Jak moc je vláda Petra Fialy vstřícná vůči českým podnikatelům?

Mým oborem je vodní doprava. Když se to budu snažit hodnotit skrze něj a hodnotit stav, ve kterém se nacházíme, tak vláda vůbec nereaguje na podněty, které dostává zvenku. Dáváme jí informace a ne tak, že bychom se chovali jako nátlakoví soukromí lobbisté, ale děláme to v rámci mnoha oficiálních organizací. Třeba sekce vodní dopravy Svazu průmyslu a dopravy České republiky. Neexistuje oficiální a státem podporovaná cesta, kterou bychom neměli prošláplou.

S většinou politiků se znám osobně a pravidelně je zvu k nám do loděnice. Jak ministr dopravy Martin Kupka, tak i zástupci STAN, u nás už byli. Srozumitelné informace mají. Dostávají od nás i administrativní podněty. Zpracováváme tabulky úkolů malé, velké, hotelové plavby, protože typů plaveb je u nás šest. Každá má ostatně trochu jiné potřeby. V případě covidu osobní plavba nefungovala vůbec, ale náklad plout mohl. V případě splavnosti je pro velkou plavbu Labe sto dvacet dní v roce nesplavné, ale pro tu malou to je jiné, jenže té zase vadí, že se přes propustě proplavuje jen do tří hodin.

A správce, což je vláda, by měl za peníze daňových poplatníků toto prostředí zlepšovat. Měl by reagovat. Třeba říct, je sucho, takže musíme opravdu už vybudovat hlavní stupeň Děčín anebo budeme mít přes vodu republiku uzavřenou a nic k nám nedopluje. Každý rok přibude do registru malých plavidel 1700 plavidel, takže je třeba vybudovat další přístaviště, čekací stání před plavebními komorami, a tak dále.

Politik by to měl vnímat v souvislostech. Jde o rozvoj regionů, zaměstnávání lidí a podobně. To by měl umět zhodnotit. Proč by měl třeba radní Středočeského kraje pro dopravu Petr Borecký jako první věc po nástupu do funkce říct, že nebude podporována výstavba zdvihadel na Slapy a na Orlík? Prostě chtěl populisticky ukázat, jak se dá bezvadně ušetřit. Ostatně jde o státní investice, ale rozvíjet se tím bude kraj, který má na starost. Zlepší to rekreaci, zlepší to dostupnost, a tak.

Jde i o dodržování zákona. Zákon 114 o vnitrozemské plavbě, díky bývalému jihočeskému hejtmanovi Janu Zahradníkovi za ODS, říká, že až do centra Českých Budějovic se má doplout s takovou a takovou lodí. Fakt, že tam nedopluje, je vlastně porušením zákona. Je to stejné, jakoby někdo řekl, že bude postavena dálnice, ale na ní by zůstalo pár nedodělaných úseků, takže se nepoužívá.

Podle vás vládní politici informace nasávají jako houba vodu, ale nechávají si je pro sebe, což je k ničemu...

Není využit potenciál vodní dopravy, kontinuální plavba v Česku neexistuje. Kdyby Ministerstvo dopravy splnilo alespoň třetinu svých závazků, tak ho pochválím. Vždyť stačí dodělat plavební stupeň Děčín, Malé Březno a Přelouč na Labi a stavby na Vltavě. Ostatně vodní cesty nemají jen dopravní účel, ale třeba i zadržování vody v krajině a další.

Po covidu a válce na Ukrajině se proto ještě více rozevřely nůžky mezi potřebami obyvatel a toho, čeho je plavba schopna. Jde o dovoz energetických produktů, využití vodíkových lodí, a tak dále. V oboru víme, jak by se to mělo dělat. Reakcí politiků je opravdu většinou nasátí informací, ale následné ticho po pěšině. Když sem přijel ministr Kupka, tak jsem mu veřejně poděkoval, že přijel. Dostal veškeré informace. Dalo by se očekávat, že se něco bude dít. Ale nestalo se vůbec nic. Pětadvacet zástupců STAN jsme vozili na lodi k místu výstavby plavebního stupně Děčín, aby viděli, že to je důležitý projekt, akce skončila a nic. Vůbec nechápu, jestli vláda ví, co to je vládnout.

Není to spíš tak, že se následně úředníci dostanou k dokumentaci a v ní narazí na stovky připomínek od Zelených?

Tak to fakt nefunguje. Ministr vlády přijede do loděnice, nechá si to ukázat, ale když přijede zpět do kanceláře, tak nejspíš neví, že to má zadat. Měl by si zavolat náměstka pro vodu, aby mu to prověřil a prostě konat. Nicméně on na to hned za Děčínem zapomněl. Podle mě toho má tato vláda tolik na srdci v rámci vlastního píáru a udržování étosu skautů, kteří jdou proti zloději Babišovi, démonovi Putinovi a na pomoc Ukrajině, že už jim na ostatní věci nezbyde čas.

Chcete říct, že vláda nemá hospodářskou strategii?

Těch strategií by mělo být více, aby bylo z čeho vybírat. Nemá nic. A co se týče lodní dopravy, tak ta je úplně vzadu. Přitom do vějíře řešení energetické krize prostě vodní cesta patří. Když se zabývám lodní dopravou a starám se o největší loděnici od Špindlerova Mlýna až do Hamburku, tak prostě mám velké obavy o zachování její existence. Z dvanácti set lodí bývalé Československé plavby Labské jich zbylo posledních osmatřicet. Ty se sešrotují a nebudeme mít žádné lodě. To je stejné, jako kdyby vláda prohlásila, že je třeba zlepšovat úroveň českého školství, ale učňovské školství netřeba, což se vlastně také tak trochu děje.

Nebyla ale lodní doprava vždycky popelkou?

Po sametové revoluci ano, do revoluce ne. Nedávno jsme oslavili stoleté výročí Československé plavby Labské (ČSPL).  Staří „čespláci“ byli u nás v loděnici a bylo jich kolem dvou stovek. Staří chlapi, co se v tom vedru jen ploužili a tekly jim při vzpomínkách slzy. Promítal se i film Severní přístav a bylo vidět, že v padesátých letech byl Děčín od Hamburku skoro k nerozeznání. Loď vedle lodi, čluny pluly všude, kapitáni se zdravili, prostě rachot. Teď tam není nic.

Socialistický stát si v padesátých letech hledal cestu a potřeboval přivážet většinou z Hamburku řadu výrobků, které jsme neuměli vyrobit. Plavba byla nezastupitelná a ministerstva o ni dbaly. Ostatně přístavní hrana u nás v loděnici z té doby je zbudována z tak pevného betonu, že je naprosto nedotčená. Má patinu, ale člověk na ní  neuvidí žádné větší poškození. To lze říct i o výrobních halách. Hodně pamětníků mi taky řeklo, že se tam používal ten nejlepší cement, na železe se nešetřilo.

Po devětaosmdesátém se otevřel Západ a pro politiky už to přestalo být prioritou. Pak ten direktivně nastavený dopravní mix s využitím vody přestal existovat. Dnes je první vodní dílo, které se má stavět, přehrada Kryry na povodí Ohře. A na webu povodí Ohře bylo, možná už to kvůli kritice dali pryč, že se bude kolaudovat v roce 2042. Naši předkové stokrát větší Orlík postavili za šest let. Po revoluci bylo vše zprivatizováno a podřízeno obchodu, takže plán, strategie a pětiletky se přes noc staly zakázanými slovy s tím, že všechno bude řídit trh.

Jak je možné, že železnice tak jednoznačně zvítězila nad plavbou?

Ministerstvu dopravy se přezdívá ministerstvo dráhy. Mimochodem i sídlí v budově bývalého ministerstva dráhy a opravdu ho ovládají lidé od dráhy. Oceňuji, že se o sebe umí postarat. Byť zneužívají ochranu životního prostředí. Máme Labe a dvě dráhy. Když jede lodní doprava na plné obrátky, tak musí tarify na železnici o dvacet až čtyřicet procent dolů kvůli konkurenci. Když lodní doprava stagnuje, tak se tarify okamžitě zvedají. A jednotliví hráči, co podporují železnici, dobře vědí, že se jim vyplatí podpořit Arniku, Děti země, Přátele přírody a další. Tu konference, tu jim něco strčej, tu někoho vyškolí, a tak.

Pak přijde paní z Arniky na konferenci, kde se setká s ředitelem vodních cest s jasnými argumenty. A ona sedí a řekne: „Přece si nemůžeme dovolit zrušit tento poslední přirozený úsek Labe. Vždyť jde o poslední místo, kde ten drobnokvět a bahenní náplavy fungují jako v přírodě, jak to tady bývalo dřív.“ A posluchači: „No jéžíš, to nemůžeme.“ A ministr životního prostředí si pomyslí: „Já sice vím, že to není pravda, ale když to řeknu nahlas, tak si nadělám problémy s nevládkami. Vždyť je platím, takže budu mlčet.“ A ty nevládky do všeho házejí vidle.

Pořádali jsme konferenci ve prospěch plavebního stupně Děčín. Všechno za naše peníze, přestože jde o vládou uznaný prioritní projekt a je zahrnut v zákoně 416 o urychlení výstavby dopravní infrastruktury. Přijeli ministři, náměstkové, ředitelé, televizáci, novináři. Vše se povedlo. O měsíc později dostala jedna agentura zhruba čtvrt milionu korun na antikonferenci, kterou uspořádali také v Děčíně.

Dokážete si představit, co by se strhlo, kdyby začaly opravdové přípravy budování vodního koridoru Dunaj–Odra–Labe (DOL)?

My přece nežijeme v prostředí dojmů a pocitů. Žijeme ve světě faktů. Vždy jsou dané parametry přípravy děl a každé vodní dílo se má podle zákona stavět s kompenzací vlivu na životní prostředí. Má to svá pravidla. Ředitelství vodních cest je investor a nemůže připravovat nezákonné dílo. Nicméně ministr, když se řekne vodní plavba, začne tanec mezi vejci. DOL ne, ale plavební stupeň Děčín ano. Přitom to funguje tak, že slibem neurazíš. Zažil jsem čtrnáct ministrů dopravy a všichni to hráli stejně. Skutek utek! Přitom v zákoně 100 o posuzování vlivu na životní prostředí je napsáno, že když význam díla převyšuje ve veřejném zájmu ochranu přírody, má se postupovat takhle. A tak dále.

Došli jsme tak daleko, že odpůrci vodní plavby řídí přípravné procesy vodních staveb. Zelení před třiceti lety jasně řekli, že v Děčíně nedovolí velký jez, jako je Střekov, ale musí být dva malé jezy. Příprava stála 1,6 miliardy korun, připravovalo se to celou tu dobu a nic. Zelení nyní řekli, že je třeba i kompenzovat dopady na životní prostředí. Kompenzujeme. Tři rybí přechody, dva bobří, pomalu běžící turbíny a podobně, všechno je doladěné. Vliv na drobnokvět lze kompenzovat třeba na Jizeře.

Zelení si zase vymysleli podmínku, že to bude v lokalitě Malé Březno. Místo toho, aby je politici okřikli, tak tančí, jak si takzvaní ochránci přírody písknou. Prostě Zelení řídí stát, který kvůli nim platí nesmyslné požadavky z našich kapes. Jinými slovy, stát neřídí své projekty a ministři nechápou, která bije. Kupka třeba musí říct, že ten děčínský projekt podporuje, ale říká to proto, že si je naprosto jistý, že během jeho vlády nebude překonána ani hádka o kompenzace.

Nepřipadáte si jako Don Quijote de la Mancha bojující s větrnými mlýny?

Vůbec ne. Děčín je ukázkou skvělého projektu, ale i toho, jak stát nefunguje. O těchhle blokádách projektů jsme už začali informovat média. A jak se před covidem a Green Dealem těžko dařilo přesvědčovat veřejnost, že je to možné a lidé to brali jako spiknutí betonářské lobby, tak v momentě všeobecného nedostatku bude možnost dopravy po vodě opět v kurzu. A politici se dostanou do fáze, kdy je to nicnedělání začne poškozovat. Ten neudržitelný nerozvoj jim začne křížit plány a ambice. To už ale možná bude pozdě.

Vodní koridor DOL se stal obětí marketingu vlády, která chce ukázat lidem, že nebude stavět Zemanův kanál a neutrácí peníze. Už se ale neřekne, že v oblastech brownfieldů na Ostravsku mohli mít krásnou vodní cestu, zelený pás, revitalizovanou lokalitu, která by byla hezčí než ta dnešní. V krajině by se podržela voda a řešilo by to povodně. Ostatně kdybych vyjmenovával výhody DOL, tak bych potřeboval ještě celou stránku. Plavební stupeň Děčín je tedy ukázkou, jak se v této zemi blokuje dobrý projekt, a DOL, jak se vůbec nevyužívá potencilál vodní plavby.

Tvrdě kritizujete vládu Petra Fialy z Občanské demokratické strany (ODS). Nepřipadáte si jako Jidáš, vždyť jste byl dlouhá léta „ódéesákem“...

Byl jsem členem ODS deset let a dnes si opravdu nepřipadám jako nějaký zrádce. Z ODS jsem odešel v době, když ustupovala slepenci Věcí veřejných a LIDEM. Viděl jsem, jak tehdejší ministr dopravy Zbyněk Stanjura ustupuje koaliční vládě a chce rušit Ředitelství vodních cest. Přála si to tehdy koaliční partnerka Karolína Peake. Prostě úplně bezkoncepční řešení. Byl to špatný ministr, ale Martin Kupka ho možná překoná. Bude tady nulová plavba a, milý občane, budeš platit zbytečně emisní povolenky jako mourovatej. Místo toho, aby se zlepšovala infrastruktura.