Nesouhlasíte, pokud jde o Rusko a Ukrajinu? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory Magdy Vášáryové, Pavla Svobody (ze 7.6.) + (19.5),  Adama Michnika, Marka Ženíška (z 2.6.) + (z 8.5.) + (z  27.2.) + (z 12.2.) + (z 26.1.) ( , Jana Kasla, Tomáše Pojara (z 25.5) + (z 29.4.), Antona Litvina, Alexandra Tomského, Alexandra Vondry (ze 17.5.), Tomáše Klvani (z 18.5.) + (z 20.3.)+ (z 12.3.), Lenky Víchové (z 16.5.), rektora Libora Grubhoffera, Miroslava Kalouska (z 12.5.) + (z 11.3.) + (ze 17.2.) + ( z 6.1.) (+ z 3. 12 + z 2.10.), Džamily Stehlíkové, Michaela Kocába (z 13.5.) + (z 25.4.) + (z 25.2.) + (z 3.12.) (+ z 8. 11.),  Karla Schwarzenberga (z 5.5.) + (z 24.3.) +  (ze 14.2.) +(z 30.1.), (z 3.10.) + (ze 14.8.), Daniela Kroupy, senátora Zdeňka Papouška (z 8.5.) + (20.4.),  Marka Bendy, polské velvyslankyně Grazyny Bernatowicz, Jiřího Menzela, Daniela Korteho, Rudolfa Baránka, Libora Roučka, Michaela Romancova (z 20.4.) + (ze 7.1.) (+ z 20.8.),  Zdeny Mašínové (z 15.4.) + (z 27.3.) ,  Jiřího Zlatušky (z 18.4.) + (z 8.4.),  (+ z 21.2.) , Miroslavy Němcové (z 15.4.) + (z 26.3.), Jaroslava Hutky (z 18.4.) + (ze 31.3.),  Alexeje Kelina, Martina C. Putny, Pavla Teličky, Jany Černochové (z 11.4.), Jana Bartoška (z 12.4.) , Vladimíra Hučína, Romana Jocha (ze 7.4.) (ze 4.3.) + (ze 14.1.)  (+ 8.12. + 11. 9  +ze 7. 8.),  Mariusze Jurosze, Karla Hvížďaly, Václava Vydry, Milana Uhdeho, Pavla Šafra (z 30.3.)+ (z 21.3.), Pavlíny Filipovské, gen. Jiřího Šedivého, Ivana Langera, Františka Gábora, Jana Šinágla (z 22.3.), německého velvyslance , Luďka Niedermayera (z 20.3.), Martina Bursíka (ze 17.3.) (+z 4.2.) + (z 2.12.) (+ z 6.10. + z 6. 8. a z 23. 6.), Karla Svobody (z 16.3.) (+ z 28.1), Františka Laudáta, Grigorije Paska (ze 3.3.) +(+ 19.11.) (+21. 10.), Daniela Hermana, Alexandra Tolčinského (z 23.2.) + (z 13.2.), Heleny Ilnerové, Petra Fialy (z 22.2) + (4.9.),  Štefana Füleho, Martina Jana Stránského, gruzínského velvyslance Zaala Gogsadzeho, Jefima Fištejna (z 12.2.)  (+z 11.12) , Jana Zahradila,  Jakuba Jandy, Barbory Tachecí, Ivana Gabala (+ 21.11.), Josefa Mlejnka, Bohumila Doležala (z 25.1.) (+z 15.1.) + (z 27.8.) ,  Libora Dvořáka, Jiřího Grygara, Zdeňka Bárty,Tomáše Peszyńského,  Martina Balcara, Jiřiny Šiklové (ze 14.12.) (+ 22.7.) ,  Petra Pitharta, Bohdana Zilynského,  Stanislava Chernilevského, Andreje Zubova,  Karla Janečka, Jana Urbana, Maji Lutaj či Františka Janoucha

Expremiér Petr Nečas v rozhovoru pro PL v reakci na imigrační katastrofu, která sužuje Evropu, uvedl, že bychom měli se vší vážností nastolit otázku o udržitelnosti schengenského prostoru a možnosti znovuzavedení hraničních kontrol. Nebylo by to v rámci efektivního zajištění bezpečnosti evropských občanů na místě? Případně, existuje jiné, podobně silné řešení?

Situace se řešit musí a okamžitě, pokud nemá nastat to, proč nám sem organizovaně uprchlíky dovážejí. Snad nikdo rozumný nemůže věřit, že se během roku v Africe tak výrazně změnila situace, že množství uprchlíků vzrostlo na mnohonásobek. Pašerákům se platí tisíce euro za převoz a ty oni sami nemají. Kdo to organizuje a platí, je nabíledni. Nevyšla jim pro válku s Ruskem Ukrajina, chtějí vyvolat nepokoje na Balkáně. Řešení, které sdělil bývalý premiér Nečas, považuji za rozumné, ale je ještě další. Okamžitě posílit obranu Evropy na moři, uprchlíky zadržovat již tam a vozit zpět odkud přijeli.

Z druhé strany, kněz Tomáš Halík několikrát důrazně prohlásil, že uprchlíky přijímat musíme, protože je to naše morální povinnost. Vedle toho pak politický analytik Erik Best zopakoval slova maďarského premiéra Orbána a českého ministra vnitra Chovance, že přijímání a přerozdělování uprchlíků navždy změní Evropu podobně, jako to změnilo Spojené státy. Není to přece jen něco, s čím bychom se měli smířit a přizpůsobit se tomu?

Celá léta slyším, že jedním z hlavních úkolů EU je hájení evropských hodnot. Domnívala jsem se, že je to naplňování po staletí vyvíjeného způsobu života v Evropě, kdy život a majetek lidí jsou nedotknutelné, lidé bez rozdílu pohlaví, rasy, věku a majetku jsou navzájem rovnoprávní. V jiných částech světa jako je např. Indie existuje systém kast – nerovnoprávnost mezi lidmi, v islámském světě jsou si nerovnoprávny zase ženy s muži. Evropa by jiným částem světa neměla svůj způsob života vnucovat, ale my zase nesmíme dovolit, aby se změnil ten náš. Tomáš Halík patří mezi tzv. pravdoláskaře a už dávno jsem se vyjádřila k nim jasně. V naší zemi může zvítězit pravda i láska, ale až nebude pravdoláskařů. Pokud pan Halík a jemu podobní cítí nějakou morální povinnost, nic jim nebrání, aby si dle svých sil a majetku pár uprchlíků vzali do osobní péče, platili za ně sociální, zdravotní pojištění a ručili svým majetkem za případné škody, co by zde mohli spáchat. Ostatně stejně jako já, když jsem si sem pozvala kamarádku, která není občankou ze země EU, musela jsem za ni zaplatit pojištění, účtem prokázat, že ji uživím a garantovat její 14 denní pobyt.

Východoukrajinští separatisté zveřejnili návrh ústavy, který Doněckou i Luhanskou oblast označuje jako nedílnou součást Ukrajiny. Čím si ten posun vysvětlit? Lze uvažovat i o nátlaku ze strany Putina, kterému s povstalci došla trpělivost?

Celá politika Ruska od samého počátku jasně dávala najevo, že budou respektovat mínění obyvatel, kteří na daném území žijí. Rusko ví, že tam rozhodně není obyvatelstvo jednoznačně nakloněno ke vstupu do RF. Již v únoru loňského roku Lavrov s Kerrym došli k závěru, že pro uklidnění situace je nutná federalizace Ukrajiny; Kyjev to nepřijal a rozpoutala se občanská válka. Z jednání Kremlu je od samého počátku tento směr jasný a nic se na něm nezměnilo. O odtržení Donbasu od Ukrajiny Rusko nikdy nestálo, i když je pravdou, že je jeho historickým územím a Ukrajině jej daroval Lenin. Rusko nemůže za to, že se v našich médiích cíleně lže od rána do večera a že ti, co nemají možnost sledovat i jiné zprávy v originále, jsou zmateni. Už Němci alespoň v satirických pořadech se, na rozdíl od Čechů, mají možnost dovědět pravdu. Putin chce u svých hranic klid, a proto vydržel jednat 16 hodin v Minsku a donutil obě strany k ústupkům a podpisu dohody. Je trapné, jak zástupci EU stále tvrdí, že Rusko musí dodržovat dohody, jinak budou další sankce, ale že je prokazatelně nedodržuje Kyjev, je nezajímá.

Kyjevská vláda nebo prezident dosud návrhy separatistů nekomentovali, nicméně poslanec Porošenkova bloku Alexej Gončarenko podle LN prohlásil, že nikdo s vůdci separatistů jednat nehodlá, ať už by jejich návrhy byly sebevstřícnější. Jak to máme chápat? Co by Kyjev sledoval tím, kdyby takto překvapivě vstřícné návrhy odmítal?

Úkolem vlády Kyjeva, která je loutkou USA, je zajišťovat napětí v zemi, a ne jej vyřešit, proto mi jejich chování připadá logické.

Ukazuje se, že propad ruské ekonomiky bude větší, než se očekávalo. K tomu vstřícný krok ze strany povstalců na Ukrajině a signál summitu G7 odmítající zrušení sankcí. Do jaké míry se Putinovi komplikuje situace? Moskva si oficiálně trvá na tom, že vojáky na Ukrajině nemá a říká, že hodlá vymáhat plnění minských dohod. A jak by k tomu všemu měla přistupovat EU, potažmo Západ jako takový?

Nám ministr financí Kalousek naplánoval deficit 38 miliard, měli jsme nakonec 192 miliard, přežili jsme to, a nic mu nebrání dál rozdávat rozumy. Stejně tak přežije deficit i Rusko. Čekat, že Rusko nebudou zajímat američtí vojáci na Ukrajině, že nic dělat nebude, je naivní. To byste Rusům musel vymazat historickou paměť. Ti, co si zaplatili Majdan, svého cíle nedosáhli, na míru s Ruskem zájem nemají a Ukrajinu zatím v klidu proto nenechají. Zároveň ale kvůli Ukrajině už válka nevznikne. Západ není schopen ničeho, politici v EU jsou loutky USA, nehájí zájmy nás Evropanů. Kdyby chtěli začít, tak by okamžitě museli začít být upřímní a sdělit Kyjevu, že je větší šance, že se EU dříve rozpadne, než že bude Ukrajina do ní přijata. Západ v Rusku ztrácí trhy a země, která je nahradí, tak už se asi nenechá vyhodit. Při vší úctě k jiným zemím, mne zajímá moje vlast. Chtěla bych politiky, co nemění názory ze dne na den, hájí zájmy České republiky. Budou rozvíjet ekonomické vztahy s každou zemí, která je ochotna s námi obchodovat na zásadě vzájemné výhodnosti, tedy i s Ruskem. Sníží se tím nezaměstnanost a lidé nebudou muset páchat sebevraždy, protože pro exekuce nenašli jiné východisko.