Ale spíš než o klasickou partaj by mohlo jít podle Jelínka o „občanskou kandidátní listinu“, kde by se našlo místo pro lidi z iniciativy ProAlt, odboráře, enviromentalisty, protikorupčníky a lidskoprávníky. Mohla by na nich být i zvučná jména osobností, jako je Táňa Fischerová nebo levicoví intelektuálové typu Ilony Švihlíkové.

Alespoň tak to psal Jelínek minulý týden v deníku Právo, kde poznamenal, že úvahy o založení moderní levicové strany či volebního hnutí zesílily po březnovém sjezdu ČSSD, kde se ukázalo, že v sociální demokracii podobní levicoví aktivisté nemají příliš zastání. „A práce na zhmotnění dosud amorfní vize se rozbíhají," poznamenal dokonce Jelínek.

Podle analytiků je však možné rozčarování u pravicových voličů a touha po důstojném životě pro střední vrstvy vlivnější koncept než alternativní moderní levice.

V levé části spektra poptávku po nové partaji nevidí

Odborníci jsou takovými úvahami překvapeni: jako kdyby na levicové straně politického spektra nebylo už narváno. Kromě sociální demokracie se o levicové voliče ucházejí tradičně komunisté, lidovci, zelení, zemanovci i Paroubkova LEV 21. „My jsme v našich výzkumech nezaznamenali něco, co by se dalo nazvat poptávkou po novém levicovém uskupení,“ ujistil sociolog a ředitel agentury STEM Jan Hartl. Nevidí poptávku v levé části spektra, ale spíš v širokém liberálně orientovaném středu. „Prostor, který se otevírá, je patrnější vzhledem k rozčarování voličů spíš v části středopravé než středolevé. Alespoň tak jsme to donedávna registrovali,“ vysvětlil ParlamentnímListům.cz.