Vidíte z právnického pohledu pro Českou republiku nějaká úskalí, která vyplývají ze smlouvy o obranné spolupráci mezi ČR a USA, kterou ve Washingtonu podepsala ministryně obrany Jana Černochová a která se aktuálně projednává v Poslanecké sněmovně?
Jako právník považuji za nejvýznamnější zásah do vyšetřování trestných činů. Výkon trestní spravedlnosti je znak suverenity státu. Obecná smlouva NATO SOFA, kterou se nyní řídí pobyt vojáků USA i jiných států na našem území, stanoví, že přednostně má právo stíhat trestný čin stát, na jehož území se stal. Výjimkou je, když trestný čin mířil vůči jinému vojáku téhož státu. Tedy, pokud dnes americký voják u nás zabije našeho občana, stíháme jej my, pokud zabije jiného amerického vojáka, trestají jej americké soudy.
Avšak Fialova vláda se vojenskou dohodou s USA vzdává paušálně práva stíhat trestné činy amerických vojáků. Je sice možnost v jednotlivých případech toto vzdání odvolat, ale jen v případech zvláštního významu bez bližší definice. Až nepatřičně působí slova v dohodě, že se česká vláda vzdává práva na trestní stíhání jako projev své suverénní pravomoci. Přitom jde o projev nerovnosti, protože kdyby náš voják někoho zabil v USA, bude souzen v Americe.
Copak už z principu může země naší velikosti a našeho významu uzavírat se Spojenými státy smlouvu jako rovný s rovným?
I článek 9 československo-sovětské smlouvy č. 11/1969 Sb., o pobytu sovětských vojsk z roku 1968 stanovil, že trestné činy sovětských vojáků na československých občanech stíhají československé orgány s tím, že v jednotlivých případech mohla sovětská strana o převzetí stíhání požádat a žádost měla být blahovolně posouzena. Ani československá vláda se tohoto práva nevzdala paušálně dopředu.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník