Brexit je těžká rána evropské integraci, otázkou je, zda nebude pro ni nyní smrtelná. Velmi skepticky se k budoucnosti soudržnosti EU vyjádřil například český politolog Alexander Tomský ve svém komentáři: „Doufejme, že bude pomalu chátrat a rozpadne se mírumilovně jako kdysi Sovětský svaz a nahradí ji nějaké minimalistické, pragmatické a vzájemně si konkurující společenství evropského trhu. Británii možná čeká lepší budoucnost než sklerotickou Evropu.“ Lze s tím souhlasit? A jak vidí v tomto ohledu budoucnost Evropy v Polsku?
Samozřejmě i v Polsku existují skupiny euroskeptiků, které Evropskou unii nahlas a už několik let kritizují. Těch ale není zas tak moc a nemají rozhodující vliv ve společnosti. Já se domnívám, že většina Poláků si myslí, že těch pozitiv, co nám členství v Unii přineslo, je přece jen daleko víc než negativ. Prakticky v každém regionu se za unijní peníze nechaly opravit silnice, dálnice a opravdu hodně financí šlo do modernizace infrastruktury. Vůbec Brexit považují za takový nešťastný omyl Velké Británie, se kterým se EU určitě vypořádá.
Pokud by k rozpadu EU skutečně došlo, co by to pro státy východní Evropy a konkrétně pro Polsko mohlo znamenat? Naplnily by se například černé scénáře některých komentátorů, že by se v této části Evropy zvýšila nezaměstnanost a šlo by se ekonomicky rapidně dolů?
To by byl určitě problém, protože Evropská unie se celkem zásadním způsobem zasadila o některé ekonomické změny v Polsku, jež se dost výrazně dotkly celého hospodářství. Například pro mnoho našich zemědělců je nyní lepší, když svoji půdu neobdělávají, nechávají ji ladem, a dostávají za to kompenzace. To stejné platí pro naše rybáře v Baltickém moři. Vedení Unie jejich činnost omezilo údajně s tím, že mají zastaralou techniku, ale tím zvýhodnilo například francouzský rybolov. Takže i v tomto ohledu by se rozpad Unie Polska citelně dotkl, museli bychom se vrátit v hospodářské politice o řadu let zpátky, což by nemuselo být zrovna jednoduché.
Jak vůbec polští politici hodnotí Brexit? A nebude polská ekonomika ohrožená jednak částečnou ztrátou trhů, jednak návratem mnoha tisíc svých krajanů do Polska, kde by se tak mohla zvýšit nezaměstnanost? Neobává se tohoto efektu současná polská vládní reprezentace?
V současné době jsou už naši krajané v Británii – a je jich opravdu hodně – celkem klidní, protože většinou tam pracují v profesích, které Angličané moc dělat nechtějí, a za mzdu, za niž by místní nepracovali. To samozřejmě vyhovuje i britským podnikatelům. Z těchto důvodů si Poláci ve Velké Británii většinou myslí, že jsou tam potřební a nikdo je vystěhovávat nebude. Oni tam přijeli pracovat, a ne jen pobírat sociální dávky jako někteří emigranti z Afriky či arabských států. Ti mají v mnoha případech i hodně dětí, na každé pak berou vysoké dávky, a to se Britům samozřejmě moc nelíbí.
Polsko na rozdíl od Slovenska, Česka či Maďarska má nyní daleko větší obavy z Ruska. Z čeho ten strach pramení? Opravdu si polští politici myslí, že Putin by si začal konflikt s NATO?
To ani ne, ale nedávno se dostala do vlády pravice a ta se začala zabývat otázkami, které předchozí vlády podcenily a prakticky vůbec je neřešily. To se týká i bezpečnosti, teď má nová vládní reprezentace v plánu posílit víc armádu. Polská veřejnost nemá žádný hysterický strach z Rusů, víme, že jsme proti nim malým národem; ale jsme členem NATO a to by nás ochránilo. Nedávno jsme u nás měli větší vojenská cvičení s Američany. Co se nás nyní více dotýká než bezpečnostní ohrožení, jsou spíše odvetné ekonomické sankce Rusů proti nám, jelikož ti už přestali odebírat naše zboží, zvlášť ovoce, a na to doplatilo bankrotem řada zemědělců.
Nebude třeba Brexit konečně impulsem pro EU, aby se reformovala na volnější společenství států, které bude spolupracovat jen v těch nejpodstatnějších oblastech, jako jsou například bezpečnost, energetika, ekonomika atp.? Anebo dojde ještě k těsnější integraci, jež vyvolá další exity?
Reformovat by se Evropská unie určitě měla, to je dobrá myšlenka, ale hlavním problémem východoevropských států jsou teď uprchlické kvóty a fakt, že EU migraci řeší naprosto nesprávným způsobem. Je v celku dost jasné, že naprostá většina uprchlíků si přijela pro štědré sociální dávky, jaké se například pobírají ve Švédsku, které ale ve východní Evropě nedáváme, takže oni potom u nás zůstávat nechtějí. Tento stejný problém vznikl jak v Polsku, tak i v Česku. Navíc těch potíží se vzájemným soužitím s běženci z naprosto jiné kultury by určitě postupem času jen přibývalo. V Polsku by lidé určitě nesouhlasili se stavbami mešit a také by jim vadilo zahalování žen nebo vůbec přístup muslimů k ženám, to by moc nefungovalo.
Reformy v Unii jsou opravdu nezbytně nutné. Nám tady třeba hodně vadí, jak EU ovlivňuje i výrobu našich tradičních potravin. Jako příklad bych uvedl známou polskou bílou klobásu, která společně s vodkou patřila vždy mezi žádaný exportní artikl. Jenže teď nám nařídili z Bruselu jí dělat podle jiného složení a ona už není vůbec tak dobrá jako kdysi. Proč nám říkají i v takových věcech, co máme dělat a co by mělo být pro nás lepší. To opravdu není šťastné řešení.
Už teď jsme svědky volání po referendu o vystoupení z EU. Ať už jde o Česko, Slovensko, možná budou o vystoupení usilovat i ve Švédsku, Nizozemsku i Rakousku. Francouzský publicista Yves Mamou poukazuje na zcela reálnou možnost, že po Velké Británii by mohla Evropskou unii opustit v blízké budoucnosti také Francie. Zdůrazňuje, že na rozdíl od Británie by Francouzi hlasovali pro „Frexit“ především kvůli migrační krizi. S přihlédnutím k popularitě protievropských či protiimigračních stran, jako jsou například Alternativa pro Německo, Front National, UKIP, Praví Finové či Švédští demokraté, bude se tedy měnit politická mapa v Evropě? Obrátí se lidé více k nacionalistickým stranám?
To je opravdu velký problém, který se týká celé Evropy. Nacionalistické strany jsou na vzestupu, i když ne všechna hnutí, kterým se nelíbí současná politika Evropské unie, jsou hned populisti nebo nacionalisté, jak dostávají mnohdy nálepku. V Polsku je v tomto směru situace stejná jako jinde v Evropě. Já se domnívám, že mnohé ty strany by vůbec nevznikly, kdyby si EU dokázala rozumně poradit s problémem migrace. Lidé z ní mají často strach, a proto naslouchají těm, kteří nabízí takové recepty, jak ji vyřešit. Přitom ty obavy z uprchlíků my v Polsku ani vy v Česku nebo na Slovensku nemusíme mít, protože oni by v naprosté většině u nás nežili, jak se nakonec ukázalo. Migranti jdou především za lepšími životními podmínkami do těch nejvyspělejších evropských zemí.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Štěpán