nechce rozbít duo Sobotka-Hašek, které by mělo zůstat ve vedení ČSSD,“ připomíná.

Podle Rudolfa Kučery je těžké posoudit, jestli má Zaorálek reálnou šanci nahradit Haška. „Jako politik je přijatelný, ale v jedné oblasti je absolutně neakceptovatelný, a to je zahraniční politika. Tady se projevuje iracionálně, jako fanatik, v tom se výrazně liší od Miloše Zemana,“ prohlásil politolog a jako příklad uvádí Zaorálkův protiamerický postoj nebo odpor k mezinárodní angažovanosti. „Nejraději by všechno zarazil, všechno by zničil,“ kritizuje místopředsedu Sněmovny za ČSSD. A dodává, že na to, aby získal větší rozhodovací slovo v sociální demokracii, Zaorálek nemá.

ČSSD se semkne kolem svého vedení

Strana se na svém sjezdu podle Rudolfa Kučery semkne okolo svého vedení. „Všichni cítí, že Miloš Zeman má určitý plán vůči sociální demokracii a že ten plán pro ni není dobrý. Už z pudu sebezáchovy se všichni semknou okolo svého vedení, protože to nijak nehodlá podléhat Zemanovým požadavkům a představám,“ prohlásil. I Hašek, který se dá počítat k příznivcům nového prezidenta, několikrát zopakoval, že by žádnou změnu ve vedení nechtěl a nepodpořil, že se Sobotkou tvoří dobrý tým. „Příští tandem bude opět Sobotka-Hašek. V zásadě se nic nezmění,“ je přesvědčen Kučera. Jan Bureš ovšem nevylučuje, že na sjezdu dojde ke skrytému nebo dokonce otevřenému střetu mezi příznivci spolupráce s komunisty a příznivci Miloše Zemana, kteří se víc kloní k pravici a po sněmovních volbách by preferovali nějakou obdobu opoziční smlouvy. Podle něj se na sjezdu ukáže, kdo má jakou pozici, jestli ti, kdo podporují více radikální levicová řešení, která jsou standardní součástí programu ČSSD, nebo ti, kteří by mohli tíhnout k nějakému kompromisu se středopravou scénou.

Strana Jiřího Dienstbiera potřebuje

Pokud jde o volbu vedení strany, podle Petra Justa bude zajímavé sledovat osud Jiřího Dienstbiera. „Ještě nedávno vypadal jako vycházející hvězda, ale zároveň byl trnem v oku mnohých členů strany. Proti jeho znovuzvolení místopředsedou může hrát, že se vymezoval proti Zemanovi. Sociální demokraté nebudou chtít prezidenta provokovat,“ míní politolog, že Dienstbier patří mezi nejohroženější členy vedení. Jan Bureš připouští, že delegáti mohou Dienstbierovi vyčítat vyhraněný postoj vůči Miloši Zemanovi, ale argumentem v jeho prospěch může být výrazný úspěch v prezidentské volbě, kdy získal 830 tisíc hlasů. „Strana takové lidi potřebuje. On je jeden z mála, který dokáže přitáhnout mladší voliče. Z hlediska snahy rozšířit voličský elektorát by bylo chybou, kdyby nebyl ve funkci místopředsedy potvrzen,“ je přesvědčen Bureš. S tím souhlasí i politolog Rudolf Kučera. „Pro ČSSD je Dienstbier skrytou hodnotou, reprezentuje alternativu. Všichni dělají starou politiku, nejsou ničeho jiného schopni, on má novou energii, nebylo by účelné se ho zbavovat, ve vedení ho zřejmě nechají,“ usoudil. Na druhou stranu je přesvědčen, že ho strana nikam moc nepustí, nebude ho moc podporovat, ale ani ho nebude chtít odstavit.

Benešová versus Gajdůšková

Zajímavá bude také volba jedné povinné ženy do vedení strany. Svoji pozici chce obhajovat Marie Benešová, ale o post místopředsedkyně hodlá bojovat i Alena Gajdůšková. „Gajdůšková by mohla mít vysokou šanci, byla velmi úspěšná ve svém volebním obvodu. Ale i Benešová má naději obhájit své místo jako ústupek Miloši Zemanovi,“ upozornil Jan Bureš na přátelský vztah Benešové k prezidentovi, který jí může pomoci. Podle Justa ovšem fakt, že Benešová podpořila Zemana už před prvním kolem prezidentské volby, kdy měla ČSSD na Hrad svého kandidáta, může být vnímán jako neloajalita ke straně, což by mohlo nahrát Gajdůškové, které navíc dodává autoritu i významná funkce první místopředsedkyně Senátu.

Strana půjde zlatou střední cestou

Petr Just je přesvědčen, že sociální demokracie půjde zlatou střední cestou. „Nebudou prosazovat moc ani prozemanovce, ani výrazné protizemanovce, to by se začal stírat rozdíl mezi ČSSD a SPOZ. Jestli se chtějí od SPOZ distancovat a víc vymezit, nemohou zvolit do čela výraznější zastoupení profláknutých zemanovců. Budou se snažit udržovat korektní vztah s prezidentem, ale v určitých mezích, nebudou mu chtít dát příliš prostor, aby ovlivňoval skrz své příznivce dění ve straně i nadále,“ konstatoval politolog, že v čele strany k výrazné obměně nejspíš nedojde.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.