Nová verze české hymny z dílny skladatele Mikuláše Boka, kterou veřejnosti představil ČOV, zvedla ze židle mnohé, mimo jiné například i ministra kultury Ilju Šmída. Pravděpodobně nejvíce ale skladba rezonovala v uších novoborského aktivisty Pavla Danyse. Ten kvůli ní totiž podal na předsedu ČOV Jiřího Kejvala koncem března trestní oznámení. ParlamentníListy.cz se ho zeptaly, proč.   

Proč jste na předsedu Českého olympijského výboru podal trestní oznámení? Co vás k tomu vedlo?

K tomu kroku jsem dospěl v reakci na požadavek předsedy Českého olympijského výboru Jiřího Kejvala ve smyslu, že je zapotřebí současnou státní hymnu prodloužit z těch současných 45 sekund na více, a to proto, aby si sportovci užili více bedny vítězství. Reagoval jsem také po přehrání této prodloužené verze hymny v České televizi. Já jako občan s vlasteneckým cítěním jsem na toto nemohl nereagovat. Vnímám to jako možné hanobení státního symbolu. Ještě bych se rád dozvěděl, z jakých zdrojů byla příprava a předvedení této prodloužené hymny v ČT financovány.

Možná by někdo mohl namítnout, že se na sebe snažíte jen upozornit, že se snažíte o zviditelnění. Předpokládám, že byste se takové osočení pokusil vyvrátit?

No tak snahu zviditelnit se přes státní symbol, jakým je i státní hymna, bych spíše viděl u předsedy Českého olympijského výboru Kejvala, ale v žádném případě u mne. Já se snažím chovat a veřejně vystupovat bez nějaké potřeby sebezviditelnění a to i vzhledem k tomu, že jsem již překročil sedmdesátku. Nejsem členem žádné politické strany, ale moje vlastenecké cítění si i veřejně obhajuji.

Nová verze české hymny, kterou představil Český olympijský výbor: 

Koneckonců máme od roku 1989 demokracii a lidé si mohou dělat v rámci možností, co chtějí... Nač tak tvrdá reakce?

Po mých životních zkušenostech mě tak nějak nadzvedává obhajoba toho, že si po listopadu 1989 můžeme „dělat, co chceme“, včetně hanobení státních symbolů, jakým bylo například zničení státní prezidentské standarty. Já takové chápání demokracie spíše vnímám jako určitou formu anarchismu.

Vycházíte z toho, že hymna je státní symbol a hanobení státních symbolů je zakázáno. Proč by ale složení a předvedení nové verze mělo být zrovna hanobením? Já tomu rozumím, že se vám tato verze hymny asi nelíbí. Asi se ale shodneme na tom, že hudební vkus je věcí veskrze subjektivní…  

Státní symboly, mezi které patří i státní hymna, nejsou přece žádnou módní záležitostí.

Pocházíte z Nového Boru. V místě jste kandidoval na starostu za stranu Soukromníků, leč neúspěšně. Média vás vykreslují jako aktivistu. V čem se angažujete?

Jako novoborák cítím určitou formu patriotismu vůči městu, kde bydlím téměř 45 let. Je pochopitelné, že o dění ve městě se zajímám a často se účastním i veřejných zasedání novoborského zastupitelstva.

Zde jsem podal i řadu svých občanských připomínek a to někdy důrazně kritických... a někomu se to opravdu nelíbilo. Několik let jsem v Novém Boru vydával své nástěnné Danysoviny, kde jsem svoje postřehy a názory zveřejňoval a občanská veřejnost mi dosti fandila. Celkem pětkrát se ale stalo, že jsem měl své nástěnné Danysoviny vymlácené a materiály v nich byly poničeny. Před rokem jsem tak jejich vydávání ukončil. Už mě nebavilo je stále dokola zasklívat a měnit rámečky. To je prostě ten můj aktivismus. Co se týče té druhé věci, když jsem byl osloven Stranou soukromníků, abych za ně ve městě kandidoval, výzvu jsem přijal. Detailně jsem se také podílel na programu pro Nový Bor.

ARTEFAKT, KTERÝ PAVEL DANYS VYROBIL KE 100. VÝROČÍ VZNIKU REPUBLIKY:

Nový Bor se nachází v severních Čechách. Severní Čechy jsou regionem, který je nechvalně proslulý v souvislosti s tzv. obchodem s chudobou a vyloučenými lokalitami. V roce 2011 zde také proběhly rasistické demonstrace proti Romům. Probíhaly také ve Varnsdorfu. Jaká je ve městě situace nyní?

Ano, pamatuji se na to. Osobně jsem přihlížel těmto demonstracím. V roce 2012 se pak v Novém Boru odehrála tzv. mačetová bitva. Asi víte, o co se jednalo. Nicméně od té doby je ve městě klid a já žádné problémy s romskou menšinou nepozoruji.

Vy jste kromě občanských aktivit i výtvarník. Čím se zabýváte? 

V roce 2016 jsem na Pražský hrad daroval skleněný Artefakt k 700. výročí narození Karla IV. Tento artefakt byl zařazen mezi umělecké sbírky Pražského hradu. V roce 2017 jsem pro 72. mezinárodní hudební festival Pražské jaro daroval skleněný Artefakt. Předání se uskutečnilo v Obecním domě. V prosinci 2016 jsem pak započal práce na projektu Artefaktu k 100. výroční vzniku samostatného Československa. Mojí motivací jsou především významné dny a události týkající se naší republiky, ke kterým cítím i určitou vlasteneckou povinnost.

DALŠÍ Z ARTEFAKTŮ, KTERÉ VYROBIL PAVEL DANYS: