Petrovi Pavlovi k pravděpodobnému vítězství v prezidentské volbě pomůže i prudce se zlepšující spotřebitelská nálada Čechů. Mezi lednem a prosincem, těsně před prvním kolem voleb, poskočila druhým nejvýraznějším tempem v historii měření od roku 2003. Protestní hlasy tím ztrácí publikum. Alespoň o tom píše ekonom Lukáš Kovanda. Co si o tom myslíte vy, pane docente?

Myslím si totéž. Ostatně jsem to již uvedl v předchozím rozhovoru. Peníze u velké části obyvatelstva ještě jsou, obchodníci nabízejí slevy o překot, aby vůbec něco prodali. Kromě toho lidé nakupují zboží dlouhodobé spotřeby i z důvodu obavy, že se bude dále zdražovat a jejich úspory se znehodnotí. A matky samoživitelky či nejchudší důchodci volby nevyhrávají.

Pravděpodobnost Babišova vítězství v prezidentské volbě dnes vůbec poprvé klesla pod 10 %, jak vyplývá z aktuálních kurzů sázkových kanceláří. Vše tedy nasvědčuje tomu, že Andrej Babiš skutečně prohraje. Jak se to mohlo stát? Kde vidíte jeho slabé místo?

Babišovi nejvíc vadí, že je stranický kandidát. Ti mohli být zvoleni v Parlamentu, ale v přímé volbě uspějí jen tam, kde dominují dva politické subjekty, jako je tomu v USA, v Polsku a dalších zemích. Navíc prohrál poslední parlamentní volby. Jako „odpadlík“ od elity je terčem nenávistných kampaní, a dokonce i trestního stíhání na základě politicky motivovaného udání, ke kterému by nedošlo, kdyby nevstoupil do politiky. Myslím si, že mu jde více o přípravu příštích parlamentních voleb a sjednocení opozice pod jeho vedením. A tady s více než 40% podporou má velkou šanci uspět.

Mezi dalšími faktory bych uvedl působení v době covidu, kdy naštval početné skupiny antivaxerů, a také jeho podnikatelskou minulost, která představuje alibi pro část levicových voličů zvažujících podporu protikandidáta.

Když se podíváme na venkov proti městu v 2. kole volby prezidenta, volební mapa prakticky odpovídá prezidentským volbám z roku 2018, možná i 2013. O čem to svědčí?

Svědčí to o tom, že systém vzniklý po roce 1989 nejenže nevyřešil rozpor mezi městy a venkovem, ale ještě jej prohloubil. Z důvodů, které jsem uvedl u předchozí otázky, však Andrej Babiš není schopen využít početní převahy voličstva z regionů mimo velká města natolik, jak se to v letech 2013 a 2018 podařilo Miloši Zemanovi.

Prezidentský kandidát Andrej Babiš zrušil kontaktní kampaň kvůli výhrůžkám smrtí. To se ještě snad nikdy v historii nestalo. Co k tomu říci? Jak je to vůbec možné? Na mítinzích byla vidět obrovská nenávist.

Je to smutné, a Česká republika se tím posouvá kamsi do Afriky či Latinské Ameriky, i když například ani v adorovaných Spojených státech není po této stránce vše v pořádku. Svědčí o tom události při inauguraci prezidenta Bidena. Bohužel, na tomto stavu mají velký podíl média (Parlamentní listy patří k čestným výjimkám), která z důvodů čtenosti a sledovanosti prezentují volby jako zápas dobra se zlem, v podstatě na život a smrt. Novináři se mění v aktivisty, kteří nepokrytě straní jednomu z kandidátů a šíří strach z možného vítězství protistrany. Kapitolou samy o sobě jsou sociální sítě, které představují tavicí kotel nenávisti. Nedivme se, že v takové atmosféře se někteří nervově labilní jednotlivci uchýlí i k překročení zákona. Rovněž si nedělejme iluze, že někdo dokáže takto rozpolcenou společnost sjednotit morálními apely a frázemi o demokracii.