Deklaraci proti Maďarsku, které schválilo nový zákon zakazující školám a médiím ukazovat dětem obsah s homosexualitou, podpořila více než polovina států. Maďarský premiér Viktor Orbán pak v samizdatovém dopise napsal, že neoliberální demokraté však považují sexuální výchovu dětí za právo rodičů: „Bez jejich souhlasu nemůže hrát roli ani stát, ani politické strany, ani nevládní organizace, ani duhoví aktivisté.“ Jak tento spor mezi Evropskou unií a Maďarskem vnímáte?

Dobrý stratég si vybírá čas a místo střetnutí. A Viktor Orbán je dobrý stratég. Usoudil, že je správný okamžik na přímou konfrontaci, a má ji. Kdyby šlo jen o sexuální výchovu, mohl to prosadit nějakou nenápadnou vyhláškou. Proti němu stojí politicky korektní úředníci a politici, neschopní jakéhokoliv koncepčního myšlení. Reagují naprosto mechanicky a předvídatelně. Viktor Orbán si je vychutnává.

Ti lidé zjišťují, že vlastně nemohou dělat nic. Napadnout Maďarsko vojensky? S těmi posledními pěti tanky, co jsou v Německu funkční? Zastavit dotace? Vždyť by to poškodilo především úzkou vrstvu maďarských kolaborantů. Mohou tak nanejvýš osvětlovat stadiony a běhat s transparenty. I když mají samozřejmě v záloze ještě jedno velmi tvrdé opatření. Mohou nechat vyrobit protimaďarská mávátka. Skutečnými poraženými jsou ale Orbánovi odpůrci v Maďarsku. Celá ta záležitost naplno odkrývá, že nestojí na straně maďarského lidu, nýbrž na straně jeho nepřátel. Že jsou pátou kolonou. A ještě něco, všimněte si, jak reagovaly nadnárodní korporace.

Jak reagovaly?

Právě že nijak! V České republice masivně podporují anticivilizační tendence. Nutí své zaměstnance nosit duhové čelenky a účastnit se multikulturních školení. Financují různé průvody deviantů. Píšou vládě nátlakové dopisy, že musí zavést homosexuální manželství. Neustále od nich slyšíme, že kohosi diskriminujeme. Pobočky těch stejných korporací – mnohdy řízených stejnými manažery – se v Maďarsku neodváží ani ceknout. Protože proti korporátním slečinkám a cukroušům stojí chlap.