S blížícími se volbami do Evropského parlamentu se často mluví o tom, v jaké „kondici“ je Evropská unie a jak moc se tento integrační proces osvědčil či naopak „zvrhl“ v něco úplně jiného. Jak se na to díváte Vy se svými bohatými mezinárodními zkušenostmi?

Když ze sebe střední a východní Evropa na konci devadesátých let minulého století setřásla břemeno komunismu, hleděli jsme všichni dychtivě k možnosti dostat se do uskupení reprezentovaného modrou vlajkou s dvanácti žlutými hvězdičkami. Generace dnešních čtyřicátníků a starší si v uvedené souvislosti jistě vzpomenou na jedno z hesel Občanského fóra „Zpátky do Evropy“. Je ovšem dnešní Evropská unie tou unií, do níž jsme se v roce 1990 tolik těšili, anebo již začíná připomínat nechvalně proslulou RVHP, kde se direktivně ve jménu jediného povoleného světonázoru rozhoduje od stolu bez ohledu na skutečné potřeby ekonomik a obyvatelstva?

Jestliže po druhé světové válce dva diplomati -  právník Robert Schuman a ekonom Jean Monnet – předložili projekt nadnárodního uskupení tzv. Montánní unie (předchůdce dnešní EU), hrály v něm stejnou roli jak orgán reprezentující národní státy, tj. Rada, tak orgán reprezentující nadnárodní organizaci, tj. Komise. Význam Rady jakožto zástupce států byl zpočátku dokonce vyšší. Dnes se mocenské kyvadlo zcela vychýlilo ve prospěch Komise, kdy Rada je již pouze v jejím vleku a je jí de facto nadiktováno, co má odsouhlasit. Bude-li trend čím dál většího nabývání kompetencí Komise pokračovat, může to mít v důsledku zhoubný vliv na celou EU a její existenci jako takovou. 

Evropské unii je často vytýkáno to, že se místo účinného řešení těch nejdůležitějších společných problémů, jako je např. obrana vnějších hranic před nelegální migrací či řada ekonomických problémů, soustřeďuje na řadu podružných témat a často zbytečných regulačních omezení. Je to podle vás skutečně tak? A v čem vidíte největší chybu?