Piráti a hnutí STAN v minulém týdnu představili své kandidáty do vlády, kterou budou po podzimních volbách nejspíš sestavovat. Může být i tahle pirátská otevřenost a transparentnost důvodem, proč se strana, která v Poslanecké sněmovně završuje své teprve první funkční období, těší největší voličské přízni? Co dalšího může voliče na Pirátech tak přitahovat?

Samozřejmě o tom vím, protože mi to poslal jeden kolega publicista a zásilku nazval „Tým snů, aneb něco pro zasmání“. K tomu bych jen dodal, že zasmát se sice můžeme, ale zároveň musíme zpozornět. Drzost Pirátů je totiž nebetyčná, protože oni sami to zřejmě myslí vážně.

Na myšlenku, že se těší největší volební přízni bych nesázel. To je jen jejich vroucné přání. Všichni přece víme, že průzkumy se dělají tak, aby jejich výsledek vyhověl tomu, kdo si je objedná a také zaplatí. V angličtině se tomu říká „spindoctoring“. Když budeme podle dalšího prastarého pravidla „sleduj tok peněz“ pečlivě zkoumat zdroje plateb za průzkumy, zjistíme, že objednavatelé patří vesměs k jednomu jedinému politickému proudu, který bych nazval probruselský nebo neomarxistický. A to nám říká vše.

Faktem je, že ještě ve druhém pololetí minulého roku se podpora Pirátů pohybovala kolem 13 procent a jejich koaličního partnera STAN na samé hranici pro vstup do Sněmovny, tedy kolem 5 procent, takže ten jejich společný strmý vzestup jednu dobu až někam k 30 procentům vypadal dost podivně. Mohou ty vysoké preference být Pirátům při volbách ku prospěchu?

Jde o promyšlený tlak na veřejné mínění. Lidé si mají zvyknout na myšlenku, že by Piráti také mohli volby vyhrát. Tohle se děje před volbami často. Zvláště ty strany, které jsou podporovány ze zahraničí, utápějí většinu nákladů na předvolební kampaň v tzv. „cinknutých“ průzkumech, které rozhodně nejsou levné. A houf voličů bez vlastního názoru bývá často početný. Z toho všeho mi vychází, že typický volič Pirátů bude nejspíš nedostatečně informovaný a nerozhodný nevzdělanec bez jediné špetky jakékoli představivosti.