Prezident Petr Pavel i přes řadu výhrad z různých stran, ostatně i od něho samotného, podepsal zákon o státním rozpočtu na příští rok; rozpočet se schodkem 241 miliard korun. Co k tomu říci?

Především to bohužel není žádné překvapení, politici na obou stranách spektra si byli podpisem pana prezidenta zcela jisti. Je to o to horší, že pan prezident měl k dispozici analýzy a vyjádření ekonomů i vlastních poradců, jež dokládaly nevěrohodnost a netransparentnost předloženého rozpočtu. Což byl zřejmě i důvod jeho několikadenního váhání. Přesto jej nakonec podepsal. Já to vnímám jako chybu. Svůj podpis opřel o ‚záruky‘ ministra financí i předsedy vlády, kteří mu slíbili, že plánovaný schodek v žádném případě nepřekročí. Opírat se ovšem o takové sliby v situaci, kdy ví, že rozpočet není sestaven věrohodně, je podle mého názoru nesmyslné. 

„Vládní koalice si řekla, že ještě málo oškubala své občany, a pro změnu chce zvýšit televizní a rozhlasové poplatky (ač slíbila přesný opak), tak to nemůžeme nechat jen tak,“ napsal jste před pár dny na svém FB. Co tedy říci k tolik diskutované mediální novele? A jak vidíte v současné době veřejnoprávní média?

Řekl bych k ní přesně to, co jsem napsal. Nejedná se o nic jiného, než o další snahu vytáhnout peníze z kapes občanů a zavádět v podstatě daň z internetu. Trvám na tom, že je nemravné nutit platit občany za něco, co neužívají a užívat nechtějí. Co se týče druhé otázky, veřejnoprávní média jsou postavena na zásadě nezávislosti na politických stranách, na neutralitě k politikům, na zásadě vyváženosti, objektivity atd. Přímo Česká televize musí mimo jiné poskytovat objektivní, ověřené, ve svém celku vyvážené informace pro svobodné vytváření názorů. Na redaktorovi v ČT byste neměl v žádném případě poznat, k jaké politické straně chová sympatie, natož aby jedné straně argumentačně stranil či pomáhal, a případným názorovým protivníkům např, skákal do řeči, nechtěl je nechat domluvit nebo jim vkládal myšlenky do úst. Tolik k teorii. A jelikož se tato teorie často nesetkává s praxí, je otázkou, o jaké veřejnoprávnosti zde vlastně mluvíme…