Na konci března uplynulo 25 let od zahájení bombardování Jugoslávie, dnešního Srbska, ze strany letounů Severoatlantické aliance. Bombardování, které Srbové vnímají jako akt agrese, trvalo 78 dní a nocí. Členské státy svými bombami zasáhly množství civilních cílů a způsobily masivní ztráty na straně civilního obyvatelstva. 

Oficiální údaje nejčastěji uvádějí, že bombardování zabilo 2 500 civilistů, z toho bezmála stovku dětí. Nejznámější dětskou obětí je tříletá dívka Milica Rakić, kterou zasáhla kazetová bomba v koupelně domu její rodiny. Mezi prvními zasaženými cíli byla budova bělehradské porodnice. 

NATO údery měly být oficiálně zamýšleny jako akce, která měla zamezit humanitární katastrofě v rámci území Kosova a Metohije, o které s pravidelnou jugoslávskou armádou a policií bojovaly kosovsko-albánské separatistické jednotky. Paradoxní je, že bombardování zasáhlo i albánské uprchlické kolony. 

Tehdejší český prezident Václav Havel bombardování fandil a obhajoval ho. Je mu připisován výrok o „humanitárním bombardování“, který někteří jeho příznivci označují za vymyšlený. Veřejné zdroje ovšem uvádějí citaci Havla z francouzského deníku Le Monde o tom, že „nálety, bomby nejsou vyvolány hmotným zájmem. Jejich povaha je výlučně humanitární.“

Miloš Zeman byl v té době předsedou vlády, jehož kabinet nakonec po delším nátlaku z Aliance přelety letounů přes naše území schválil. Zeman později uvedl, že byl podveden, neboť bylo slíbeno, že budou zasahovány výlučně vojenské cíle. V roce 2021 se během návštěvy srbského prezidenta Vučiće v Praze Srbům za tento český souhlas s bombardováním v přímém přenosu omluvil a požádal za odpuštění. 

ParlamentníListy.cz zajímalo, jak se čeští politici napříč stranami na tuto akci NATO zpětně dívají.