S blížícími se volbami do Evropského parlamentu se často mluví o tom, v jaké „kondici“ je Evropská unie a jak moc se tento integrační proces osvědčil či naopak „zvrhl“ v něco úplně jiného. Jak se na to díváte Vy se svými bohatými mezinárodními zkušenostmi?

Když ze sebe střední a východní Evropa na konci devadesátých let minulého století setřásla břemeno komunismu, hleděli jsme všichni dychtivě k možnosti dostat se do uskupení reprezentovaného modrou vlajkou s dvanácti žlutými hvězdičkami. Generace dnešních čtyřicátníků a starší si v uvedené souvislosti jistě vzpomenou na jedno z hesel Občanského fóra „Zpátky do Evropy“. Je ovšem dnešní Evropská unie tou unií, do níž jsme se v roce 1990 tolik těšili, anebo již začíná připomínat nechvalně proslulou RVHP, kde se direktivně ve jménu jediného povoleného světonázoru rozhoduje od stolu bez ohledu na skutečné potřeby ekonomik a obyvatelstva?

Jestliže po druhé světové válce dva diplomati -  právník Robert Schuman a ekonom Jean Monnet – předložili projekt nadnárodního uskupení tzv. Montánní unie (předchůdce dnešní EU), hrály v něm stejnou roli jak orgán reprezentující národní státy, tj. Rada, tak orgán reprezentující nadnárodní organizaci, tj. Komise. Význam Rady jakožto zástupce států byl zpočátku dokonce vyšší. Dnes se mocenské kyvadlo zcela vychýlilo ve prospěch Komise, kdy Rada je již pouze v jejím vleku a je jí de facto nadiktováno, co má odsouhlasit. Bude-li trend čím dál většího nabývání kompetencí Komise pokračovat, může to mít v důsledku zhoubný vliv na celou EU a její existenci jako takovou. 

Evropské unii je často vytýkáno to, že se místo účinného řešení těch nejdůležitějších společných problémů, jako je např. obrana vnějších hranic před nelegální migrací či řada ekonomických problémů, soustřeďuje na řadu podružných témat a často zbytečných regulačních omezení. Je to podle vás skutečně tak? A v čem vidíte největší chybu?

Tato výtka je zcela oprávněná. Evropská unie, resp. její současné vedení naprosto ztratilo soudnost a zdravý selský rozum, když na úkor řešení kritických palčivých problémů, které zmiňujete, věnuje pozornost druhořadým až třetiřadým tématům. Běžným Evropanům už to však začíná dost vadit. Mimochodem, v čerstvém průzkumu Německé obchodní a průmyslové komory (DHIK) konaném u příležitosti nadcházejících voleb do Evropského parlamentu a učiněném na vzorku 3.000 firem si 95% (!) oslovených subjektů z německého byznysu stěžuje na velkou byrokratickou zátěž a neúnosné množství povinností plynoucích z eurounijní legislativy. A v čem spatřuji chybu? Komisi i Evropský parlament ovládl v poslední dekádě progresivistický politický proud, jehož vesměs rudo-zelená ideologie nikdy nezohledňovala zájmy běžných lidí, natož obchodu a průmyslu. O tom po 40 letech života v socialismu my Češi a Moravané víme své.

Prezident Petr Pavel na začátku letošního roku opět nastolil diskusi o tom, jestli by i Česká republika měla zavést euro a stát se součástí eurozóny, o což usilují také především některé strany vládní koalice. Jaký postoj máte ke společné měně Vy a opravdu je nezbytně nutné, aby rovněž naše země euro zavedla?