Poslanci prodloužili nouzový stav, ale zkrátili původní návrh jeho trvání z 25. na 17 května. A byl to návrh právě komunistů na zkrácení doby, který nakonec prošel. Proč je dobré mít stav prodloužený pouze do 17. května?

Logicky bych uvažoval, že nouzový stav je něco absolutně výjimečného, to není právně nějak obchodovatelné nebo bráno za samozřejmost. Je to opravdu výjimečná situace a my si myslíme, že se nouzový stav bude průběžně prodlužovat, aby nebyl ani chvilku zbytečně zneužíván nebo využíván. To nás také vedlo k tomu, že jsme v rámci vládního harmonogramu přistoupili na nějaká řešení nouzového stavu a jeho délku.

Druhá věc je, že i vláda, a tady premiér vlastně sám začal urychlovat původní termíny postupného uvolňování... jinými slovy epidemiologové, kteří dávali informace, upozorňovali, že situace je lepší, než původně varovali. To znamená, že koronavirus je lépe zvládnutý, než jsme si původně mysleli, a tudíž premiér na základě toho začal urychlovat svůj harmonogram, který představil veřejnosti, a začal posouvat termíny uvolňování dopředu. To jsme si řekli, že je v pořádku. Pokud tomu tak je, tak nechápeme, proč by měl být původní termín nouzového stavu zachován, když se vše o týden posouvá, a proto jsme navrhli 17. května. A jsme připravení prodloužení podpořit, pokud nás na jednání ministrů přesvědčí, že potřebují nouzový stav prodloužit. Hodnotit situaci budeme namístě.

Bohužel se ukázalo, že mnoho informací spíše situaci rozvířilo, než uklidnilo. Ministři se pouštěli do úvah a teoretických debat, které nepotvrzovaly, že vláda přesně ví, jaké kroky následné bude dělat a co je třeba udělat. A tak jsme si řekli, že není problém, když Sněmovna zasedá, stav případně prodloužit. Nic nám nebrání. To byly důvody, proč jsme navrhli 17. května.

KSČM se takzvaně tiše podílí na vládě…

Tolerujeme vládu.

Podle toho, co říkáte, se mi zdá, že vám od vlády chybí nějaká koncepce. Tu většinou kritizuje opozice, že nejsou kroky jasně dopředu stanoveny. Souhlasíte v tomto tedy s opozicí, nebo nikoliv?

První krok, který byl učiněn v rámci koronavirové krize, byl možná historicky špatným krokem. Byl to spíše úkrok. Teď míříme k tomu, že nebyl vyhlášen nouzový stav ihned, ale nejdříve chtěli vše řešit na základě zákona o zdraví. Narazili na zákonné mantinely, které tomu bránily, a pak se vyhlásil nouzový stav. Určitě šlo o zaváhání a je možné ho přisuzovat i překvapivosti celé situace kolem koronaviru. Nyní se už situace trochu zlepšila. Druhým špatným krokem bylo, že do čela krizového štábu byl jmenován epidemiolog. Systém krizového řízení je koncipován tak, aby byla vyváženost mezi politickým a odborným rozhodnutím. Tedy v čele štábu sice stojí politik, ale má pod sebou odborné orgány. A ten konsenzus názoru by měl být směrodatný.

Jestliže se do čela dává profesor Prymula – nic proti němu, ale samozřejmě převládl jeho odborný názor a trochu zastínil představy občanů. Chyběla politická rovina dopadů na občany, aby mysleli na varianty vývoje. Toho jsme byli svědky ze začátku, kdy vysvětlovali direktiva přednesená ústy profesora Prymuly, tak občané začali zpochybňovat na různých praktických ukázkách, jak se to nemůže dělat. Tedy situace nebyla ze začátku pro občany příliš zřejmá. Nástupem ministra Hamáčka do krizového řízení se ukázalo, a tak měl skutečně původně krizový štáb fungovat, se situace trochu zklidnila. Ukázalo se jasné řízení a jasné směrování. Klidně můžeme říci, že výstupy krizového štábu jsou již v nějaké mé představě fungování krizového řízení v této době.

Druhá věc je, že tu probíhá určitá mediální masáž, jinak to nelze nazvat. Média se honí za statistikami, a hodnotí se, kdo má kolik mrtvých, popřípadě kolik je uzdravených, aniž se hledí na celkové statistické výstupy. To považuji za velice špatné a tady je možné říci, že vláda v této věci podcenila situaci v rámci mediálního působení na veřejnost. Já osobně být v krizovém štábu, doporučil bych, aby média veřejné služby – ČTK, Český rozhlas a Česká televize – byla přítomna jednání krizového štábu, aby mohla nezkresleně a objektivně předávat informace k činnosti krizového štábu.

Nedomnívám se, že by premiér Andrej Babiš měl jakýkoliv zájem, aby se těchto schůzek přímo účastnila média.

Jsem pro, aby tam média byla.