Dovolená se letos prodraží, přitom v létě plánuje cestovat asi 80 procent Čechů, uvádí ve své studii agentura Ipsos. Všichni ale máme šetřit a lidé si stěžují na nedostatek peněz na základní věci. Jak tohle jde dohromady s informací, že tři čtvrtiny dovolených u moře jsou podle cestovních kanceláří už vyprodané nebo rezervované? Mimochodem, většina lidí jezdí do Chorvatska, Itálie nebo na Slovensko.

Nemám momentálně informace o tom, v jakých cenových hladinách jsou dovolené vyprodány. Mohu tedy jenom spekulovat. Třeba někteří lidé volí cenově méně náročné pobyty a jiní zase vyjíždějí na kratší dobu. Ale naopak je možné i to, že mnozí sáhnou hlouběji do zbylých rezerv. Dovolená funguje jako nevšední čas úniku z každodenních starostí a v době, kdy starosti narůstají, mohou být lidé ochotní si za tento dočasný únik z běžného světa připlatit. Třeba i za cenu odsunutí některých plánovaných investic anebo s předsevzetím, že se letos spokojí se skromnějším ježíškem. Jiní lidé, kteří byli zvyklí si dovolenou realizovat sami, mohli letos využít služeb cestovních kanceláří, které bývají lacinější, než když si letadla, vlaky a hotely v cizině zařizujete sami, abyste se podívali tam, kam se se zájezdy nedostanete.

Mezi novináři se tak píše o tom, že bída prostě není, protože lidé jezdí na dovču. Takže jaká je reálně situace? Lze se spokojit s informací, že chudoba zůstává selektivní? Jak si to sociologicky vyložit?

Lidé ze všech vrstev, kteří jedou na prázdniny, se během dovolené chovají o jednu třídu výše, než kam patří. Abyste si na něco takového našetřili, spotřebujete v různých zemích různě dlouhý čas. Konkrétně české střední vrstvy si v průměru užívají dovolené zhruba na úrovni nižších vrstev francouzských, přičemž spořit na to musejí zhruba stejně dlouho jako ony. V 60. a 70. letech 20. století se český turista u moře poznal podle toho, že si vařil masoxovou polévku s rýží a jako druhý chod měl lunchmeat a brambory. Třeba někteří už oprašují lihový vařič, aby novináři mohli psát, že si cestujeme jako dříve.

Stále také slyšíme, že vláda zachraňuje občany, aby nespadli na dno. Zvyšují se tedy reálně i dávky pro potřebné, nebo je to jen mediální zaklínadlo?

Zdaleka nejpočetnější sociální kategorií, které hrozí pád na dno, jsou starobní důchodci. Způsob, jakým je vláda zachraňuje, je předmětem žaloby podané k Ústavnímu soudu. Pokud je nějaký člověk přesvědčen, že někdo se bude proti těm, kdo ho zachraňují, obracet se žalobou na soud, žádnými čísly, daty a statistikami mu to nevyvrátíte.

Ve finále se může objevit jednoduchý dotaz: užíváte si dovolenou, berete dávky, ještě kouříte a nezdravě se stravujete, a pak si stěžujete na malé příjmy od státu? (Alkohol nepřipomínám, tato kritika je v ČR nepopulární.) Kolik lidí tak patří do této kategorie, kteří se už naučili systém totálně obcházet a zneužívat?

Samozřejmě že v příjmově nižších vrstvách existují takoví, kteří zneužívají sociální dávky. Samozřejmě že by bylo správné tyto ztráty minimalizovat. Ve vyšších vrstvách zase existují takoví, kteří dělají daňové podvody a s oblibou daní své příjmy v daňových rájích. Škody, které takto nadělají bohatí lumpové, jsou násobně vyšší než škody, které nadělají lumpové chudí. O těch jedněch se mluví v jednom kuse, zatímco o těch druhých se taktně mlčí. Možná je to tím, že kritizovat ty nahoře za jejich fígle by nemuselo být tak bez rizika jako kritizovat ty dole?

Do jaké míry se kvůli válce na Ukrajině, předcházejícímu období covidu a špatným politickým rozhodnutím dostává společnost do bídy? Dokážete prosím popsat současný stav?