Už řadu týdnů zaznívají dohady, kdo vlastně může za vysoké ceny potravin v obchodech. Jak vy to vidíte? Jsou na vině zemědělci, potravináři nebo obchodníci – markety a jejich vysoké marže?

Ano, s tím, jak rostou ceny potravin a v ČR nejrychleji v rámci „volného trhu“ EU, se stále častěji diskutuje otázka, kdo za to může. Já vidím viníka poněkud jinde než pokládáte ve vaší otázce – zemědělci, potravináři a obchodníci, jinak členové potravinové vertikály, tak ti se chovají tak, jak jim umožní zákon a veřejné mínění. V případě ČR bezzubý zákon o významné tržní síle a veřejné mínění, které média desítky let podsouvají občanům tak, že české zemědělství a potravinářství není důležité a že všechno můžeme dovézt, a tím vlastně rozšíříme sortiment. Podle odborníků s ekonomickým vzděláním a znalostí vývoje, kteří v oboru aktivně pracují a v životě už něco dokázali, by prvovýroba, tedy klasické zemědělství, měla vykazovat rentabilitu 8 až 10 %, to je zisk na 100 korun nákladů. Je to číslo, které by vytvořilo předpoklady pro obnovu a modernizaci výrobních kapacit, chcete-li zastavení pádu. Zpracovatelé, potravináři by měli dosahovat rentabilitu 6 až 8 % a obchod, vrchol potravinové vertikály 2 %. To by bylo férové a spravedlivé a všichni by měli úměrně prostředků k obnově výrobních fondů a pokrytí svých nákladů.

Převedeno do konkrétních čísel by měl obchod v cenách roku 2022 při dvouprocentní rentabilitě mít k dispozici 8 miliard Kč, ale podle dostupných zdrojů má zisk po optimalizaci 80 miliard Kč, to znamená dvacetiprocentní rentabilitu! Při tomto vývoji bude české zemědělství dál snižovat plochy plodin, které jsou nákladově náročné a ekonomicky ztrátové. Třeba ovoce, zelenina a brambory. Místo nich budou další plochy obilí, zrnové kukuřice a řepky – ty se řídí cenami mezinárodních plodinových burz a jsou ziskové. Koncovka, které mimo vlády a speciálně ministra Nekuly rozumí každý venkovan, je taková, že potravinová bezpečnost státu dál klesá, dovozy potravin a jejich ceny trvale rostou.

Na toto téma se mluvilo i v Otázkách Václava Moravce. Například prezident Svazu obchodu cestovního ruchu Tomáš Prouza uvedl, že na českém trhu příliš nefunguje konkurence, ale je tu několik velkých podniků, jako například Agrofert. „A když vy chcete potraviny od českých dodavatelů, tak si jako obchodník můžete vybrat mezi jedním nebo druhým, a ti vás drží pod krkem,“ sdělil například. Co na jeho slova říkáte?

Říkám, že je nekompetentní anebo záměrně lže. Vzhledem k tomu, že zastává pozici viceprezidenta Hospodářské komory a prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu, tak by základní informace, jak to chodí v potravinové vertikále a kdo koho drží pod krkem měl mít, tak pan Prouza podle mne lže. Činí tak s neskrývanou arogancí, s gustem a používá podpásovky, které si lidé pamatují. České zemědělství dnes málokoho zajímá a když, tak v negativních konsekvencích. Lidé, jako je pan Prouza, se starají o to, aby naše země, stejně jako další východní státy, uvolnily další prostor a staly se ještě větším odbytištěm potravin západní Evropy. A pozor, nově i Ukrajiny! Nijak se nikdo nepozastavuje nad boomem staveb nových skladů pro stále se zvyšující dovozy, zabírání další orné půdy u dopravních tepen a nárůst dalších tisíců kamionů na našich komunikacích. Netřeba velkých výzkumů a složitých úvah, stačí si projet naše páteřní dopravní komunikace, třeba dálnici D1 a mít oči otevřené. Další a další zábory zemědělské půdy, další a další sklady. Česká republika se stává pozvolna tranzitním velkoskladištěm pro zahraniční potraviny.