Prezident Miloš Zeman vystoupil minulý týden v Poslanecké sněmově na podporu senátního návrhu zákona týkajícího se hospodaření v národním parku Šumava. Někteří poslanci odešli ze sálu poté, co kritizoval ekology a prohlásil, že když se ke stromům na Šumavě připoutaly aktivistky, měli je dřevorubci přeříznout. Patří takové dvojsmyslné řeči do vystoupení hlavy státu před zákonodárci? A chybí těm, kteří odešli, smysl pro humor, jak říkal prezidentův mluvčí?

Myslím, že by jako ústavní činitel takových výroků, které jsou nejen oplzlé, ale ještě v sobě implikují násilí na ženách, měl vyvarovat. Není to poprvé, už v prezidentské kampani ve druhém kole prohlásil v televizní debatě s protikandidátem Karlem Schwarzenbergem, že knížata měla právo první noci a díky tomu zdegenerovala, protože své nevolnice nemusela znásilňovat, kdežto zemani si museli právo vždycky těžce vybojovat, a proto nezdegenerovali.

To mi přijde jako naprosto nepřijatelné. Když jsem viděla předvolební kampaň Donalda Trumpa, bylo to něco velmi podobného. V době, kdy ještě nebyl americkým prezidentem, vyslovoval velmi dehonestující výroky vůči ženám. Takové výroky vůbec nepatří ani do veřejného prostoru, ať je řekne politik nebo někdo jiný. A když to řekne dokonce prezident, přijde mi to jako naprosto šílené.

A jak si vysvětlujete, že tyto kandidáty přesto volí i ženy? Nevadí jim to, nebo to považují za normální? I v Americe, kde jsou na sexistické výroky mnohem citlivější než v Evropě?

V Americe jsou ty dopady cítit, minimálně v kampani proti Trumpovi. Lidé bojkotují všechno, co patří do Trumpova impéria, a už to má dopady. Myslím, že je to důsledek patriarchálního uspořádání společnosti. Obzvlášť u nás mi přijde, že veřejný prostor i média jsou silně sexistická a ženy jsou zvyklé se prezentovat jako sexuální objekty, a proto ne vždycky jim tato skutečnost vadí. Reklamy, v nichž se nadužívá nahé ženské tělo, i situace, které mají konotace s násilím na ženách, jsou u nás velmi běžné, i když v jiných zemích by v novinách nebo časopisech takové reklamy nezveřejňovali, protože by to všichni odsoudili. V tomhle jsme u nás pořád ještě pozadu. V případě Miloše Zemana je to komplexní téma, on má prostě nějaký styl, který oslovuje nějaký typ lidí, ať jde o muže nebo ženy. A to podle mne u něj hraje mnohem důležitější roli.

Říkáte, že u nás jsme v této otázce pozadu, důkazem je i fakt, že tady slovo feministka je pomalu vnímáno jako hanlivé označení.

Ne pomalu…

Myslíte si, že se vnímání ženské otázky, feminismu, rovnosti pohlaví ještě v české společnosti zhorší, když nejvyšší ústavní činitel – hlava státu – se na adresu žen vyjadřuje tímto způsobem?

Určitě. To nás posouvá několik kroků zpět.

Prezident Miloš Zeman se nyní rozhoduje, zda bude podruhé kandidovat, radil se o tom i se svými spolupracovníky a přáteli. Když se rozhodne pro kandidaturu, bude podle všeobecného názoru jasným favoritem. Jsou jeho rozhodnutí a případné zvolení důležitými mezníky pro fungování naší země, nebo vzhledem k nepříliš velkým pravomocím není tak podstatné, kdo na Hradě bude sedět?

Domnívám se, že v zákulisí je obrovský tlak na to, aby kandidoval, a že mu dělá dobře se nechat přemlouvat a že kandidovat znovu bude. A obávám se, že v tuto chvíli není žádný silný protikandidát nebo protikandidátka. Ale na praktické dopady má větší vliv vláda. U Zemana je to o rovině veřejného vystupování, které je na hranici vkusu, protože obhajuje násilí na ženách, a to je alarmující a šokující. To, co říká, by neměl nikdo veřejně vypouštět z úst.

Silné a vulgární výroky použil současný prezident víckrát, například v souvislosti s ruskou hudební skupinou Pussy Riot, ale i na adresu novinářů a dalších skupin obyvatel. Ale jeho příznivci jsou nadšení, že mluví jako oni. Jak se to odráží ve vztahu k vaší organizaci?

Myslím, že Miloš Zeman užívá jazyk, který nepatří k veřejnému činiteli. Pokud jde o Pussy Riot, je to kontroverzní skupina, ale situace v Rusku není jednoduchá, její členky udělaly všechno pro to, aby upozornily na postavení žen v Rusku. Vnímám pozitivně, že získaly poměrně silnou mediální pozornost a slávu, což využívají k tomu, aby popsaly negativní zkušenost ze svého pobytu ve vězení. A na Západě jsou mediální hvězdy. Ale podle mne Miloš Zeman není nějak zásadně zaměřený proti ženám, je obhroublý a tímto způsobem se vyjadřuje o kdekom, o pražské kavárně, sluníčkářích atd. Co ovšem vnímám velmi negativně, je jeho postoj proti neziskovým organizacím, vytváří pocit, že jen zneužívají státní dotace, a přitom firma Andreje Babiše zneužije milionové částky, a to nevadí. Bývalý prezident Václav Havel byl navázaný na neziskový sektor, společnost to oceňovala. Různé sbírkové kampaně v době, kdy je ve světě nějaká katastrofa, dokazují, že lidé jsou zvyklí hodně pomáhat, proto nechápu, když jsou u nás lidé charitativně naladěni, proč je tady taková nenávistná kampaň vůči neziskovým organizacím. Na to se ještě napojuje téma migrace, uprchlíků, to jsou takové trochu spojené nádoby, a ženská práva se vezou s tím. Neziskovky, ženy, migranti, všechno jedno, bere se to jako jedno téma. Máme zkušenost, že se v poslední době v nových médiích a na sociálních sítích tyto debaty velmi přiostřily, stačí vydat nějaký článek nebo prohlášení k čemukoli a hned jsme zaplaveni nenávistnými e-maily, dopisy, telefonáty.

TAKTO SE EVA KAVKOVÁ PREZENTOVALA V ČESKÉM ROZHLASE

Myslíte si, že na tom, že se objevila zášť a nenávist vůči některým skupinám obyvatel a neziskovkám, mají podíl někteří politici, právě i prezident Miloš Zeman, který měl ostrá vyjádření na adresu migrace? Nese za to podle vás zodpovědnost?

To si netroufám takhle říci. Dopad to má, ale nedokážu odhadnout, jak velký. Myslím si, že naopak role prezidenta je v tom, že by proti takovým nenávistným a záštiplným náladám měl vystupovat. A to se neděje, a to je rozhodně špatně. Říkal, že chce být prezidentem všech lidí, ale to není.

Jak hodnotíte vůbec výkon Miloše Zemana jako prezidenta? Co vám osobně nejvíc vadí? Ostré vymezování proti migraci, příklon k Rusku a Číně, kritika bruselských politiků a Evropské unie nebo něco jiného?

V případě našeho prezidenta vidím velké nebezpečí v jeho příklonu a nekritickém postoji k Rusku a v jeho napojení na obchodní kruhy. Vzpomeňme, když byly oslavy výročí konce 2. světové války, jak odjel do Moskvy, pravidelně jezdí na Rhodos na konferenci, kterou pořádá blízký Putinův přítel. Jsme malá, bezvýznamná země a tohle nám neprospívá v očích našich spojenců. Nerozumím tomu, protože když Miloš Zeman kandidoval na hlavu státu, byl silně proevropský, po svém zvolení vyvěsil na Pražský hrad vlajku Evropské unie, a ČSSD byla vždy pro evropskou integraci na rozdíl třeba od ODS. Takže to v případě Zemana vnímám jako silný odklon od toho, jak se choval v době, kdy byl premiérem. Otázka je, proč, jestli to souvisí s krizí na Ukrajině, jestli je ovlivňován obchodními kruhy napojenými na Rusko. Těžko říci, to jsou spekulace. Ale je zjevné, že v jeho případě jde o poměrně jasnou změnu kurzu.

Už se objevují první jména prezidentských kandidátů, i když zatím jen málo z nich kandidaturu oficiálně potvrdilo. Michal Horáček, Jiří Drahoš, Jaroslav Kubera, Marek Hilšer. Říkala jste, že zatím nevidíte žádného silného kandidáta. Jaký člověk by mohl podle vás znovuzvolení Miloše Zemana ohrozit?

My máme favoritku – bývalou soudkyni Ústavního soudu a senátorku Elišku Wagnerovou. Prezident Václav Klaus ohýbal ústavu, myslím si, že ona jako bývalá ústavní soudkyně by nás vrátila do normálu, že by výkon prezidentské funkce byl v souladu s ústavou. Je mi sympatická i svou politikou jako senátorka. To by pro mne byla ideální kandidátka.

Ale pokud vím, ona kandidovat zatím nechce, což je zásadní problém. Nebo jste ji už ke kandidatuře na prezidentku přemluvily?

Zatím ne. Myslím si, že by bylo fajn, kdyby hlavou státu byla žena. U nás nebyla žádná premiérka, bylo jen minimum ministryň. Je to dost tristní.

Eva Kavková

Bývalá místopředsedkyně, nyní členka výboru České ženské lobby (síť 30 proženských organizací, jejichž cílem je hájit práva žen). Je součástí Evropské ženské lobby, která sdružuje ženské a genderové organizace Evropy a spolupracuje s evropskými institucemi.

Vystudovala politologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Tam také absolvovala v roce 2000 magisterské studium. Od roku 1997 do roku 1999 pracovala jako PR koordinátorka v Czech Republic Business Guide a pak v Center for Democracy and Free Enterprise. Od roku 2000 působí v Evropské kontaktní skupině, nejprve jako koordinátorka evropských projektů pro sociální začleňování znevýhodněných skupin a lektorka kurzů pro dospělé a od roku 2002 jako ředitelka.