V uplynulých dnech jsme si připomínali konec druhé světové války, které se zúčastnila většina států světa. S více než 60 miliony obětí se stala dosud největším válečným střetnutím.

„Mohu-li si dovolit obtěžovat vzpomínkami (chodil jsem v roce 1944 do první třídy a už jsem musel umět německy říct, kdy se narodil Adolf Hitler), je to obraz příchodu transportérů Rudé armády 9. května do Prahy-Nových Vysočan. Rychle jsem se tehdy naučil první ruskou větu Davaj časy! Potom, v létě, jsme byli u příbuzných ve Strakonicích, kde jsem na polním letišti viděl přiletět generála Pattona a naučil se první česko-anglickou větu – Hau dújůdů, máte čokoládu?“ vzpomíná politolog Zdeněk Zbořil. 

„Je to zajímavé, jaké nesmysly si pamatuji, přesto, že jsem zažil bombardování Vysočan a Libně, několik dramatických událostí z květnových dnů Pražského povstání. A pak už jsem celá desetiletí jen v úžasu přihlížel tomu, jak se tyto události opakovaně převyprávěly. Často stále stejnými lidmi, básníky, spisovateli, novináři. Někteří z nich ve svém pozdním stařeckém věku stále ještě přicházejí s novými legendami a chtějí, abych jim je věřil. Nevěřím, a je docela zábavné také naslouchat dnešním třicátníkům, když mi vyprávějí, co jsem zažil,“ dodal.

Rusko si v neděli připomínalo výročí konce druhé světové války vojenskou přehlídkou, která se konala v Moskvě. Pochodu se účastnilo na 12 tisíc vojáků.

„Viděl jsem na ruské TV přehlídku celou a nebyla po mne velkým překvapením. Organizována byla podobně jako v minulosti, patetické projevy úcty k padlým všech generací byly podobné, pochodující útvary sice menší, ale přísně oddělené podle své specializace, kterou komentátoři zdůrazňovali,“ uvedl Zbořil.

„Vojenská technika byla v malém provedení historická, ve větším ta moderní. Uváděly se různé technické parametry, ale to vše byly informace pro odborníky, kteří přehlídce přihlíželi. Projev prezidenta Putina byl, podle mého názoru, bojovnější než při jiných příležitostech, ale i takový tón se dal předpokládat s ohledem na militantní projevy některých evropských politiků a generálního tajemníka NATO Stoltenberga v posledních měsících,“ dodal a dále upozornil:
„Rozhodně to nevypadalo, že se hlava RF někoho bojí, i když se okolo jeho osoby pohybovalo neustále několik tělesných strážců, jako kdyby chtěli demonstrovat, že Putin není Lukašenko. Zaujala mne také přítomnost prezidentů Tádžické a Uzbecké republiky v blízkosti V. V. Putina, jako kdyby někdo chtěl demonstrovat, že jsou blízkými spojenci a možná i upozornit na to, že existuje tádžicko-íránské a uzbecko-turecké spojenectví, kterému chce RF věnovat pozornost.“

Pirátský analytik Janusz Konieczny na sociální síti upozornil, že „Rusko slaví konec druhé světové války, kterou společně s nacistickým Německem rozpoutalo (respektive Sovětský svaz).“  Psal o tom, že je nutné si to říct upřímně a pravdivě a neschovávat historické události pod různé ideologie. „Jako počátek druhé světové války se považuje koordinovaný útok Nacistického Německa a Sovětského svazu na Polsko (nacistická armáda zaútočila na počátku a Rudá armáda v polovině září 1939). Došlo k tomu na základě nacisticko-sovětské dohody pojmenované jako Pakt Ribbentrop – Molotov. Nutno dodat, že k počátku války přispěly i západní země, které podepsaly Mnichovskou dohodu a nebyly příliš ochotné se domluvit na spolupráci se Sovětským svazem.“ Podle analytika tak Sovětský svaz rozhodně nelze vnímat „jako osvoboditelé. A už vůbec ne tak, jak ho líčí dnešní Rusko. Možná bychom v tom měli více jasno, pokud by Sovětský svaz napadl tehdy Československo stejně jako Finsko či Polsko. Takhle se totiž řada osob mylně domnívá, že Sovětský svaz se zapojil do války až střetem s Třetí říší.“

„Nevím, co všechno a kdy pan analytik Konieczny už analyzoval, ale nechci ho proto přesvědčovat, že by si alespoň evropský dějepis mohl nastudovat lépe a neopakovat ty EU nesmysly, které u nás šíří Mgr.+Mgr. Jourová a ředitel BIS Michal Koudelka se souhlasem, zatím jen verbálním, ministra školství Plagy,“ říká Zbořil.

„Předpokládám, že když už je podle jeho jména možné, že také ví něco o Polsku a tzv. paktu Pilsudski-Hitler, mohl by si také položit otázku, proč Francie a Velká Británie vyhlásily válku po záboru východních území Polska jen Německu, a nikoliv také Sovětskému svazu.
A konečně, když si zřejmě myslí jako někteří současní prominenti ODS, že Československo nebylo osvobozeno, ale dobyto, pak by si mohl vzpomenout, že do Prahy nepřijela jen Rudá armáda od Berlína, ale že na Slovensku, na Moravě a ve Slezku probíhaly urputné boje o Opavu a na Ostravsku, a že se jich účastnili také „Čechoslováci“ prvního armádního sboru, které uráží svou ignorancí a označuje je za zrádce. Za takové je považovali nejen němečtí protektoři v Čechách a na Moravě, ale i německé říšské soudy, kteří je posílali nikoliv do zajateckých, ale do koncentračních táborů. Snad proto není třeba šířit podobnou nenávist jako tehdejší protektoři,“ dodal.

Zatím ještě stále udržujeme s RF diplomatické styky

Poprask způsobilo, že se přehlídky na Rudém náměstí účastnil český velvyslance v Moskvě Vítězslav Pivoňka. Už s ohledem na to, že mezi Českem a Ruskem vypukla diplomatická roztržka kvůli výbuchu muničního skladu ve Vrběticích. Z něj jsou podezřelí agenti ruské vojenské rozvědky GRU.

„Zatím ještě stále udržujeme s Ruskou federací diplomatické styky, a proto se čeští velvyslanci, kteří zastupují ve své funkci hlavu státu, účastní státních svátků v zemích, kde svou misi vykonávají,“ uvedl Zbořil. „Pokud vím, pan velvyslanec Pivoňka se účastnil těch zvláštních pražských jednání o degradaci vzájemných vztahů mezi RF a ČR a nešel na slavnostní přehlídku z nějakého plezíru. Anebo přeslechl v ČT rozhořčený hlas Vladimíra Votápka, bývalého generálního konzula v Petrohradu (a bývalého člena KSČ a KSČM jak nám ho na FFUK doporučoval Miloslav Ransdorf, který ho představoval jako svého asistenta), nebo neuposlechl žádosti některých poslanců a senátorů o přerušení diplomatických styků obou zemí, a řídil se pokyny svého prezidenta a českého Ministerstva zahraničních věcí,“ dodal.