Pane hejtmane, hostil jste teď na Vysočině pana prezidenta. Když srovnáte tuto návštěvu s těmi v minulosti, bylo něco jinak? Změnila se atmosféra na náměstích?

Organizačně a provozně byla návštěva na úplně stejné úrovni, o tom jsem přesvědčen. Atmosféra byla dobrá. Rozdíl byl v tom, že tentokrát si pan prezident zvolil místa a obce, které jej výrazným způsobem volily v druhém kole prezidentské volby. Takže zákonitě v těch obcích byli hlavně jeho příznivci. Jinak myslím, že témata, která rezonovala, byla pořád stejná. Co pan prezident vyjádřil, je překvapení a zklamání změnou krajiny, úbytkem stromů a katastrofou kůrovcové kalamity.

Kůrovec je mimořádně zásadní téma. Daří se s tím něco dělat? Vidíte možnost kalamitu zastavit, než přijdeme o lesy?

Zásadní téma je to proto, že jsme ztratili čas. Naši předkové také měli problémy s kůrovcem. Byly to roky 1864, 1882 a další roky, pokud mám správné informace. Jenomže ve chvíli, kdy se tehdy kůrovec objevil, naši předkové všechny napadené stromy porazili, odkornili, kůru spálili, kůrovce zklikvidovali a dřevo, které poškozené není, bylo využito. 

My jsme k tomu bohužel takto nepřistoupili, ztratili čas a teď v extrémně teplém počasí má kůrovec tři až čtyři výlety, někdy i pět. Letos je štěstí, že byl studený květen a výlet zatím nebyl. I tak je brouků mnohem víc, než je v našich schopnostech likvidovat. Proto ta diskuse na Ministerstvu zemědělství, že mají zůstat některé zóny uschlých stromů, ze kterých kůrovec nevylítne, jak se k tomu postavit atd. Těžit by se měly čerstvě zasažené stromy. Vede to k tomu, že na trhu je přetlak, to žene cenu dřeva dolů, takže za to je málo peněz a jsou tam i další problémy, které s tím jsou spojené.

Středečního jednání o nedůvěře vládě jste se coby poslanec nezúčastnil, doprovázel jste prezidenta republiky po kraji. Byl jste asi rád, že jste tam nemusel. Nebo ne?