V právě uplynulém roce se konaly volby do Poslanecké sněmovny, po kterých dnes už bývalý premiér odchází do opozice. Proč Andrej Babiš prohrál?

Neřekl bych, že prohrál. Dokonce má o jednoho poslance víc než koalice Spolu. Ale tím, jak luxoval hlasy komunistů a sociálních demokratů, ukázal, že nemá žádný koaliční potenciál. Volby byly laděny proti Babišovi, o tom není pochyb. Druhý zásadní problém pro povolební vyjednávání byl vážný zdravotní stav prezidenta. Kdy Zeman Babiše ujistil, že ho podvakrát najmenuje premiérem a dá mu šanci vládu sestavit, ale když (a je to moje dedukce) Babiš viděl prezidenta, domníval se, že už má všechny dny sečteny, a tak se do toho bál jít. Neb nevěděl jakým způsobem by toho dosáhl bez prezidenta. 

Tam se dopustil další chyby, že prezidenta odepsal příliš brzo, když začal útočit na hradního kancléře Mynáře. Tím vypadl hodně z role a bude mu to osudné v případné kandidatuře na prezidenta, protože Zeman naznačil, že Babiš je slaboch, že do toho nechtěl jít a velmi opatrně dával najevo, že už to přátelství není zdaleka takové, jaké bylo. Myslím, že s podporou voličů, které Miloš Zeman stále má, může svými výroky, které přijdou příští rok, vlastně Babišovi cestu na Hrad zavřít.

Nastoupila nová vláda premiéra Fialy, Vstupuje do těžkých časů, uvidíme jaká bude. Ještě před jejím jmenováním nastalo mírné drama kolem dnes už ministra zahraničí Jana Lipavského, kterého nechtěl prezident Zeman původně jmenovat. Vy jste se k panu Lipavskému také poměrně kriticky vyjadřoval. Proč?

Moje výhrada je taková, že si myslím, že na postu ministra zahraničí by měla být trochu větší váhová kategorie. Je fakt, že po Petříčkovi a Kulhánkovi to není nějaký velký zvrat dolů. Ani oni dva nebyli žádné velké váhové kategorie. Obávám se, že člověk, který není schopen v televizní debatě říci panu Takáčovi - prezident mě nechce, no a co, tak uvidíme. Místo toho vidíme takové tanečkování, deset minut neodpovědět na jednu otázku, pořád se skrývat za nějakými dohodami, to mi přišlo nedůstojné. Nevím, jak si povede odborně. Každý by měl dostat možnost prokázat, co skutečně umí, ale když se podívám na jiné váhově kategorie, které se v zahraniční politice objevují, tak to bude mít docela hodně složité. Má-li se podařit - jak se o tom mluví - něco udělat s česko-ruskými a české-čínskými vztahy, tak si nejsem úplně jist, jestli bude proti Lavrovovi odpovídající váhovou kategorií. Nikdy jsem si nedělal iluze o významu bakalářských prací, neboť je to o tom, jak něco někde vyhledáte, ozdrojujete a napíšete tam nějaký závěr. Prostě bakalářská práce - a sám jsem jich opravoval dost - není o tom, co sám vymyslíte, ale co umíte najít, ozdrojovat a nějak poskládat. Nějakou velkou váhu bych tomu nepřikládal.

Pan premiér slíbil prezidentovi, že na něj bude dohlížet. Mně to přijde trošku podivné, protože na ministra nemáte jak dohlížet. Ministr je pověřen řízením resortu. Ministr zahraničí realizuje zahraniční politiku české vlády. Jak to bude dělat, když bude v zahraničí? To ho bude premiér dopředu zkoušet, co tam bude povídat? Mně to přijde jako nerealistické. Je to slib, který premiér dal, aby měl jmenovanou vládu. Ale reálně to asi nepůjde. Pokud by se pan Lipavský - a to já nevím - odchýlil od programového prohlášení, nebo by měl některé názory nekonvenující Pražskému hradu, potom má prezident výhodnou pozici v tom, že řekne - vidíš Petře, já jsem ti to říkal.

Osobně, aniž bych o tom cokoliv věděl, si umím představit, že na té klíčové schůzce kde prezident změnil názor, se určitě hovořilo i o jiných dalších věcech a evidentně oba dva nemají zájem komplikovat si vztahy. Pan prezident jde de facto do posledního roku svého mandátu a před vládou Petra Fialy stojí tolik problémů, že si ještě zatěžovat řešení těchto problémů nějakými zásadními spory s prezidentem by bylo sebevražedné. Je to vyústění nějaké situace, o které se nepochybně v nadcházejících měsících budeme dozvídat víc.