Zrušení tří set poboček a propuštění asi 1600 zaměstnanců zdůvodňuje vedení České pošty nutností rychle osekat výdaje, aby podnik přežil. Co na to říkáte?

Mám mnoho pochybností, které jsou násobeny řadou otázek od občanů, firem a starostů. Jsou totiž pouze dvě možnosti – buď je to nevídaná neschopnost, v tomto případě managementu, dozorčí rady a pracovníků ministerstva, kteří mají agendu pošty na starosti jako zástupci zakladatele, a pak by měli „letět“, nebo to může být nějaký jiný záměr. Ten může být motivován různě – skrytou podporou budoucího soukromému subjektu, který tu chce nabízet obdobné služby, a státní podnik by mu konkuroval, zatímco on potřebuje větší český trh, nebo tam může být motiv dostat se k prodeji nemovitostí, ve kterých pobočky prozatím sídlí. V každém případě to náhlé rozhodnutí skoro ze dne na den a hlavně „rychle rychle“, to celé bez komunikace s radnicemi a kraji, je mírně řečeno vysoce neobvyklé.  

Čí je tohle vlastně největší průšvih? Pouze neschopnost managementu? Jde o státní podnik…

Na tuto otázku si budeme moci odpovědět právě až zjistíme, co vše za tím stojí. Já jsem si proto už vyžádala od ministerstva vnitra řadu informací a dokumentů, abych si mohla vytvořit objektivní názor. Víte, celé je to skutečně podivné, což poznají zejména lidé, kteří se pohybují jak v soukromém sektoru, tak ve veřejném prostoru. I obce a města a svazky a kraje mají své podniky, ale nezažila jsem nikde, že by si dovolily takový přístup, jako stát ve vztahu k České poště, která je veřejnou službou. Je-li to ona neschopnost, je třeba si klást otázku, proč se na to nepřišlo dřív, a jsou-li tam ty jiné motivy, o to hůř – pak si budeme muset klást zcela jiné otázky. Za koho kdo kope. Tedy za největší průšvih považuji to, že to vlastně nemá žádné uspokojivé vysvětlení, protože jedno je horší než druhé.