Před třiceti lety zaniklo Československo. Jaká to přineslo následnickým zemím negativa a pozitiva?
Národní téma je velmi choulostivá záležitost a proto jej pro uvolnění uvedu několika vtipy. A tak... Jak lze nejrychleji spáchat na Slovensku sebevraždu? Když v těrchovské krčmě zakřičíte, že Juraj Jánošík byl maďarský Žid... Samozřejmě, že v době rozvoje cestovního ruchu už to až tak neplatí. A ještě jeden prvorepublikový... Bača křičí do doliny: „Nepitě tu vodu, je jedovatá!“ – „Co říkáte?“ ozvou se zdola turisté. – „Ale pitě pomaly, je studená!“
Za takovými vtípky je skrytý fakt, že po roce 1918 byl českým průmyslem převálcován slovenský, který živil celé Uhersko. Za tatíčka Masaryka bylo největší vystěhovalectví a bída, které se začaly napravovat až okolo roku 1938. Píše o tom historik Milan Strhan v knize Kríza priemyslu na Slovensku. Je tu i fakt, že z nového státu profitovali hlavně slovenští evangelíci, na úkor slovenských katolíků. O tom zase píše Ladislav Szalay v knížce Triumf propagandy.
Samozřejmě, že se vykonalo i dost dobrého. Mnoho Slováků se uplatnilo v Česku a mnoho Čechů vykonalo velmi užitečné věci na Slovensku. Bez mého českého trenéra Ládi Horáčka bych v roce 1975 nevyhrál dorostenecká mistrovství Československa v desetiboji. Je ale dobře, že je to tak, jak to je, a musíme si vážit všeho, co by se nám samostatně nepodařilo.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský