Nesouhlasíte, pokud jde o Rusko a Ukrajinu? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory Miroslavy Němcové , Jakuba Jandy, Martina Bursíka (z 4.2.) + (z 2.12.) (+ z 6.10. + z 6. 8. a z 23. 6.), Karla Schwarzenberga (z 30.1.), (z 3.10.) + (ze 14.8.), Ivana Gabala (+ 21.11.), Karla Svobody, Marka Ženíška (z 26.1.) (+ ze 14.1.) , Josefa Mlejnka, Bohumila Doležala (z 25.1.) (+z 15.1.) + (z 27.8.) ,  Libora Dvořáka, Jiřího Grygara, Zdeňka Bárty, Romana Jocha (ze 14.1.)  (+ 8.12. + 11. 9  +ze 7. 8.) Michaela Romancova (ze 7.1.) (+ z 20.8.),Tomáše Peszyńského, Miroslava Kalouska ( z 6.1.) (+ z 3. 12 + z 2.10.), Mariana Jurečky, Jana Šinágla, Jiřího Wolfa, Martina Balcara, Jiřího Peheho (z 26. 11.) + (z 11.9.) + (z 30.7.) , Jefima Fištejna, Jiřiny Šiklové (ze 14.12.) (+ 22.7.) ,  Grigorije Paska (+21. 10.) Michaela Kocába (z 3.12.) (+ z 8. 11.+ z 5. 7. a 15. 3.), Alexandra Vondry, Čestmíra Hofhanzla,  Petra Pitharta, Bohdana Zilynského, Cyrila Svobody (+ z 22.8. + z 1.9.) Stanislava Chernilevského, Andreje Zubova, Václava Bartušky,  Karla Janečka, Pavla Žáčka (+ z 10. 9.), Jana Urbana, Daniely Kolářové, Petra Gazdíka, Alexandra Tomského (+ 2. část), Jiřího Peheho (z 11. 9.),  Jiřího Pospíšila, Přemysla Sobotky, Johna Boka, Petra Fialy, Maji Lutaj, Pavla Šafra, Františka Janoucha, , Vladimíra Hanzela, českých umělců Zdeny Mašínové (z 21. 8.), Anatolije Lebeděva, Alexandra Kručinina, Milana Hulíka, Vladimíra Hučína, Jana Vidíma, Jaroslava Lobkowicze, Gabriely Peckové, Daniela Kroupy,   Františka Bublana,  Marty Kubišové, Petry Procházkové, šéfky hnutí Femen, Zdeny Mašínové (z 21. 5.), Ondřeje Benešíka (+ z 23. 10.), či Džamily Stehlíkové (21.11.)

Závěr uplynulého týdne byl ve znamení intenzivních jednání o dění na Ukrajině. V pátek se v Moskvě sešel ruský prezident Vladimir Putin s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a francouzským prezidentem Françoisem Hollandem, na víkendové bezpečnostní konferenci v Mnichově zastínil všechna ostatní témata konflikt mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty na východě Ukrajiny. Podle německého magazínu Spiegel konference ukázala nejednotu mezi USA a Evropskou unií. Přestože tento nesoulad zůstal skrytý v zákulisí, tak je prý už zřejmé, že Spojené státy už nechtějí pokračovat v diplomatickém kursu Německa a Francie a nevěří ve smysl dalších rozhovorů s prezidentem Putinem.

Přesto se nejvyšší představitelé Německa, Francie, Ukrajiny a Ruska v neděli telefonicky dohodli, že budou o ukrajinské krizi jednat ve středu v Minsku. Merkelová a Hollande navrhují zřídit na Ukrajině demilitarizované pásmo do hloubky 50 až 70 kilometrů na každé straně dělicí linie. „Nevěřím jim už ani nos mezi očima. Té schůzce v Moskvě, která byla prezentovaná s takovou pompou, že se Evropa rozhodla to urovnat, předcházel rychlý příjezd Johna Kerryho a jeho setkání s Merkelovou a Hollandem ještě před jejich odjezdem do Moskvy. Následovalo povinné hlášení americkému spojenci a pak ta konference. Tak co si o tom můžeme myslet?“ uvádí pro ParlamentníListy.cz politický analytik Zdeněk Zbořil.

McCain a spol. jako zlostní starci, jimž vadí, když neumírají dvacetiletí kluci

Obává se, že pokud představuje patnáct kongresmanů, kteří byli v Mnichově na konferenci, významnou názorovou skupinu v zahraniční politice USA, můžeme čekat na Ukrajině jen eskalaci, nebo přímo na vojenský zásah. „To, že se mluví o zbraních, jejich obsluze a že ty zbraně musí být sofistikované, sice z úst nějakého McCaina a jemu podobných, kteří vypadají jako ti Vančurovi impotentní zlostní starci, jimž vadí, že neumírají denně tisíce mladých dvacetiletých kluků, je sice až hrůzné, ale situace taková je. Z vyjádření různých amerických politiků se zdá, že do určité doby ani nevěděli, nejen kde byly hranice Ukrajiny a co to byla Kyjevská Rus, ale že nevědí ani dnes, kde ty hranice začínají a kde končí,“ míní politolog.