Co si myslíte o středečním rozhodnutí vlády, že se bude v červnu mimořádně valorizovat jinak, než ukládá legislativa a v ní uvedený valorizační mechanismus?

Usnesení vlády o „zkrouhnutí“ zákonného červnového zvýšení důchodů v mimořádném termínu považuji za chybné jak z odborného hlediska, tak především z politického hlediska. V podstatě jde o pokus o politickou sebevraždu minimálně ministra financí, ne-li celé vlády. Opozice využije situace a novelu zákona zablokuje v parlamentu.

Jedno ze zdůvodnění tohoto kroku, jímž chce vláda nečekaně sebrat důchodcům tisíce, které jim zaručuje zákon, zní, že současná valorizace není připravena na výraznější cenové šoky. Co tomuto argumentu říkáte a jak by tedy měl vzorec valorizace vypadat, aby jakákoli vláda nepřidávala jen tolik, kolik si zrovna zamane?

Kvalita valorizačního mechanismu vcelku odpovídá kvalitě českých veřejných penzí. Dá se s tím jakž takž žít, nicméně v mezinárodním srovnání jde o podprůměr – ze systémového hlediska. V podstatě vše chce systémovou reformu. Již před pár lety přitom dokonce došlo k nepsané politické dohodě, že se „důchodové pojištění“ rozdělí na dva penzijní pilíře, označované jako nultý pilíř (rovný starobní důchod pro všechny) a první pilíř (důchodové pojištění). Prvnímu kroku v tomto směru říkám technická důchodová reforma; text příslušné „pouhé“ novely zákona o důchodovém pojištění jsem publikoval. Nový ministr práce a sociálních věcí se k rozdělení na dva pilíře přihlásil, asi to má ale stále „v šuplíku“; možná ještě přemýšlí nad nějakým parametrem (třeba u vdovských důchodů)?! Já zase přemítám, zda tam „nepřilepit“ okamžité ukončení dalšího přiznávání předčasných důchodů, které jsou zcela neférově (výrazně) vyšší než „normální“ starobní důchody. Všechno toto se mohlo realizovat již od počátku letošního roku.

Nic z toho se ale neuskutečnilo. Možná i proto, že ještě v listopadu tvrdil premiér Petr Fiala, že jeho vláda nebude měnit věk odchodu do důchodu ani valorizaci penzí. Copak to podle vývoje v minulém roce a třikrát provedené valorizaci nebylo zřejmé, k jakému výsledku to směřuje?

Reformu valorizace důchodů považuji za druhořadou; postačí, když bude začleněna do velké důchodové reformy, kdy budou vytvořeny dva ucelené zákony, odpovídající dvěma uvedeným penzijním pilířům. Každý pilíř zde bude mít i svůj systém zvyšování důchodů.

Ozývají se hlasy, že je třeba nastavit valorizaci tak, aby pomáhala těm nejohroženějším a nejchudším, tedy důchodcům s nejnižšími příjmy, a aby tedy výrazněji valorizovala nižší důchody než ty vyšší. Má to logiku, když to znevýhodní ty, kteří déle pracovali a více do systému odváděli?

Obecně vzato není žádný důvod, aby valorizace pomáhaly těm nejohroženějším a nejchudším. Smysl to může mít jen výjimečně a tyto případy nemusejí být obsaženy ve valorizačním schématu. Například Rakousko má velmi kvalitní, moderní systém sociálního důchodového pojištění („penzijní konta“), který doporučuji převzít pro náš „první pilíř“. Důchody – podstatně vyšší než u nás – jsou tam zákonem zvyšovány podle růstu cen, v roce 2022 byly nižší důchody (do 1000 eur) výjimečně indexovány zvýšenou sazbou.

Patříte mezi největší odborníky na penzijní systémy. Jak hodnotíte ten stávající český?