Petr Fiala na střední škole propadal z matematiky, a tak se dal na politologii, kde ji nepotřeboval. Ve funkci premiéra si ale v poslední době s čísly rád pohrává. U příležitosti třetího výročí svého jmenování předsedou vlády se pochlubil, že jím vedený kabinet z 93 % plní programové cíle. Není tohle podobný nesmysl jako s německými platy? Nebo si dokážete představit, jak jeho úředníci přepočítávají plnění programu na procenta? Máme před volbami v příštím roce očekávat plnění cílů na 99,8 %, nebo dokonce 100,6 %? Dělá si premiérovo okolí z Petra Fialy legraci, nebo on z nás?

Co já slyšela, okolí Petra Fialy je vážně přesvědčené, že ta tragikomedie kolem německých platů zabrala. To, že se lidé smějí, považují za „dobrou známku“, že vzbudili pozornost. Aneb vypadá to, že Petr Fiala a lidé kolem něj již zcela ztratili soudnost. To ostatně potvrzují i další výroky lidí s vládou spojených, kteří dosud vládu hájí, a patrně jim uniká, že teď už jsou dávno za bodem, kde je ještě někdo bral vážně. Mám nyní na mysli třeba to, že někteří ekonomové se snaží výroky o německých platech omlouvat a vysvětlovat tak, že šlo o „odvážnou vizi“. Samozřejmě, splnění měkkých cílů, jako třeba „boj proti korupci“, nelze kvantifikovat a rozhodně nelze říci, na kolik procent se je podařilo splnit.

Už jsme téměř na konci roku, a tak by se prognóza MMF, že letos vzroste HDP v Česku o 1 %, možná dala brát za bernou minci. A v příštím roce bychom měli dosáhnout nárůstu o 2,4 %. O čem ta čísla vypovídají?

To je docela optimistický odhad pro příští rok, že? A celkem optimistický je Měnový fond i ohledně inflace. Podle MMF by totiž inflace po dočasném zrychlení ke 3 % měla kolem poloviny roku 2025 dosahovat 2 %; schodek rozpočtu by se za rok 2024 měl udržet pod 3 % HDP. Zdají se to být samé dobré zprávy.

Já tedy nevím, kam MMF na tyto prognózy chodí, ale vím, že jsou holý nesmysl. Pro ilustraci: Mezinárodní měnový fond v roce 2023 předpovídal, že česká ekonomika poroste v roce 2024 tempem 2,3 %. Tento odhad byl navíc ještě zvýšen oproti dřívější prognóze z dubna téhož roku, která počítala s růstem pouze 2 %. Předpovědi zahrnovaly očekávání oživení po stagnaci v roce 2023, kdy ekonomika mírně klesla nebo stagnovala.

A realita? Na konci listopadu 2024 se předpokládá, že za celý rok 2024 to česká ekonomika vytáhne sotva na jedno procento. A to ještě jen díky tomu, jak mohutně se česká vláda zadlužuje, neboli jak si půjčuje z budoucího růstu. Kdyby se totiž česká vláda tolik nezadlužovala a nevydávala by tolik peněz do ekonomiky, patrně by z vykazovaného hospodářského růstu byla přinejlepším stagnace, možná pokles. Jinými slovy, Měnový fond se loni zmýlil na plné čáře. A já si myslím, že se mýlí i tentokrát a je neopodstatněně optimistický.

Co naopak vás vede ke zpochybnění této prognózy MMF?

Proč se domnívám, že jde o neopodstatněný optimismus, a připomíná mi to počty, asi jako když se plánovaly pětiletky a jejich splnění na 110 %: Například proto, že podnikatelská nálada v Německu se podle institutu Ifo v listopadu opět zhoršila a index podnikatelské nálady se snížil z 86,5 bodu na listopadových 85,7 bodů. Jakákoliv hodnota pod stovkou přitom znamená pokles. Když máme tak vysoké propady podnikatelské nálady v sousední zemi, na které je česká, ale třeba i slovenská ekonomika tak životně závislá, sotva asi můžeme předpokládat, že by středoevropské ekonomiky zázračně ožily. Kde by k tomu vzaly zdroj?

Minoritní akcionáři ČEZ se obrátili na prezidenta Petra Pavla s prosbou o podporu a zvážení možnosti podat ústavní žalobu kvůli dopadům stále platné mimořádné daně windfall tax. Dostalo se jim odpovědi, že to prezident řešit nebude, ale může si o tom promluvit s ministrem financí. Copak by vůbec měla hlava státu vstupovat do případu, ačkoli je v něm už prokazatelně cílem daně umělé snížení hodnoty ČEZ a poškozování soukromých investic?

Toto opravdu do kompetence prezidenta nepatří. Prezident České republiky nemá přímou pravomoc navrhnout zrušení zákona. Ale současně prezident může podat návrh na zrušení zákona nebo jeho částí k Ústavnímu soudu, pokud má za to, že odporují ústavnímu pořádku České republiky. To by zde bylo na zvážení. A současně prezident může nepřímo ovlivnit zrušení zákona prostřednictvím politických jednání s vládou, s poslanci a senátory. Takže z tohoto pohledu byl krok minoritních akcionářů celkem logický. Kdyby prezident chtěl, mohl by to téma zvednout a rozpoutat o něm veřejnou diskusi. Tím by mohl vyvolat tlak na vládu. Protože minoritní akcionáři mají pravdu, toto je pravděpodobně skutečně přímé a cílené poškozování jejich investic.