Chcete, aby soud uznal Babiše vinným za Čapí hnízdo?Anketa
Začněme aktualitou z Velké Británie. Ta během jediného týdne dostala nejen novou vládu, ale i nového panovníka. Pořád je to jedna z nejvýznamnějších členských zemí NATO, která se třeba na Ukrajině angažuje velmi aktivně. Očekáváte v této zemi nějaké zásadní změny?
Ve střednědobém horizontu určitě ano. Zejména co se týče státoprávního uspořádání. Na pořadu dne bude brzo další referendum o nezávislosti Skotska, kde autonomistické tendence velmi posilují, i proto, že většinová vůle Skotů, na rozdíl od Angličanů, je členství v Evropské unii. Velmi nahlas už se hovoří i o možném sjednocení Irska, tj. o připojení Severního Irska (Ulsteru), které je dosud součástí Velké Británie, k samostatné Irské republice. Británie má a vždy bude mít velmi těsné vztahy s USA a se státy Britského společenství národů, což je dlouhodobě historicky podmíněno. Můžeme proto předpokládat, že bude v zahraniční politice zaměřena velmi protirusky.
Lze podle vás očekávat, že Západ bude při všech problémech, se kterými se potýká, nadále ve stejném rozsahu podporovat Ukrajinu?
Ve stejném rozsahu dlouhodobě ne, nebude si to ani moci dovolit. Postoje jednotlivých západních států jsou již nyní značně rozdílné. Pokud mezi Západ řadíme i střední Evropu, už nyní vidíme odlišný a autonomní postoj k válce na Ukrajině a k dodávkám zbraní v Maďarsku, podobný postoj má i nejsilnější slovenská opoziční strana SMER. A i na západ od našich hranic jsou postoje odlišné, jsou tam jestřábi typu právě Velké Británie, ale i v tomto ohledu velmi umírněné Německo.
Záleží hlavně na tom, jaké mají konkrétní západní státy vztahy s Ruskem, zejména vztahy ekonomické a konkrétně vztahy v oblasti závislosti na dodávkách ruských energetických zdrojů. Je otázka, zda cílem britské politiky bude dodávkami zbraní udržovat vleklý krvavý konflikt, anebo jestli se bude snažit o zprostředkování mírových jednání. Nezapomínejme, že stále zde není adekvátní (a levná) náhrada za ruský plyn. Na druhou stranu, válečný konflikt umožňuje mnoha lidem u zdrojů pohádkově zbohatnout, takže jejich snaha bude, aby konflikt trval co nejdéle a státy si půjčovaly na jejich dodávky.
To, že se těmito dodávkami zbraní zabíjejí a mrzačí lidé, je zcela na okraji zájmu nejenom těchto jestřábů, ale i (a to je zahanbující) našich veřejnoprávních médií. Nikdo dosud nepřinesl reportáž například o tom, kolik donbaských civilistů bylo zabito českou dělostřeleckou municí či zbraněmi.
Teď ke všem problémům s válkou na Ukrajině a s energiemi přibývá ještě další uprchlická vlna, která prý míří od Turecka. Máte nějaké informace, o jak rozsáhlou vlnu by se mělo jednat?
Ta vlna bude rozsáhlá podle toho, jak silná bude obrana evropských zemí proti ní. Turecký diktátor Erdogan, který mimochodem v posledních několika letech zcela změnil ústavní systém Turecka z parlamentního na plně prezidentský režim, kde prezident stojí po americkém vzoru i v čele vlády. A Turecko má nyní před parlamentními i prezidentskými volbami, a to je hlavní motivace Ergoganova chování. V Turecku je nyní hyperinflace, zhoršuje se ekonomická a sociální situace obyvatel i státu, mj. i v důsledku pobytu milionů migrantů na jeho území, na které Erdoganovi přispíváme finančně přes Evropskou unii i my. Náš postoj musí být jasný, po maďarském vzoru tvrdě bránit naše hranice a tyto nelegální migranty k nám vůbec nepouštět.
A jelikož Erdogan nedodržuje uzavřené dohody, Evropská unie by mu měla přestat platit výpalné. Je nutné připomenout, že za tuto vlnu nese jednoznačně vinu nikoliv Erdogan, ale EU neschopná a nerozhodná ji zastavit na řeckých hranicích. Již dlouho říkám, že EU měla namísto Erdoganovi platit Řecku, Bulharsku a Rumunsku za (a na) ochranu vnější hranice EU.
Myslíte, že vláda, konkrétně ministr Rakušan, je připravena tuto vlnu zvládnout?
Vůbec ne. Za prvé resort vnitra nemá potřebné personální kapacity k hlídání celého obvodu našich státních hranic – a jeho politické vedení, v čele s ministrem Rakušanem, k tomu ani nemá skutečné odhodlání a bohužel ani kompetenci. Navíc ministr Rakušan nemá ani žádnou kapacitu na řízení resortu a řešení migrační krize, protože musí dennodenně vysvětlovat kriminální kauzy a propojení na mafii hnutí STAN a svá selhání, naposledy v podobě jmenování absolutně kontroverzního ředitele civilní rozvědky Mlejnka.
Turecko v poslední době dost přiostřilo svou zahraniční politiku, jak jsem zaznamenal. Například vyhrožovalo kvůli regionálnímu problému vojenským útokem Řecku. Co se to v té zemi děje?
Opět to souvisí s nadcházejícími tureckými volbami. Erdoganovi v důsledku hospodářské krize klesá popularita a on neváhá situaci vyhrotit, vyvolat v občanech jak pocit ohrožení, tak jim nabídnout válečné úspěchy. Praktikoval to i před minulými volbami, kdy vojensky zaútočil v kurdských oblastech Sýrie a podobně. Současně jde o ložiska plynu v pobřežních oblastech Řecka a Kypru, které v současném energetickém šílenství nabývají stále větší ceny.
Turecko se také vlastně ze všech nejvíce angažuje ve zprostředkování dohody mezi Ruskem a Ukrajinou. Jak moc to ovlivňuje jeho mezinárodní roli? Pořád se bavíme o členském státě NATO, které jako celek Rusko odsuzuje...
Turecko pod vedením Erdogana má ambice hrát důležitou a samostatnou geopolitickou roli s využitím všech výhod člena NATO, dokud se mu to bude hodit. Další jeho ambicí je být lídrem muslimského sunnitského světa, regionálním hegemonem v jakési návaznosti na historii Osmanské říše. S Ruskem má velmi specifické vztahy a je jeho dlužníkem, zejména poté, co Erdoganovi Putinův režim pomohl, především zpravodajsky, v potlačení protierdoganovského vojenského puče v roce 2016.
Německo v souvislosti s migrační vlnou vyhrožovalo uzavřením svých východních hranic. Myslíte si, že je to reálná možnost?
V německé politice sledujeme určitý pohyb. Po odchodu kancléřky Merkelové z čela vlády a nyní hlavní opoziční strany CDU, kde ji vystřídal konzervativní Friedrich Merz, roste tlak na přehodnocení bezbřehé vítací migrační politiky, stejně tak jako tlak na přehodnocení šílené protijaderné ekologistické zelené politiky. Takže reálná možnost to je. Ale my na ni musíme být připraveni o to více, především ve vybudování systému ochrany našich jižních a východních hranic, aby nedošlo k tomu, že Německo své hranice uzavře a nelegální migranti zůstanou na našem území. S Fialovou nekompetentní a aktivistickou vládou je to bohužel též zcela reálná možnost…
Když už se bavíme o Německu. Energetický expert Ivan Noveský pro ParlamentníListy.cz zmínil, že lze mít obavy, že tato země dodrží své sliby České republice ohledně dodávek plynu, jež z LNG terminálu v Nizozemsku, který byl v týdnu slavnostně otevřen, tečou právě přes Německo. Nehrozí nám, že k nám náš plyn „nedoteče“?
Osobně nevěřím, že v případě nouze se s námi Němci budou chtít dělit o to málo, co budou mít sami. Zatím máme nasmlouvanou pouze kapacitu terminálu, nic jiného, ani způsob a množství transportu plynu k nám. Nezapomínejme na zkušenost s dodávkami roušek a vakcín z Německa z doby epidemie koronaviru, kdy místo principu solidarity vévodilo v Evropské unii heslo „košile bližší než kabát“. Je samozřejmě otázka, jaká bude cena takového plynu a kolik si na něj naše vláda bude muset půjčit a kdo na něm zbohatne.
Pokud se potká v Evropě válečná, energetická a migrační krize, jak moc to podle vás otřese současným evropským uspořádáním?
Fatálně pro EU, bezpochyby. Jak říkám již několik let, otázka dne nezní, co se stane, když Evropskou unii opustíme, ale co z nás zbude, když v Unii zůstaneme. Zde se potkávají dvě nekompetentní, aktivistické a přeideologizované vlády, jednak Evropské komise v čele s van der Leyenovou a naše v čele s Petrem Fialou. Synergie obou je drtivá jak pro EU, tak pro ČR.
Kandidujete do Senátu, který se právě v zahraniční politice velmi angažuje. Věříte, že se může podařit změnit tam vypjatě „hodnotovou“ politiku utvářenou zejména předsedou Vystrčilem a senátorem Fischerem?
Určitě ano, je naprosto nutné, aby v Senátu byla přítomna silná enkláva pronárodních konzervativních realistů. Je nutné nahradit dosavadní zaslepenou ideologii realistickou zahraniční politikou, která bude mít na zřeteli především prospěch ČR. Proto kandiduji.
Jakou jinou agendu byste chtěl v horní parlamentní komoře prosazovat?
Dlouhodobě se věnuji oblasti sociální politiky a politiky životního prostředí, ze které se postupně po přijetí Green Dealu stává klíčová strategická agenda. Jako vystudovaný geolog mám k životnímu prostředí blízko a vidím svůj úkol v pokračování boje proti bezduchým a nepodloženým mantrám o klimatických změnách způsobeným člověkem. Chci chránit naše zemědělství, energetiku, dopravu i průmysl proti zelené sebevraždě EU.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jakub Vosáhlo
