Předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Roman Váňa je v Makedonii a nazval svolání mimořádného jednání výboru makedonským atentátem, protože je svolán bez jeho osoby na dobu, kdy bude v zahraničí. Jak to vnímáte? A o čem může Robert Šlachta a Jiří Komárek mluvit, když nebudou zbaveni mlčenlivosti?

Já jsem už šestnáctého června odpoledne vyzval e-mailem kolegy poslance z bezpečnostního výboru, aby podpořili svolání mimořádného jednání. Rozeslal jsem ho všem sto devadesáti devíti poslancům se zdůvodněním, proč ho chci svolat. Žádný poslanec, ani Váňa, nemůže tvrdit, že to spadlo z čirého nebe. Shodou okolností pak Šlachta a Komárek požádali, aby mohli předstoupit před bezpečnostní výbor a informovat o skutečnostech. Schwarz (Bronislav Schwarz za hnutí ANO je místopředseda výboru, pozn. red.) se této žádosti ujal a získali jsme sedm hlasů, což je podle jednacího řádu naprosto v pořádku. Nic jsme neporušili, a pokud jsme porušili zažité zvyklosti, tak to neberu jako argument. Šlachta a Komárek jsou vysocí členové policie a uvědomují si dobře, co mohou a co nemohou sdělovat, pokud budou, či nebudou zbaveni mlčenlivosti. Možná chtějí říci něco jiného, co nesouvisí s informacemi z živých kauz. Tady někdo dopředu řeší, co ani neví.

Takže podle vás Roman Váňa o svolání jednání věděl?

Na e-mail nezareagoval ani jeden ze členů sociální demokracie, topky nebo ODS. Zareagovali moji spolustraníci, pan Lang z Úsvitu a Zahradníček z KSČM. A jestli pánové poslanci nečtou e-maily od svých lidí z výboru pro bezpečnost, tak je to na pováženou.

Přibyly otázky týkající se obvinění policejního prezidenta Tomáše Tuhého kvůli vynášení informací, věříte jim?

Dnes vnímám informace v širším kontextu, že reorganizace policie nebyla připravená, předjednaná. Mě zajímá samotná organizace reformy, ne osoba velitele. Ale především systémová věc. Bohužel, co se z obou stran, ze tří, ze čtyř, pěti dozvídáme o situaci v policii, je děsivé. I kdyby nebyla pravda odstranění Šlachty, způsob, jak spolu komunikují policejní důstojníci, podřízení a nadřízení, svědčí o tom, že situace v policii je špatná. Ryba smrdí od hlavy. Začínám mít silný pocit, že problém není v reorganizaci, ale ve zvládání resortu. Ministr vnitra a policejní prezident to mají na starost, a pokud se podřízení chovají způsobem, o jakém se dozvídám z médií, to je nepřípustná situace. Je věcí politiků a výboru pro bezpečnost, aby tuto situaci řešili. Aby politici používali klientelismus a v policii existovala informační korupce, aby policisté bojovali proti sobě v době, kdy hrozí teroristické útoky, to je tristní situace. Takže reorganizace je menší problém než problém, jenž se nyní ukazuje uvnitř státní policie.

Berete vážně vyjádření Šlachty o tom, že o sloučení útvarů prvně slyšel den po operaci Beretta s bývalým policistou Igorem Gáboríkem? Ten měl právě vynášet důležité informace z policie.

Beru je vážně a musím konstatovat, že koncepty rozvoje policie byly dvě. První jsme vyhodili, to nebylo jako koncepce metodicky zpracováno správně. Pak se opravili s tím, že jde pouze o koncepci čerpání finančních prostředků z rozpočtu. A pokud jde o druhý koncept, ten o reorganizaci neobsahuje ani zmínku. Co je zajímavé, že jsem vyzval na začátku roku poslance, abychom se zabývali inventurou bezpečnostního ekosystému kvůli nedostatkům. Na konci ledna premiér oznámil, že se přikročilo k tvorbě projektu, který se jmenuje Audit národní bezpečnosti České republiky a obsahuje dvanáct oblastí. Z nich je hotovo pět a kompletní má být na podzim. Otázka je tedy logická. Jestliže tento materiál má být základem pro posouzení, jak funguje bezpečnostní systém a jaká opatření musíme udělat, aby fungoval efektivněji, proč se přistupuje k tak zásadní reorganizaci, když nemáme hotový ten audit? Proč se tedy dělá? Pracují na něm desítky lidí za peníze daňových poplatníků. Tady kolo předchází vůz a logicky se ptám jako občan a poslanec: Co je důvodem úplně hysterického spěchu? A mám právo se na to ptát.