Jak se vám poslouchají řeči o to, že prezidenta Zemana zvolili hlavně lidé nevzdělaní, staří, venkované, kdežto ti inteligentní a vzdělaní volili jeho soupeře? Není i tahle urážlivá argumentace, která zaznívala i před volbami, jedním z důvodů, proč opět Miloš Zeman vyhrál, protože to aktivizovalo některé lidi, kteří normálně k volbám nechodí?
Voličský elektorát tvoří občané tohoto státu, kterým poslední desetiletí vládly různé politické strany nebo koalice, které svojí politikou měly možnost názory občanů formovat. Pokud aktivistická část prohrané strany tvrdí, že výhru protikandidáta zajistila méně inteligentní nebo méně vzdělaná či nějak omezená část občanů, vystavují účet vlastnímu politickému působení, protože na formování názorů občanů se v minulých dekádách často většinově podíleli. Jestli to není nakonec tak, že se té dehonestované části národa začal důsledek té politiky zajídat a volili, jak volili. Povýšenost a věrozvěstování jedné pravdy, deklasování jiných názorů bývá podhoubí diktátu. Na to je ten venkovský selský rozum a rozum lidí nekomplikovaných (?), (tedy těch, co volby měli vyhrát podle protistrany), ale kteří se dnes a denně musí o živobytí rvát a na kavárnu jim moc nezbývá, hodně citlivý.
Komentátor slovenského týdeníku Týždeň Štefan Hríb v podobném duchu uvedl v komentáři k prezidentským volbám, že „Česko je dlouhodobě ustrašené, sobecké a uzavřené do sebe“. Jak vidíte jeho slova v souvislosti se Švédskem, kde jste dlouho žil a které by Hríb patrně pochválil s tím, že je „otevřené“. Kam však tato otevřenost a vstřícnost vede?
Především být panem Hríbem bych si nejdříve zametl před vlastním prahem. Zvolením pana Kisky zrovna velkou prozíravost Slovensko neosvědčilo. Dalo přednost právě těm hodnotám, které čeští voliči ve své většině odmítli. „Uzavřenost, sobeckost“ atd., tady lze jen poukázat na to, kolik slovenských občanů žije, studuje a pracuje v Česku. A nejen Slováků. Tady to není třeba dál komentovat. V ČR žije více jak 500.000 cizinců ve srovnání se 50.000 v SR.
Ve Švédsku nastal zlom se zvolením Olofa Palmeho do čela sociální demokracie a státu. Povýšil švédský stát, tedy sebe (byl ústřední postavou) na arbitra pravdy, posuzoval, co je ve světě správné a co ne. Zde byl ten zárodek účelového humanismu, jakési „nadpravdy“, jehož plody sklízí Švédsko dodnes. Účelový humanismus se nejvýstižněji projevil ve zhoubné migrační politice, v pomoci pronásledovaným, ale od 70. let ve skutečnosti navážením volebního elektorátu krajně levicových uprchlíků, např. Chilanů po puči, marxistických Kurdů atp. Vlastně těch, které nikdo jinde nechtěl. Švédsko generózně podporovalo veškerá tzv. národně osvobozenecká ozbrojená hnutí po celém světě bez ohledu na to, že povětšinou šlo o organizace, které páchaly množství zrůdných činů zcela v protikladu tolik vynášené humanity. Organizace, které současně podporoval i tehdejší východní blok.Ten ovšem podporoval tato hnutí čistě z pragmatických důvodů. Nejlépe to dokresluje fotka Palmeho z roku 1975, tehdy předsedy vlády kráčejícího ruku v ruce se severovietnamským velvyslancem v čele průvodu proti americké angažovanosti ve Vietnamu.
Jeden dávný příklad z roku 1988 za všechny, co se otevřenosti švédské společnosti týče, který jsem okomentoval v časopise pro naše krajany ve Skandinávii, v Severských listech 4/88. Tehdy se jednalo o letní olympijské hry v silně proamerické Jižní Koreji a švédská veřejnoprávní televize se předháněla ve vysílání negativních reportáží se starostmi o bezpečnost sportovců. Vysílala záběry pouličních demonstrací studentů s desítkami Molotovových koktejlů v ruce a bitky s policií. Zapomněla dodat, že se jednalo o bojůvky požadující sjednocení Jižní a Severní Koreje, což TIME č. 39/88 uvedl na správnou míru, když komentoval zprávy reportérů o nepokojích souběžně s olympijským průvodem: padesát zápalných bomb mělo dopadnout v blízkosti průvodu. A skutečnost? TIME píše: „Střetnutí se odehrávalo za hranicemi city, v univerzitním areálu podle běžného rituálu a jediná zápalná bomba shořela za zdí areálu 15 minut předtím, než prošel průvod.“ Časopis otiskuje foto poklidné, před reportéry pózující skupinky studentů držící v rukou zápalné láhve a píše o „pouličním divadle“, rituálu, kde obě strany, policie a studenti „znají“ své role. Studenti hodí pár zápalných láhví, vymění si s policií několik salv kamení, po hodině se obě strany vzdálí, stříkací vozy spláchnou nečistotu a je klid.
Pokud zprávy „usměrňují“ média se soukromým vlastníkem, není to sice také dobře, ale je to jejich věc, jde o bulvár. Pokud do zpráv zasahují tendenčně veřejnoprávní média, které mají ve štítu nestrannost, tak jde o politický cíl, záměrnou manipulaci se společností pod rouškou veřejnoprávní objektivity, která formuje jediný obecný názor. Jak je vidět, nic nového pod sluncem. Tato generace manipulátorů prorostla společnost a politiku. Po desetiletích názorové manipulace švédská společnost přestává mít schopnosti rozeznávat skutečná nebezpečí, zůstává většinově zapouzdřená v osidlech politické korektnosti. PK, jak to sami Švédi nazývají.
Bylo ve volbách důležité téma migrace?
Téma migrace ve volbách bylo určitě něco, co mohlo přidat hlasy panu Zemanovi. Pan Drahoš tomu svými nejasnými postoji a výroky jen přispěl. Migraci a její důsledky, jak je vidíme na západ od nás, nemůže naše společnost pokládat za něco pozitivního.
V této souvislosti se diskutovalo i o Dublinu IV. Co si o něm myslíte vy? Hrozí, že budeme přehlasováni, nebo se podaří domluvit jeho změna podle našich představ?
Dublin IV ve svém dopadu by zásadně změnil nejen strukturu naší společnosti, ale i její budoucnost. Určitě ne pozitivně. Komentáře o tom, že se jedná o pár tisíc muslimů, nemohou v realitě následků migrace, kterou vidíme u sousedů, vůbec obstát. Je to o těch Jezinkách a prstíčcích, jak to vtipně nazval prezident Zeman.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
MUDr. Vladimír Zlínský byl položen dotaz
Jaká velkoplošná krize je podle vás nejpravděpodobnější?
Víte, co mě jako první napadlo při čtení vašeho článku, že se v něm zabýváte potencionálními krizemi, ale co krize, kterým čelíme teď? Mám na mysli hlavně existenční krizi, kdy při vší té drahotě je dost obtížné vyjít s normálním platem. Nemyslíte, že by se pozornost vás politiků měla zaměřit teď ...
Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
wwww Jinde na netu:
reklama
Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.
Další články z rubriky
11:43 Z toho opravdu nemějme radost. Zbořil k Trumpově plánu na řešení Ukrajiny
ROZJEZD ZDEŇKA ZBOŘILA Plán na „zamrzlou“ frontu na Ukrajině, kterou budou hlídat třeba i naši vojác…
- 18:28 „Roky to nikomu nevadilo.“ Analytik Ticháček a celá pravda o pádu Asada
- 18:01 Zásah do českých voleb jako v Rumunsku? Šichtařová vidí první varovné znamení
- 10:10 Vojáci KLDR na Ukrajině? Putinův velmi důležitý vzkaz, odhaluje Cyril Svoboda
- 0:01 Štěpánek: Spolupráce Fialy a ČT prokázána. Už 64 tisíc domácností nechce ČT platit
- 16:45 Turoňová: Lidé mají strach. A vláda podporuje boje a ještě jim říká, že jsme ve válce
