Ústavní soud odmítl žádost poslanců hnutí ANO o zrušení osekání valorizace penzí. Předseda Josef Baxa to zdůvodnil i tím, že jde o rozhodnutí pro budoucnost. „Právo není samoúčelné a při hrozbě nestability systému se musí změnit parametry, které ho tvoří,“ uvedl. Jak to přeložit pro běžného občana?

Je to naprosto skandální výrok. Jsem právník, advokát a v oboru jsem 25 let a při všem respektu k ústavním soudcům a panu předsedovi je to z mého pohledu naprosto šílený vzkaz do budoucna. De facto říká, že lze ohnout právo, kdykoli se vládě zlíbí a pokud se jí to zrovna bude hodit. Nic jiného ta věta neznamená. Základní principy právního státu jsou postaveny na tom, že právo nelze přizpůsobovat dané situaci a tomu, že se zrovna vláda rozpomněla, že potřebuje v rozpočtu ušetřit nějaké peníze. Začnete-li právo ohýbat, už s tím nikdy nepřestanete. 

Jaký vzkaz to vysílá občanům, případně i vládě?

Vzkaz, který předseda Ústavního soudu vyslal, je zelenou k tomu, aby si vláda začala dělat absolutně cokoli se jí zamane. Právo musí platit vždy, všude a za všech okolností. Jinak pojďme zákony roztrhat a dělat si tady, co chceme. To žádný člověk, kterému záleží na tom, aby principy právního státu platily i nadále, nemůže akceptovat. Rozhodnutí pro budoucnost to skutečně je, ale podle mého názoru velmi smutné a především neakceptovatelné.

Máme se skutečně obávat toho, že to vláda pochopí jako signál k prosazení čehokoli se jí zachce? 

Zcela jistě. Ústavní soud vládě sdělil, že může kdykoli jakkoli ohýbat zákon a předpisy v Poslanecké sněmovně, může zakazovat opozici mluvit, může jim zakazovat vyjadřovat se k návrhům a lidově řečeno se může vykašlat na všechny procedurální předpisy a protlačit cokoliv. Pokud někdo řekne, že stav legislativní nouze sice nebyl vyhlášen v souladu se zákonem, ale nevadí to, považuji to za skandální. Vyhlášení stavu legislativní nouze má přesně daná pravidla, a pokud nejsou splněna, pak zákon přijatý v takovém režimu nemůže být potvrzen Ústavním soudem. To považuji za naprosto jednoznačnou věc, a pakliže soud rozhodl opačně, rezignoval podle mého názoru na ochranu Ústavy ČR.

Jindřich Rajchl. 

Vždyť Ústava i veškeré právní předpisy jsou dány proto, aby stanovovaly mantinely zejména vládní garnituře. Dostaneme-li se do situace, kdy vláda právní mantinely fakticky nemá, začíná se měnit v totalitní a prosazovat na sílu všechno, co se jí zlíbí. Ústavní soud svým rozhodnutím mantinely zboural a vláda je teď naprosto utržená ze řetězu, může si dělat co chce, vyhlásit stav legislativní nouze pro jakýkoli předpis a Ústavní soud jim to posvětí. Pokud už to judikoval tímto způsobem, musí se i v budoucnu svého rozhodnutí držet. 

Co podle Vás vedlo ústavní soudce k závěru, jaký minulou středu prezentovali?

Považuji to za šokující. Neodpovídá to dosavadní praxi Ústavního soudu. Mnohokrát jsme byli svědky toho, že Ústavní soud přijal žaloby a zrušil některá rozhodnutí vlády, třeba o snížení platů soudců. Teď naopak Ústavní soud zbořil veškeré mantinely, které vláda měla. 

Padaly komentáře o mocenském kartelu, kdy jsme v naprosto unikátní situaci, že vládní většina ovládá Poslaneckou sněmovnu, Senát, úřad prezidenta republiky i Ústavní soud. Díky tomu si vláda může dělat cokoli se jí zlíbí a opozice je zcela bezzubá… Není to přehnané?