Prezident Petr Pavel i přes řadu výhrad z různých stran, ostatně i od něho samotného, podepsal zákon o státním rozpočtu na příští rok; rozpočet se schodkem 241 miliard korun. Co k tomu říci?

Především to bohužel není žádné překvapení, politici na obou stranách spektra si byli podpisem pana prezidenta zcela jisti. Je to o to horší, že pan prezident měl k dispozici analýzy a vyjádření ekonomů i vlastních poradců, jež dokládaly nevěrohodnost a netransparentnost předloženého rozpočtu. Což byl zřejmě i důvod jeho několikadenního váhání. Přesto jej nakonec podepsal. Já to vnímám jako chybu. Svůj podpis opřel o ‚záruky‘ ministra financí i předsedy vlády, kteří mu slíbili, že plánovaný schodek v žádném případě nepřekročí. Opírat se ovšem o takové sliby v situaci, kdy ví, že rozpočet není sestaven věrohodně, je podle mého názoru nesmyslné. 

„Vládní koalice si řekla, že ještě málo oškubala své občany, a pro změnu chce zvýšit televizní a rozhlasové poplatky (ač slíbila přesný opak), tak to nemůžeme nechat jen tak,“ napsal jste před pár dny na svém FB. Co tedy říci k tolik diskutované mediální novele? A jak vidíte v současné době veřejnoprávní média?

Řekl bych k ní přesně to, co jsem napsal. Nejedná se o nic jiného, než o další snahu vytáhnout peníze z kapes občanů a zavádět v podstatě daň z internetu. Trvám na tom, že je nemravné nutit platit občany za něco, co neužívají a užívat nechtějí. Co se týče druhé otázky, veřejnoprávní média jsou postavena na zásadě nezávislosti na politických stranách, na neutralitě k politikům, na zásadě vyváženosti, objektivity atd. Přímo Česká televize musí mimo jiné poskytovat objektivní, ověřené, ve svém celku vyvážené informace pro svobodné vytváření názorů. Na redaktorovi v ČT byste neměl v žádném případě poznat, k jaké politické straně chová sympatie, natož aby jedné straně argumentačně stranil či pomáhal, a případným názorovým protivníkům např, skákal do řeči, nechtěl je nechat domluvit nebo jim vkládal myšlenky do úst. Tolik k teorii. A jelikož se tato teorie často nesetkává s praxí, je otázkou, o jaké veřejnoprávnosti zde vlastně mluvíme…

Z vedení ČT zaznívá, že pokud nebudou poplatky zvýšeny, bude se muset propouštět a budou také rušeny některé programy… Není toto důvod se nad zvýšením poplatků zamyslet?

Především je to důvod se zamyslet nad způsobem financování ČT. Dlouhodobě poukazujeme na neprůkaznost financování, na začerňování podstatných smluv, neochotu sdělit platy a odměny předních tváří této televize. A samozřejmě také navrhujeme řešení, tedy aby byly televizní poplatky naopak zrušeny a aby byla Česká televize placena přímo z kapitoly státního rozpočtu ČR pod dohledem Nejvyššího kontrolního úřadu. Ostatně přesně takto je to u řady jiných institucí hospodařících s penězi občanů.

Podívejme se do obchodů na ceny potravin. Především ceny másla, vajec i dalšího zboží vyvolávají z mnohých stran velkou kritiku. Co k tomu říci?

K tomuto tématu bylo řečeno mnohé, tak budu velmi stručný. Vysoké ceny jsou kombinací potravinové nesoběstačnosti a neschopnosti této vlády v otázkách inflace, cen energií, dále tragicky špatného nastavení tzv. konsolidačního balíčku a v neposlední řadě neochoty vlády použít nástroje na regulaci cen ve velkých řetězcích. 

Na druhou stranu zaznívá, že obchody jsou teď, před Vánocemi, plné lidí s plnými košíky. Jak si to vysvětlit?

Ten „argument“ jsem také zaznamenal; je tak trochu na úrovni páté třídy základní školy. Ekonomická data hovoří jasně, reálné mzdy v ČR dlouhodobě klesají. Je tedy třeba se ptát jinak; kolik peněz těmto lidem zůstane v peněžence, až zaplatí své plné košíky. A jestli to bude méně než v roce 2019. Navíc, jídlo je až to poslední, na čem lidé začínají opravdu šetřit, když mají nouzi, zejména pak samozřejmě o Vánocích! Mnoho lidí chce dodržet tradice a, třeba i kvůli dětem, vytvořit ty pravé Vánoce. A to i za cenu, že se v jiné oblasti dramaticky uskrovní, nebo si i, bohužel, budou muset vzít půjčku. Proto je tato tzv. dojmologie opravdu zavádějící a já ji neberu jako argument.

Pojďme na další téma. Český spolek Skupina D chce prý vybrat peníze na 100 tun plastické trhaviny pro ukrajinské vojáky a bezpečnostní složky. Už předtím vybral peníze na drony pro ukrajinskou armádu. Co na činnost této skupiny říkáte?

Někdy pochybuji, jestli si představitelé této skupiny náhodou nemyslí, že jen hrají na konzoli nějakou válečnou hru. Vybírají na plastickou trhavinu pro ukrajinské vojáky? Na co budou vybírat dál, na rakve pro ukrajinské vojáky? Je nutné si neustále opakovat, že v té válce umírají reální lidé, něčí synové, manželé, otcové, a že čím déle se tato válka bude natahovat, tím více jich zemře. Pokud by tomuto spolku opravdu leželo na srdci blaho Ukrajiny, tlačil by na co nejdřívější vyvolání mírových rozhovorů, tak jak na to tlačíme my. I špatný mír je lepší, než válka…

Když jsme u toho, jak vidíte současné dění na Ukrajině?

Má mnoho rovin. Už i některá mainstreamová média připouštějí, že kdyby se na Ukrajině konaly svobodné volby, Volodymyr Zelenskyj by se znovu prezidentem Ukrajiny nestal. Veřejně se již mluví také o tom, že ztráty na životech v ukrajinské armádě jsou obrovské, příliš veliké na to, aby se válka dala vést ještě další dlouhé měsíce nebo roky. Ukrajina je prostě na konci s dechem. Snad už každý vidí, že se jedná o prodlužování kómatu, navíc velmi bolestného, neboť stojí další a další životy. A EU stojí další a další miliardy. Na tento fakt zřejmě v polovině října zareagoval i dosluhující americký prezident USA Joe Biden, který Ukrajině mimo jiné povolil používat rakety dlouhého doletu. Evropa se tím ocitla nebezpečně blízko globálnímu konfliktu. Proto se budu opakovat, ale je nanejvýš nutné okamžitě tento konflikt ukončit. Vše výše zmíněné potvrzuje skutečnost, že i sám prezident Ukrajiny Zelenskyj poměrně přehodnotil svou rétoriku a podmínky, za nichž by byl ochoten jednat o míru.

Podívejme se i do Sýrie. Jaký vývoj očekávat v této zemi? A mají pravdu ti, kteří se obávají další vlny migrace směrem do Evropy, nebo naopak ti, podle nichž se teď Syřané budou vracet domů?

Problém je, že ani ti Syřané, kteří opravdu utekli kvůli tehdejší vládě Bašára Asada, se z velké části nebudou chtít vrátit. Německá média jsou v tomto kupodivu celkem jednoznačná. K tomu si připočtěme ty, kteří v Evropě spatřují ráj, kde je o ně bezpracně postaráno, a pak samozřejmě osoby, převážně syrské křesťany, příznivce dosavadního prezidenta a mnoho dalších, jimž jde o život nyní.

Musíme si uvědomit, že Sýrie byla za vlády Bašára Asada sekulární stát, což se s vítězstvím skupiny Haját Tahrír aš-Šám, vedené Muhammadem Džuláním samozřejmě dramaticky změnilo. Jedná se o radikální sunnitské muslimy, vedené jedním z nehledanějších teroristů světa. Snahy médií, vykreslovat tyto hrdlořezy v nějakých lepších barvách, jsou opravdu cynické. Skupina HTS samozřejmě ihned prohlásila, že bude na území Sýrie implementovat právo šaría a ač samotný Džulání tato prohlášení mírní, je naprosto jasné, že pro jiná náboženství nebo i pro šíity je další setrvání v Sýrii životu nebezpečné.

Psali jsme:

Lenka Šimůnková: Nejen zrůda Kozák. Viníkem smrti mé dcery je celý systém. Nedržím hubu

Útok v Magdeburku: Foltýn na ČT klidnil vášně. Jenže tou dobou diváci Primy slyšeli úplně jiné věci

Teror v Magdeburku. Může přijít další útok. Šílenství, reaguje AfD

Hrnčíř (SPD): Emisní povolenky zlikvidují evropský průmysl