Evropský parlament poprvé jednal o klimatických závazcích pro rok 2040. Emise CO2 by se podle návrhu Evropské komise měly snížit nejméně o devadesát procent oproti roku 1990. Odborný klimatický panel přitom doporučuje ještě rychlejší tempo, aby bylo možné udržet dopady globální klimatické změny v přijatelných mezích. Co vy na to?

To je záchvat totální idiocie. Jako kdybyste vyhodili psa z třetího patra, a protože se nerozletěl, tak vás napadne pořídit si nového a vyhodit ho z dvanáctého patra. Jistotu máte jedinou, že ho zabijete jako toho prvního. Je to na hlavu postavené.

Představte si olympijský plavecký bazén s dva a půl milionem litrů vody. Jedna kapka z očního kapátka představuje asi 0,05 mililitrů, takže dvacet kapek je mililitr. A tu jednu kapku kápnete do bazénu a přiběhne chlapík, který vám vynadá, že mu znečišťujete bazén. Co si o něm budete myslet?

Že je blázen…

Správně. A teď si představte, že tam tu kapku budete přidávat každých pět hodin. Na zemi cirkuluje uhlík, který zde vznikl velkým třeskem a tak dále. A je ho tady nějaké množství a cirkuluje. Dá se říct, že se konstantní množství uhlíku stále toulá po zeměkouli. Osmdesát milionů gigatun uhlíku je uložených v sedimentech převážně ve formě vápence. A teď si představte, že z těch osmdesáti milionů gigatun je 800 gigatun fosilních paliv. To je jedna stotisícina. To je to, co máme k dispozici a můžeme prohnat komínem, motorem, elektrárnou a tak dále, abychom měli teplo, elektriku a tak. Abychom měli energii. Když chcete žít, musíte mít energii.

Když dýcháte, nadechujete kyslík a třeba ve formě potravy jste přišel k uhlíku. Uvnitř vás se to spálí a je to exotermická reakce, která produkuje teplo, což vás drží při životě. A vydechujete CO2.

Takže to snížení je nesmyslný požadavek?

Je to hloupost. Evropa produkuje necelých deset procent CO2. To je zhruba tak, když jednou za dva dny kápnete tu kapku do bazénu. Je to pod rozlišovací schopnost jakéhokoliv měření. A my chceme zastavit CO2, ale tím nic nevyřešíme. Zeměkoule existuje na přirozené cirkulaci emisí a lidé to až tak moc neovlivní.

"Je to důležitý signál i směrem k ostatním signatářům Pařížské dohody (Jsou jimi prakticky všechny státy světa včetně velkých znečišťovatelů jako Čína a USA. Pozn. Red.), kteří v letošním roce mají začít reportovat, jaké konkrétní kroky směrem k dekarbonizaci podnikají. Evropa ukazuje, že svůj díl odpovědnosti chce brát i nadále vážně,“ uvedl pirátský europoslanec a předseda Evropské pirátské strany Mikuláš Peksa...

Nedávno vyšel článek o tom, jak korporace typu BlackRock, Vanguard a další opouštějí strategii enviromentální, sociální a governance, tedy ESG. Takže to, co říká Peksa, se nyní ukazuje jako nefunkční. V současnosti stoupají výnosy s klasické energetiky, tedy fosilních paliv. Všichni totiž potřebují energii, kterou z řídkých zdrojů jako vítr v takové míře nedostanou a začíná jí být nedostatek. Až tahle bublina bouchne a všichni zjistí, že tohle perpetuum mobile nefunguje, tak bude teprve horko.

Je dost pravděpodobné, že poslední slovo o cíli snižování emisí pro rok 2040 bude mít nový Evropský parlament (EP). Je silných hlasů proti Green Dealu dost, aby mohly ovlivnit starý kontinent natolik, že nový EP smete tyto klimatické závazky ze stolu nebo je alespoň zmírní?

Doufám v to. Těchto hlasů bude přibývat, protože tuto nemoc, je třeba vyléčit. Jde o rakovinu, která metastázuje, a je potřeba rázného řezu. A to snad budou ty volby. Pokud se nenajde dost sil a ten nádor nevyřízneme, tak nás to zahubí. Už jsem to říkal jak v Poslanecké sněmovně, tak i Senátu. Mnozí zákonodárci to dobře ví a mezi čtyřma očima vám to potvrdí, ale říct to veřejně se odváží jen velmi výjimečně pár jedinců.

Vláda Petra Fialy již začala tlačit na dostavbu rovnou čtyř bloků jaderných elektráren. Máme se radovat?

To je jediná možnost, jak přijít k energii, nezbytné podmínce pro přežití. Stávající bloky vyrábějí zhruba čtyřicet procent toho, co Česko dnes potřebuje. Ostatně, kdyby jely na plný výkon stávající a plánované bloky, tak to ještě nemusí stačit. Spotřeba elektriky totiž budou stoupat.

Půjde o astronomickou částku. Ekonom Vladimír Pikora na to konto ParlamentnímListům.cz řekl: "Čím víc firem soutěží, tím lepší cena pro stát. Ve chvíli, kdy si řekneme, že někoho vyloučíme, někomu dáme nesplnitelné podmínky, jak tomu má být u Westinghousu, tak sami sebe poškozujeme. Cena bude vysoká, takže bych se nedivil, kdyby se ukázalo, že žádné nové jaderné bloky nebudou a vše se vyřeší tak, že se postaví plynové elektrárny, které budou snazší na výstavbu, půjde to rychleji a bude tam větší manévrovací prostor. Ve chvíli, kdy se zadlužíme na desítky let, abychom něco postavili, když v novinách stále čteme, jak rychle se rozvíjejí nové technologie jako jaderná fúze, si říkám, jestli to je vůbec rozumné." Co vy na to?

To o výběrovém řízení teoreticky platí, ale u těchhle zakázek se nedá moc smlouvat. Když potřebujete postavit letadlovou loď anebo atomovou ponorku, tak nejde o běžné výběrové řízení, kdy se sejde deset nabídek. Na světě je jen pár firem, které to umí. Uzavírají se natvrdo mezivládní kontrakty.

Nicméně ta investice je bezpodmínečně nutná. Pokud totiž nechceme vyhrabat veškeré uhlí a je třeba říct, že s fosilními palivy vydržíme ještě sto let, tak to musíme udělat. Navíc je energie z jádra nejhustší. Chceme – li přežít, je třeba to udělat.

Podezření, že Westinghouse tahá za kratší konce jsem měl už dávno. Podle mě o to tahle firma ani neměla zájem. Má natvrdo podepsáno s Poláky a čert ví, co s ostatními. Navíc hrají podivnou hru o licence s Jižní Koreou. Prý Korejci používají jejich technologii. Jaderná elektrárna je velké dílo, staví se na dlouho, často se to prodraží a tak dále. A může to i dopadnout tak, že bloky postaví Korejci, ale vydělají na tom Američané. Čert ví.

Ministr vnitra Vít Rakušan hovořil o zestátnění ČEZ, ale pak se za to omluvil s tím, že to byla kravina. Nicméně hodně lidí to vzalo za své s tím, že "na každém šprochu, pravdy trochu" či "první slovo platí, druhé leze z gatí". Jak to vnímáte vy?

Ano. Díky tomu, že ČEZ není státní a jsou tam malí akcionáři, tak jsou problémy. Proto Francouzi na rozdíl od nás nekecali a tvrdě to zestátnili. Vykoupili akcie a EDF, obdobu našeho ČEZ, tam vlastní ze sta procent stát. My, Češi, jsme váhaví. Když teklo do bot, tak po tom všichni volali, teď přestalo téct do bot, elektrika začala klesat a všichni jsou zase happy. Nicméně, když bude bloky stavět ČEZ, tak začnou velké potíže s financováním, protože Brusel bude mít problém s podporou soukromé firmy. Podle mě je to na stole pořád a nabízejí se i různá řešení, třeba zestátnit pouze jadernou energetiku a tak. Kdyby se to udělalo tak rychle, jako ve Francii, tak už tyhle řeči nevedeme. Stát prostě musí mít sektor pod kontrolou a jakou formou si ji zajistí je už sekundární záležitost.

Při našem minulém rozhovoru jste prohlásil: "Z mých výpočtů, které nazývám 'Sklizeň energie', vyplývá, že hustota výkonu hořícího fosilního paliva je více než milion Wattů na metr čtvereční, konkrétně nafta milion dvě stě tisíc. Slunce, vítr či biometan jsou o mnoho řádů slabší, ale přesto pořád mnoho lidí tvrdí, že nás to zachrání." Mohl byste objasnit, co znamená energetická hustota?

Hustota energetického toku dává tok energie na jednotku horizontální plochy země nebo vody. Tak se to vysvětluje na internetu. Je to množství energie, které je někde k dispozici.

Představte si lán obilí, kde jsou klasy od sebe vzdálené asi 4 centimetry. Moderní kombajn dokáže za hodinu posekat kolem osmi hektarů a sklidit asi tak 50 tun obilí s pomocí energie z pouhých 80 litrů nafty. A představte si klasy od sebe vzdálené tak čtyři metry sklízené ručně. Víte, kolik lidí by bylo potřeba ke sběru stejného množství obilí, kdyby se měli pohybovat stejnou rychlostí jako ten kombajn, tedy sedm kilometrů za hodinu? Asi tak 40 000 a ta rojnice by měřila asi 170 kilometrů. Srovnáte-li to se sebranou energií, která je obsažena v tom obilí, tak kombajn jí sebere asi tak dvěstěkrát více, než spotřebuje, kdežto člověk pouze desetkrát více. Sklízet hustou energii je asi tak dvacetkrát efektivnější, a to je důvod, že jsme dnes tam, kde jsme, a nejsem tam, kde byli naši předkové.

Jak moc se Evropa při německém opuštění jaderné energie a až nekritickém zaměření na obnovitelné zdroje stává v celosvětovém měřítku energeticky slabou?

Evropa je v tomto smyslu umírajícím pacientem, na kterého se zapomnělo. Nikdo ho nekrmí, nikdo mu nedává napít, nikdo nevynáší mísu ani bažanta. Podřízli jsme si větev sami pod sebou. Jsme ti lidé, co ne moc hustě sázené obilí sklízejí ručně bez kombajnu. Krmíme tygra pinzetou. Místo pořádných flákot mu do klece házíme myši. Začne chřadnout a zanedlouho chcípne.