Nesouhlasíte, pokud jde o Rusko a Ukrajinu? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory Karla Schwarzenberga (z 5.5.) + (z 24.3.) +  (ze 14.2.) +(z 30.1.), (z 3.10.) + (ze 14.8.), Marka Ženíška (z 8.5.) + (z  27.2.) + (z 12.2.) + (z 26.1.) (+ ze 14.1.), senátora Zdeňka Papouška (z 8.5.) + (20.4.),  Marka Bendy, polské velvyslankyně Grazyny Bernatowicz, Jiřího Menzela, Tomáše Pojara, Michaela Kocába (z 25.4.) + (z 25.2.) + (z 3.12.) (+ z 8. 11.), Daniela Korteho, Rudolfa Baránka, Libora Roučka, Michaela Romancova (z 20.4.) + (ze 7.1.) (+ z 20.8.),  Zdeny Mašínové (z 15.4.) + (z 27.3.),  Jiřího Zlatušky (z 18.4.) + (z 8.4.),  (+ z 21.2.) , Miroslavy Němcové (z 15.4.) + (z 26.3.), Jaroslava Hutky (z 18.4.) + (ze 31.3.),  Alexeje Kelina, Antona Litvina, Martina C. Putny, Alexandra Vondry, Pavla Teličky, Jany Černochové (z 11.4.), Jana Bartoška (z 12.4.) , Vladimíra Hučína, Romana Jocha (ze 7.4.) (ze 4.3.) + (ze 14.1.)  (+ 8.12. + 11. 9  +ze 7. 8.),  Mariusze Jurosze, Karla Hvížďaly, Václava Vydry, Milana Uhdeho, Pavla Šafra (z 30.3.)+ (z 21.3.), Pavlíny Filipovské, Pavla Svobody, gen. Jiřího Šedivého, Ivana Langera, Františka Gábora, Jana Šinágla (z 22.3.), německého velvyslance , Tomáše Klvani (z 20.3.)+ (z 12.3.), Luďka Niedermayera (z 20.3.), Martina Bursíka (ze 17.3.) (+z 4.2.) + (z 2.12.) (+ z 6.10. + z 6. 8. a z 23. 6.), Karla Svobody (z 16.3.) (+ z 28.1),  Miroslava Kalouska (z 11.3.) + (ze 17.2.) + ( z 6.1.) (+ z 3. 12 + z 2.10.), Františka Laudáta, Grigorije Paska (ze 3.3.) +(+ 19.11.) (+21. 10.), Daniela Hermana, Lenky Víchové, Alexandra Tolčinského (z 23.2.) + (z 13.2.), Heleny Ilnerové, Petra Fialy (z 22.2) + (4.9.),  Štefana Füleho, Martina Jana Stránského, gruzínského velvyslance Zaala Gogsadzeho, Jefima Fištejna (z 12.2.)  (+z 11.12) , Jana Zahradila,  Jakuba Jandy, Barbory Tachecí, Ivana Gabala (+ 21.11.), Josefa Mlejnka, Bohumila Doležala (z 25.1.) (+z 15.1.) + (z 27.8.) ,  Libora Dvořáka, Jiřího Grygara, Zdeňka Bárty,Tomáše Peszyńského,  Martina Balcara, Jiřiny Šiklové (ze 14.12.) (+ 22.7.) ,Čestmíra Hofhanzla,  Petra Pitharta, Bohdana Zilynského, Cyrila Svobody (+ z 22.8. + z 1.9.) Stanislava Chernilevského, Andreje Zubova,  Karla Janečka, Jana Urbana, Maji Lutaj, Františka Janoucha, Vladimíra Hanzela, Anatolije Lebeděva či Alexandra Kručinina

Na závěr své návštěvy Moskvy u příležitosti oslav 70. výročí vítězství nad nacismem, během níž uctil památku obětí druhé světové války, se český prezident Miloš Zeman sešel se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Schůzku hlav států tradičně nejvíce odsoudili Miroslava Němcová z ODS označením Zemanovy cestu za podporu Putinova kultu a Miroslav Kalousek, jenž hovořil o hrbení se před diktátorem. „Jejich setkání mělo výrazně symbolickou hodnotu, a to na obou stranách. U nás nepřekvapila kritika prezidenta Zemana, ale ani ocenění jeho postoje odlišného od většiny členských zemí Evropské unie,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz politický analytik Zdeněk Zbořil.

Ruský prezident Vladimir Putin podle něj chtěl ukázat, že z Evropské unie přijel někdo, kdo má jiný názor na oslavy 70. výročí konce druhé světové války. „Už tehdy, když prezident Zeman oznámil svoji cestu do Moskvy, to mělo velký ohlas. A v tomto duchu byla cesta také z ruské strany zřejmě organizována. A to, že schůzce byla věnována hodina z denního programu ruského prezidenta, svědčí o tom, že ruská strana chtěla dát najevo významné ocenění účasti prezidenta Zemana na událostech v Moskvě. I když také slovenský premiér Fico byl oceňován kvůli tomu, že přijel, tak pro ruskou veřejnost bylo hlavní setkání prezidentů,“ vysvětluje politolog.

Sankce budou muset být zrušeny, protože poškozují obě strany

Poukazuje ale i na odlišné postavení prezidenta České republiky a Ruské federace, a to ne kvůli velikosti, ekonomické či vojenské síle obou zemí, ale ústavněprávně. „Prezident Putin je na vrcholu státní pyramidy, u nás je sice prezident součástí moci výkonné, ale proti prezidentovi Ruské federace je jeho účast na výkonné moci podstatně omezená. Takže ten rozhovor byl na trochu nerovné úrovni. Ale asi nešlo o to, aby se dohadovaly ekonomické vztahy, protože pád vzájemné obchodní výměny je zřejmě nezadržitelný. A v tomto roce bude ještě horší, a to nejen z politických, ale i z různých národohospodářských důvodů. Ruská federace se obrací na asijské země a ti naši kontraktoři, kteří se domnívali, že na ruském trhu najdou nějaké kompenzace za ztráty v Evropě, tak se zmýlili,“ podotýká Zdeněk Zbořil.