Začal nám nový rok, rok parlamentních voleb. Co si od těchto voleb přát? V nejobecnější rovině, jakou vládu si máme vysnít?

Nejdříve bych chtěl všem čtenářům popřát úspěšné vykročení do roku 2025. V té nejobecnější rovině bych nám přál hlavně vládu, která splňuje dva základní požadavky. Je odborně zdatná a koná ve prospěch této země a jejích občanů. Což nynější vláda není, to už (i podle volebních preferencí) vidí naprostá většina lidí. Představitelé vládní koalice jsou naprosto bezradní, konají čím dál šílenější kroky (např. protlačení státního rozpočtu na rok 2025 i přes varování vlastních odborných poradců), které maskují čím dál hloupějšími výroky (viz prohlášení o německých platech premiéra Fialy nebo blouznění o vítězství ve volbách Markéty Pekarové Adamové ze 3% TOP 09). Pro politika je nejhorší, když se stane směšným, a to se čelní představitelé této vládní koalice stali. S chutí bych se některým činům nebo výrokům zasmál také, kdyby to nebyli lidé, kteří zároveň většinou svých činů přímo či nepřímo škodí naší zemi.

Objevují se vážná varování, že ústup od uhlí nastane díky cenám emisních povolenek tak rychle, že elektřinu z uhlí nebudeme mít jak nahradit. Tvrdí to třeba Pavel Tykač. Máme se spolehnout na dovoz elektřiny z Německa a máme akceptovat trvale vysoké ceny energie díky zeleným tendencím?

Přiznejme si, že tyto tzv. zelené cíle jsou absolutní a nesmyslné ideologické zlo. Na základě pomatené ideologie likvidujeme ekonomiku celé EU, zatímco zbytek světa nás předbíhá mílovými kroky. Tedy ne, nesmíme nic akceptovat, naopak se musíme vzepřít a snažit za každou cenu udržet co největší soběstačnost v pokud možno všech ohledech, v otázkách energetiky pak obzvláště. Být na komkoli závislý je ekonomická i energetická sebevražda. Podle ČEPS se Česká republika stane závislá na dovozu elektřiny ze zahraničí už po roce 2025. To nesmíme dopustit!

Potáhne v případě energetické krize Evropa za jeden provaz, nebo se zopakuje scénář z doby covidu, tedy „každý za sebe“?

Zopakuje se úplně stejný scénář, samozřejmě. Bylo by bláhové si myslet opak. Každá vláda se má nejdříve postarat o vlastní občany, koneckonců od toho tam je. Proto opakuji, že spoléhat se v životně důležitých otázkách, jako je například právě energetika, na kohokoli jiného je prostě velmi, velmi špatně.

Ceny energií každopádně porostou i příští rok, již to bylo ohlášeno. Je vůbec v silách jakékoliv české vlády ceny energií snížit?

V silách vlády to samozřejmě do značné míry je, co chybí, je odborná znalost a zejména ochota takto učinit. Vyžadovalo by to rázné kroky jak na národní, tak na evropské úrovni a na to je současná vláda nepoužitelná. Stačí si uvědomit, kolik greendealových agend bylo schváleno právě za našeho předsednictví EU v roce 2022, ačkoli je to v přímém rozporu se zájmy České republiky a jejích občanů. Takže ano, cesta tu je, ovšem chybí vůle.  

Zastánci Green Dealu tvrdí, že zelené technologie jako elektromobilita a obnovitelné zdroje zaznamenají takový rozvoj směřující ke snížení cen těchto produktů, že fosilní zdroje nebudou potřeba. Začnou tyto tendence už příští rok?

Vždyť je to absolutně směšné tvrzení, proboha! Když si na chvilku připustíme (šílenou) myšlenku, že by se tedy např. elektromobily staly natolik dostupné, že by všichni Evropané vyměnili svá auta se spalovacím motorem za elektrovozy, kde a čím by je podle těchto fanatiků nabíjeli? Není na to dostatek elektřiny, o potřebné infrastruktuře nemluvě. Spousta států se již nyní potýká s nedostatkem elektřiny, natož kdyby se ještě musela nabíjet taková spousta aut. Lakonicky řečeno, jen na zajištění dostatku energie na prosté nabití těchto aut by EU potřebovala dalších cca deset jaderných elektráren o velikosti jaderné elektrárny Temelín, které jaksi nemá. A to je ještě ten nejmenší problém. Já to musím zopakovat, je děsivé, že se k moci a rozhodování o EU dostali od reality odtržení fanatici.

Jaká je realita kolem cen potravin a dalšího zboží v důsledku kumulované inflace posledních let? Propadla se kupní síla českých obyvatel, nebo se stále máme výborně, jak tvrdí například Dana Drábová?

Tak věřím, že paní Drábová se má opravdu výborně, ale vztahovat to na celou republiku je drzost. Ekonomická data jsou v tomto naprosto jasná, reálné mzdy, kupní síla i životní úroveň se drasticky propadá. Problém je v rozevírání nůžek, kdy v podstatě vymizela střední třída, vrstva nejbohatších dále bohatne, a chudí se dostávají do zásadních existenčních problémů. Nejcitelněji se to dotklo samozřejmě nízkopříjmových vrstev obyvatel, samoživitelů a důchodců.