Začnu zeširoka. Bude v Česku nejen málo plynu, ale i elektřiny? Přežijeme tuto zimu?

První otázkou je, proč stát v zásobnících neuskladnil místo 242 milionů m3 aspoň 1 miliardu m3? Přitom o riziku přerušení dodávek se mluví už měsíce a jiný nástroj nemáme. Místo, aby stát poskytl společnosti ČEZ 74 miliard korun na vývoz elektřiny, měl za 50 miliard korun uskladnit plyn. Zásobník LNG v Nizozemsku je stejně jako norský plyn jenom hra na diverzifikaci, ten plyn v Česku neuvidíme, chybí LNG, i doprava z Nizozemska, cena bude extrémně vysoká. Když stát odmítl založit státního obchodníka s plynem a koupit zásobníky, tak pokud se oprava plynovodu Nord Stream 1 protáhne, budeme v kritické situaci. Na Slovensku státní obchodník uskladnil plyn, a tak nebudou mít tuto zimu problémy.

Připomněl jste, že stát půjčí energetické společnosti ČEZ prostřednictvím Ministerstva financí až tři miliardy eur – v přepočtu více než 74 miliard korun – ke zvýšení likvidity. Peníze budou určené pro ručení na energetické burze, neboť zálohy skládané na burzách dosahují rekordních výší vinou vysokých cen energií. Skládání záloh, takzvaných marginů, požaduje burza jako ochranu pro obchodníky s elektřinou. Je to rozumné rozhodnutí?

ČEZ půjčku 74 miliard korun nepotřebuje, jen za první čtvrtletí ztrojnásobil zisk. Důsledkem stimulace vývozu může být opravdu nedostatek elektřiny v Česku, pokud odběratelé hromadně přejdou z plynu na elektřinu. Stát tvrdí, že touto půjčkou zvyšuje bezpečnost dodávek energie, ale opak je pravdou. Opakovaně se řeší návrh, že Evropská unie zakáže topení dřevem v krbech kvůli vysokým emisím. Spalování biomasy jako obnovitelného zdroje je ale dle EU bezemisní. Vypadá to, že se Evropská unie a zejména Česká republika vrací o padesát let zpět, do období uhlí, s vysokými emisemi, a do 50. let, pokud jde o životní úroveň. Recese je neodvratná, příčinou jsou Green Deal a politika.

Jak by ale ČEZ mohl bez té obří půjčky postupovat?