Pane inženýre, na setkání Klubu 2019 jste před časem hovořil o tom, jaké mají problémy chovatelé zvířat na pastvinách, a to kvůli takzvaným predátorům, jako jsou vlci, rysi… Zlepšilo se od té doby něco?
Je to naopak. Podle informací od jednotlivých mysliveckých sdružení je rys rozšířen téměř po celé republice. Vlci se v letošním roce objevují i tam, kde je ještě před rokem nikdo nezahlédl. Podobně je to i u ostatních predátorů.
Pomáhají chovatelům v tomto směru nějak ochránci přírody, případně třeba zástupci Ministerstva zemědělství nebo kdo je vlastně kompetentní?
Jsme naprosto bezradní. Dostává se k nám řada doporučení, která jsou zcela neakceptovatelná. Ti, kdo rozhodují, tedy odbory životního prostředí, vedení národních parků, obě ministerstva, jak zemědělství, tak životního prostředí, a některé další organizace nestojí oběma nohama na zemi a neznají realitu běžného života. Jen nařizují a necítí se být za nic zodpovědní. Obdivuji chovatele ovcí z Broumovska, že stále bojují jak s vlky, tak s nerozumnými úředníky. Nedaleko od nás (západní Šumava) již skončili někteří chovatelé ovcí a problémy se přenášejí na chovatele masného skotu.
Jste pro to, aby se výdaje na obranu každý rok navyšovaly o 0,2 % HDP? Anketa
- Na Špátově Dvoře, kde byl šlechtitelský chov vzácné prošlechtěné šumavky (dříve 600 ks základního stáda), není již ani jedna ovce. Poslední zlikvidovali vlci.
- V katastrálním území Javorná přes výběh vnikli do stáje minulý týden vlci a potrhali několik kusů ovcí.
- V k.ú. Javorná jsem na procházce krajinou narazil poblíž bývalé královácké rychty na několik koster ovcí. Ještě téhož dne jsem se potkal s místním chovatelem. Ten mně smutně sdělil, že ovce již neřeší a zbytek ponechává jako potravu vlkům. Zbývající ovce alespoň na chvilku odlákají vlky od stáda skotu, kde se právě rodí telata.
- Obdobně reaguje i chovatel u Svaté Kateřiny. Ztráty již neeviduje, protože zmizení ovcí nebude mít dlouhého trvání.
A co vám tedy „úředníci“ nebo případně možná i ochránci doporučují?
O tom se mohu alespoň částečně zmínit.
1. Zavřete na noc zvířata do pevných ohrad.
Takováto ohrada však musí být poblíže farmy a její vybudování může být finančně náročnější než běžný plot kolem rodinného domu. Protože chov ovcí je i přes obdržené dotace minimálně výdělečný. Musejí se z ekonomických důvodů využívat pouze extenzity. To znamená, že musejí spásat vzdálené a mechanizaci těžko přístupné pastviny. Ze vzdálených pastvin není možné denně na noc ovce domů zahánět. Poblíž farmy se sklízí píce na zimní období. Navíc jak ovce, tak masný skot se v horkých letních dnech nejlépe pase v noci. Pokud je o tuto možnost připravíme, významně snížíme přírůstky, a tím i rentabilitu chovu.
2. Pořiďte si pastevecké psy, které vám stádo ochrání!
K tomu musím dodat, že běžná pastevecká plemena jako kolie, chodský pes, německý ovčák a podobně jsou určena pro přehánění stád. Snadno odběhnou od stáda a nemají proti vlkům nejmenší šanci. Pro tento účel se hodí mohutní pastevečtí psi, jako je kavkazský ovčák, středoasiat apod. Tito psi mají v sobě geneticky zafixováno, že nesmějí od stáda odběhnout, a dokážou vlky zahnat. Tito mohutní psi zpravidla však poslechnou pouze pána a i turistu mohou považovat za nežádoucího vetřelce. Pokud napadnou člověka, v lepším případě dojde k těžkým zraněním a nepůjde jen o nějaký banální případ. V této chvíli bude před soud povolán chovatel, a ne naivní ochránce.
3. Budujte dobře ohrazené pastevní areály!
K tomu je alespoň pro představu nutné uvést, že obvodová ohrada pro základní stádo 40 krav nebo cca 200 ovcí má délku přibližně čtyři až pět kilometrů podle terénu. Nyní mluvíme o běžné ohradě o dvou elektrický vodičích (lanko nebo drát) s rozdílnou kvalitou, ale i cenou sloupků. Pořizovací náklady v tomto případě představují několik set tisíc Kč. Takováto ohrada brání zvířatům dělat škody na ostatních pozemcích, ale neochrání je před vlky.
4. Budujte speciální ohrady proti vlkům!
Takové nabídky se již běžně objevují. Navrhované hrazení má zpravidla šest až sedm elektrických vodičů a výšku cca 160 cm. Údržba takové ohrady je velice finančně náročná. Tráva dotýkající se spodních vodičů odvádí elektřinu, a pokud se neustále pod ohradou neseče, stává se neúčinnou. Nejhorší je, že i s takovouto ohradou si dokáže některý vlk poradit. Pokud je vlk opravdu hladový, dokáže ji podhrabat anebo si najde vhodné místo (nerovnost terénu) a dokáže zábranu skokem překonat. Cena takové ohrady se pohybuje cca na čtyřech až pěti milionech Kč.
Nabízí se proto otázka, kde vzít peníze a nekrást! Naivní propagátor vlků nebo pracovník ochrany přírody vám poradí, abyste požádali o dotaci. Aniž by znal podmínky, za kterých je možno žádat. Žádost o dotaci je podmíněna mnoha ukazateli a natolik složitá, že pro většinu chovatelů se stává nedostupná. Pokud by byla snaha státu nějak vyhovět, zjistí se, že na takové výdaje stát nemá. Zde zcela pomíjíme i etické záležitosti, že na procházce krajinou narazíte na dráty, které již známe z minulosti na státní hranici a známe je jako železnou oponu. Z praktického hlediska vytvoříme překážku pro ostatní volně se pohybující zvěř.
Jaké řešení byste navrhl vy sám?
Pokud jde o rysa, měl by se chránit jen v národních parcích v rozumném regulovaném počtu. Na ostatním území by se měl běžně lovit. I při takovém opatření se domnívám, že i za deset let rysové zcela nezmizí.
Co týče vlků, je pro stát daleko výhodnější a ekonomicky zvladatelné pro ně postavit několik ohrad jako na Srní. Namnožená zvířata z výběhů se nesmějí vypouštět do volné přírody! Takový vlk ztrácí plachost, neumí lovit a nikdy nemůžete odhadnout, jak se zachová. Udržovat počty vlků v těchto oborách lze za použití kastrace. Ve volné přírodě může být vlk chráněn pouze v národních parcích, a to neplatí pro chráněné krajinné oblasti. Pokud vlk překročí hranice parku, musí se stát běžnou lovnou zvěří. Jsem přesvědčen, že stejně jako u rysa dojde i třeba za deset let k neočekávanému výskytu vlka i mimo uvedené území. Uvnitř národního parku musejí být počty bedlivě sledovány a musí být prováděna jejich početní redukce. Žijeme ve střední Evropě, poměrně hustě obydlené krajině. Historie ukázala, že v naší republice volně pobíhající vlk nemá co pohledávat. Před 150 lety na schwarzenberském panství byl zastřelen poslední vlk a dodnes nikomu nescházel. Zdůvodnění, že vlka je ve volné přírodě zapotřebí, aby reguloval stavy spárkaté zvěře, je omylem. Znovu se vrátíme ke Schwarzenbergům s tím, že kníže Schwarzenberg rozhodl vystřílet spárkatou zvěř, aby zamezil nájezdům bavorských pytláků. Tímto činem ochránil své hajné, kteří často při přestřelkách přicházeli o život. Neměl moderní zbraně s optikou ani nočním viděním, a přesto to dokázal.
Argument, že v Rumunsku nebo v Polsku s vlkem problém nemají, je lichý. V neobydlených částech rumunských Karpat nebo třeba v Bělovežském pralese v Polsku jsou zcela odlišné podmínky.
Vedení šumavského národního parku vydalo prý jistá doporučení. Mohou tomuto problému nějak napomoci?
Doporučení cca o třiceti bodech je pro chovatele výsměchem, nebo dokonce provokací. Teoreticky je možno zastřelit problémového vlka. Musíte však vědět kterého. Například v těchto dnech v k.ú. Sv. Kateřina, Fleky a Liščí jsou pozorovány dva až tři vlci samotáři, dvě až tři dvojice vlků a smečka o pěti kusech. Chovatel musí mít možnost vlka odstřelit, když útočí na stádo, a nemůže čekat na nějaké povolení.
Mluvíte o tom, jak vlci mohou ublížit zvířatům na pastvinách. Stává se, že se dostanou i do blízkosti lidí? A je to pak nebezpečné, nebo je vlk plaché zvíře, které uteče?
Pokud má vlk veliké teritorium, nebude se zbytečně přibližovat k lidem. Při dnešním stavu, kdy je přemnožen, se chová jinak. Několik lidí v našem okolí se již setkalo s vlkem na vzdálenost 30 až 50 metrů. Je jen otázkou času, kdy člověka napadnou. Osobně se domnívám, že k tomu mají nejblíže vlci, kteří byli vypuštěni z ohrady. Tito vlci neumějí lovit a jsou zvyklí na přítomnost lidí, a tak ztrácejí plachost.
Vy jste už v minulém rozhovoru zmínil strach z případné vztekliny. Můžete to, prosím, pro naše čtenáře rozebrat? „Otázka je, kdo mi z ochránců zaručí, že jsem byl zraněn právě zdravým vlkem? Při jejich narůstajícím počtu se může mezi nimi vzteklina rychle rozšířit…,“ uvedl jste před časem…
Pokud zalistuji ve svých vzpomínkách, připomenu si jeden případ. V 60. a 70. letech byla vzteklina poměrně dost rozšířená. Po vsi často pobíhal krásný německý ovčák Rex. Jako kluci jsme ho měli rádi. Pak jsme ho nějakou dobu neviděli a najednou se objevil u kostela. Tentokrát se podivně choval a měl jakousi pěnu u čumáku. Jindy mírumilovný pes se najednou rozběhl a zaútočil na nás. Podařilo se nám uskočit. Nemoc byla zřejmě v pokročilém stadiu, protože pes trochu vrávoral a neměl rychlou reakci. Tuto scénku zahlédl místní policajt a Rexe zastřelil.
Velkým štěstím bylo, že nikdo nebyl zraněn. Pokud vím, tak léčení by probíhalo tak, že se vpichovaly injekce do břicha.
Volně pobíhající hárající se fenku snadno vyhledá vlk, který může být již vzteklinou nakažen. Při páření ji může nakazit. Je to něco, jako když Rex se zřejmě ve volné přírodě dostal ke vzteklé lišce.
A vy máte nějakou informaci, že by snad někteří ti vlci mohli mít vzteklinu?
Tak v těch 60. a 70. letech to nebyli vlci, ale lišky, které měly vzteklinu, a léčilo se to tím, že se pokládaly vakcíny a trvalo to několik desetiletí,než se nákaza vymýtila. Zatím informace o tom, že by vlci měli vzteklinu, nejsou. Ale pokud dojde k tomu, že se nějakým způsobem namnoží nějaký druh zvířat, zpravidla to dopadne tak, že tam nějaká infekce propukne. Vzteklina je jedna z možností.
Máte jako tradičně nějaký vzkaz pro naše čtenáře?
Ano, zamyslete se nad tím, kdo bude konzumovat naše luční a pastevní porosty, když zničíme stáda ovcí a masného skotu.
I já se kochám pohledem na krásné šumavské rozkvetlé louky, které jen tak všude nenajdete a jsou zde především proto, že je spásají naše zvířata.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 5 čtenářů)
Mají se vlci střílet?
autor: David Hora
