Z liberálního tábora zaznívá velká radost nad výsledky slovenských prezidentských voleb s tím dovětkem, že prý je politická kultura na Slovensku na tom lépe než u nás. Vy však v komentáři k nim píšete, že „Čaputku“ Slovákům nezávidím.“ Proč?

Nikdy nezávidím někomu někoho, kdo se odkazuje na multikulturalismus a politickou korektnost, čili v překladu politickou správnost.  Naopak, pokud se nějaký politik chce na něco takového odkazovat, lze předpokládat, že by rád mluvil do politických názorů jiných.

Na Západě se objevují záchody pro třetí pohlaví, vy však ve svém blogu uvádíte, že dvacet let děláte s dětmi a s třetím pohlavím jste se nesetkal... Co k tomu ještě říci?

Třetí pohlaví? Co to je? Vždycky existovalo jen mužské a ženské. S ničím jiným jsem se nikdy osobně nesetkal. Tak, kdo ví, jestli něco takového vůbec existuje. Kdybyste se mně zeptal na UFO a další anomální jevy, tak o těch bych vám řekl, řekl, že to existuje, neboť jsem se s tím už skutečně osobně setkal. Takže vím, že to existuje a je to i jeden z mých koníčku. Ale třetí pohlaví? Ani v záhadologické  literatuře jsem o tom nečetl.

Také jste prozradil, že v  současné době byste se bál předat oddíl někomu z generace dvacátníků. Z čeho pramení vaše obavy?

Vedení jakéhokoliv dětského oddílu vnímám především jako službu společnosti. Svůj turistický oddíl vedu už 21 let. Přitom si o sobě v žádném případě nemyslím, že bych byl v tomto oboru mistrem. Naopak se domnívám, že i v tomto oboru je třeba si brát za vzor ty lidi, kteří to skutečně uměli. Ať už to byl A. B. Svojsík nebo Jaroslav Foglar, přezdívkou Jestřáb. Umění žít a přežít v přírodě, úcta k historii a své vlasti, o tom si myslím, že jsou ty nejlepší hodnoty, jaké je možné dětem předat.

Ale když vidím, jak mnozí současní mladí lidí jsou doslova a do písmene opojení tím jejich multikulturalismem a tou jejich politickou korektností, mám veliké obavy z toho, kdyby se náhodou dostali k výchově ještě mladších dětí, aby jim náhodou toto svoje podivné uvědomění nechtěli také předávat.

Často se mluví, až je to takové klišé, o rozdělování společnosti. Co nejvíc podle vás rozděluje společnost?

Co je to rozdělená společnost? Přeci taková společnost, kde lidé mají na ty či oné věci různé názory. A tak je to přeci správné, tak to má přeci v každé demokratické společnosti být.

Kdo že jsou největší hrdinové dnešní doby? Dle vašeho textu cenzoři. Jak se to projevuje?

Tak to jsem neřekl já, tak to řekla eurokomisařka Jourová. Já jsem její slova jen komentoval. Pokud je někdo klasickým cenzorem, nebo se pokrytecky nazývá „elfem“ či jen nahlašuje FB pro něj nepohodlné statusy, tak to samozřejmě žádný největší hrdina není. Ale je to naopak největší padouch.