Při čtvrteční předvolební návštěvě romské lokality ve Varnsdorfu řekl vicepremiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, že byly doby, kdy všichni Romové pracovali. „To co píší v novinách, ti blbečci, že tábor v Letech byl koncentrák, to je lež, byl to pracovní tábor. Kdo nepracoval, šup a byl tam,“ citoval jej server Aktuálně.cz. „Pan Babiš zřejmě vycházel z neúplných informací. Tábor v Letech, nedaleko Orlíku, skutečně vznikl na základě dekretu z 13. března 1939 jako ‚Pracovní tábor pro osoby práce se štítící‘, ale postupně v něm hlavní část tvořili Romové respektive romské rodiny s dětmi, které tam deportovalo protektorátní četnictvo,“ začíná pro ParlamentníListy.cz politolog Zdeněk Zbořil ohlédnutí za uplynulým týdnem tím, co domácí politiku rozčeřilo nejvíce.
Tento tábor se zpočátku nedal srovnávat s německými pracovními koncentračními tábory, natož pak s koncentračními tábory vyhlazovacími. „Někteří lidé z tábora byli odváděni na ‚nucené práce‘, dokonce i na blízké schwarzenberské panství, ale postupně, když administrativa německého Protektorátu Čechy a Morava rozhodla přímo o ‚koncentraci‘ Romů, stal se jedním ze shromažďovacích táborů ‚osob určených k likvidaci‘. Tak se ‚pracovní‘ tábor změnil na transportní – podobně jako město Terezín – a v několika transportech byli všichni zdejší Romové odesláni do plynových komor. Ani měsíce ‚pracovního tábora‘ nepřežilo více než tři sta osob, většinou dětí, které zemřely na různé infekční choroby a jsou pochovány na hřbitově v nedalekých Mirovicích,“ připomíná politolog.
O památníku v Letech se na vládní úrovni hovoří už čtvrt století
Před rokem 1989 se o tomto táboře mlčelo, později zejména díky Čeňku Růžičkovi, jehož příbuzní tudy prošli a zahynuli, se začala památka mrtvých připomínat. „Ale hned se také objevily spory mezi různými stranami, které používaly někdy záměrně neúplné informace. Začal vadit nedaleký prasečinec, zatímco nevadil kravín hned za zdí mirovického hřbitova. Mluvilo a psalo se o Letech u Písku, ačkoli do Písku je odtud asi 25 km, zatímco na Orlík, respektive na schwarzenberské polnosti, na kterých obyvatelé tábora museli pracovat, to bylo kilometrů jen pět. Důkladný dokument o tomto a dalších podobných táborech na území Protektorátu udělal Stanislav Motl, ale nedostalo se mu podobné popularity jako různým textům, které vznikaly à la thèse: Němci jsou vinni, ale Češi také! Protektorátní četníci jsou stavěni na úroveň SS a Háchův výnos o pracovních táborech je srovnáván s ‚konečným řešením židovské otázky‘,“ upozorňuje Zdeněk Zbořil.
Za zajímavé považuje, že se o památníku a likvidaci prasečince v Letech hovoří i na vládní a parlamentní úrovni skoro pětadvacet let. „Ale kromě malého pietního místa s několika kameny se nic nestalo, ačkoli i v dnešní vládě je hned několik lidí, kteří už dávno jednat mohli. Dokonce i pan ministr Dienstbier, který v devadesátých letech pracoval pro Karla Schwarzenberga, se snad mohl už tehdy zasadit u svého zaměstnavatele, jehož rodina byla osudu Romů v Letech tak blízko, a zasloužit se o nějaký dobrý skutek. A nečekat až do letošních podzimních voleb, kdy svou zlobu projevil proti svému vládnímu kolegovi Andreji Babišovi, který toho másla na hlavě má ve vztahu k Romům nejméně,“ myslí si politický analytik. (Pozn. red.: Karel Schwarzenberg obdobná vyjádření zásadně odmítá, viz ZDE a ZDE)
Kalousek jako ministr financí nenašel korunu na vykoupení kombinátu
Premiér Bohuslav Sobotka v pořadu Partie televize Prima prohlásil, že by Andrej Babiš měl vystoupit ve Sněmovně a distancovat se od svého výroku. Podle něj by bylo na místě, aby předseda hnutí ANO podnikl cestu přímo do pozůstatků tábora v Letech, kde by se měl poklonit památce obětí. Předseda vlády také srovnal popírání událostí v Letech s popíráním holocaustu. Do vicepremiéra se pustili i jiní politici. Například podle vládního kolegy Jiřího Dienstbiera by v každé zemi s vyšší politickou kulturou skončil Andrej Babiš na hodinu. Podle šéfa opoziční TOP 09 Miroslava Kalouska by sněmovna měla vyzvat ministra financí k omluvě a rezignaci. „Chceme-li zůstat civilizovanou zemí, nepřipadá jiné řešení v úvahu. Popírání holocaustu je trestný čin. Především je pro nás nesmírnou mezinárodní ostudou, že člověk, který se dopouští takových výroků, je členem vlády,“ prohlásil Miroslav Kalousek.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka