Co Vás vedlo napřímo se angažovat v politice?

 

Politiku jsem již dlouhou dobu sledoval a komentoval. Mnoho mých známých a přátel na mě naléhalo, ať se do ní aktivně zapojím, neboť mě znali a věděli, že jsem pevný ve svých názorech a postojích a nenechám se nikdy a nikým koupit. Věděli, že bych neuhnul ani Babišovi. Já však dlouho dával přednost své rodině a profesní kariéře, neboť mi bylo jasné, že vstup do politiky by znamenal akceptovat ztrátu soukromí, odsouzení ze strany mnoha lidí a co především, negativní dopady na moji rodinu. Přesně to je důvod, proč se většina úspěšných lidí vyhýbá politice obloukem. Nemají to zapotřebí. Nicméně já jsem přesvědčen, že právě úspěšní lidé, kteří politiku nepotřebují jako zdroj své obživy, by do ní měli vstoupit a aktivně ji vykonávat. Že politika potřebuje odhodlané lidi, kteří již dokázali své schopnosti v jiných oborech. Jen takoví lidé jí mohou něco dát, obohatit ji a možná ji i částečně změnit. Mě osobně vždy lákaly velké výzvy. Tohle je jedna z nich. Chci dělat politiku jinak. Říkat věci na rovinu a bez politické korektnosti. A především je realizovat. Donald Trump říká „politics are all talk and no action“, tedy politici jen mluví a nic nedělají. Musím s ním bohužel plně souhlasit. A právě to chci v politice změnit. Říkat i nepříjemné pravdy a realizovat ty správné, byť třeba i nepopulární kroky. 

 

 

Proč zrovna Trikolora?

 

Celoživotně jsem pravicově a konzervativně orientovaný člověk. V momentě, kdy došlo k založení Trikolory a k představení jejích programových pilířů, jsem okamžitě cítil, že je to ten správný subjekt, s nímž se mohu názorově ztotožnit. Byť se může na první pohled zdát, že to je, respektive byla strana jednoho muže, opak je pravdou. V Trikoloře jsem našel partu skvělých lidí, kteří sdílí můj světonázor a kteří mají k politice naprosto stejný přístup jako já. Nedělají ji kvůli osobním prebendám a přístupu ke korytům, nýbrž proto, že chtějí něco změnit. Jsou to lidé, kterých si hluboce vážím a řada z nich se stala mými osobními přáteli. Což ale platí i o Straně soukromníků. Opravdu nepřeháním, když řeknu, že je mi ctí, že mi vstup do politiky dal tu možnost poznat celou řadu členů z Vaší strany. Mohl bych jich jmenovat celou řadu, ale jedno jméno musím skutečně vypíchnout. Je jím Michal Dvouletý. Po několikaměsíční spolupráci jsem naprosto pevně přesvědčen, že mezi všemi politiky v celé naší zemi budete jen obtížně hledat někoho, kdo by se Michalovi vyrovnal v jeho nasazení, pracovitosti a v citu pro politické dění. Především si jej ale vážím v prosté lidské rovině. Upřímně bych si přál, aby v poslanecké sněmovně seděli lidé, jako je on – prospělo by to celé naší zemi.