V prvomájový den uveřejnily ParlamentníListy.cz rozhovor s hlavou státu Milošem Zemanem. Prezident v něm mimo jiné vysvětlil, proč se nezúčastní vojenské přehlídky v Moskvě, ale také reagoval na ostré výpady poslankyně ODS Miroslavy Němcové, která ho označila za narušenou osobnost. „Která osobnost není narušená… A nejvíce narušená je ta, která si svoji narušenost neuvědomuje. Nicméně s paní Němcovou mám soucit. Měla být premiérkou, není. Mimo jiné mojí zásluhou,“ konstatoval Miloš Zeman s tím, že bývalá předsedkyně sněmovny už ztratila šanci na jakoukoli významnou politickou funkci a jako křehkou ženu ji to frustruje.

„Myslím, že to bylo jedno z nejlepších interview, pokud jde o vnitropolitickou situaci a vnitropolitická hodnocení, které prezident v posledních několika měsících poskytl. A pokud se jedná o paní Němcovou, tak ona na prezidenta opakovaně útočí a považuje ho nejen za psychicky narušeného, ale jakoby méněcennou osobnost. A zřejmě nestačí sledovat, co všechno pan prezident říká a dělá. Když postavíme jejich dva názory vedle sebe, tak se spíš dá věřit tomu, co říká pan prezident, protože kroky paní Němcové v politice opravdu nejsou úspěšné. Jsou jenom slyšitelné, ale už se to někdy i špatně poslouchá. A pokud jde o její politickou kariéru, tak ta má už několik let výrazně sestupnou tendenci,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz politolog Zdeněk Zbořil.

Za podporu čínského projektu Asijské banky se prezident kritiky bát nemusí

Ve zmíněném rozhovoru prezident Miloš Zeman také podpořil vstup České republiky do čínského projektu Asijské banky pro investice a infrastrukturu, kam vstupuje mnoho evropských zemí, včetně Německa, Rakouska, Itálie, Francie či Velké Británie. „Tak samozřejmě prezident republiky nemůže nikomu nařizovat, jestli stát má, nebo nemá vstupovat do takového finančního podniku. Je to záležitost vlády a vyjádření i komentářů mnoha finančních expertů. Ale kdo bude kritizovat toto doporučení Miloše Zemana, ten musí také kritizovat rozhodnutí hned několika evropských vlád, které se rozhodly k tomuto projektu připojit,“ upozorňuje politický analytik.

Podle něj se prezident kritiky za toto doporučení nemusí od svých odpůrců obávat, protože pokud přijde, rozhodně nebude věcná. „A rozhodně bude záštiplná a motivovaná jinými než racionálními důvody. Spíše budou prezidenta republiky obviňovat z nějakých podružných věcí tak, jako se to stalo při jeho cestě do Číny a zpět, o níž se dozvídáme jen kaleidoskopické útržky, ale mediálně je pokrytá jeho cesta letadlem pana Kellnera z Pekingu do Prahy. Uvědomme si, že kdo bude pana prezidenta za toto doporučení kritizovat, ten by tak činil, ať by řekl cokoli. A ať by se to týkalo Číny nebo nějaké nové čínské finanční iniciativy,“ myslí si Zdeněk Zbořil.

Lidé krátce po okupaci byli vystaveni tlaku a chtěli se nějak zachránit

Prezident Miloš Zeman v rozhovoru také konstatoval, že si nadále váží Ferdinanda Peroutky jako novináře, ale přesto si stojí za tím, že při fascinaci nacistickým režimem se někteří z nich shrbili, což byl případ Ferdinanda Peroutky. Články, které publikuje jeho mluvčí, mají tuto tezi prokázat. „Postavení Ferdinanda Peroutky se dá popsat velmi jednoduše. Ti lidé byli čtrnáct dnů po okupaci – nezapomeňme, že ještě nezačala druhá světová válka – vystaveni tlaku. Gestapo už zavíralo lidi, chodili k výslechům, nezapomeňme na Alfonse Muchu nebo třeba ruské emigranty, kteří museli podepisovat prohlášení loajality. A ta protektorátní správa vedená relativně umírněným von Neurathem vypadala, jako že s ní bude možné mluvit,“ přibližuje politolog tehdejší atmosféru.